U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Choroby a škůdci zahradních plodin
Kategorie: Speciál – ochrana proti chorobám a škůdcům | Autor: Josef Svojanovský, FOTO AUTOR
Fakt, že nic není zadarmo, potvrzuje i zahradnická praxe. Abychom sklidili dostatek zdravého ovoce a zeleniny, musíme kromě jiného znát celou řadu chorob a škůdců a vědět, jak proti nim bojovat. Vyskytují se v různých ročních obdobích, ale nejdůležitější je jarní preventivní zásah, jenž někteří pěstitelé podceňují a spoléhají na to, že si moudrá příroda s problémy poradí sama.
Možná si neuvědomujeme, že přibližně 70 % škůdců v podobě vajíček, kokonů i dospělců přezimuje v půdě, v kůře stromů, na hromadách dřeva, v listí nebo v trsech trávy. Když na jaře teplota prostředí (vzduchu) vystoupí nad +10°C, opouští hmyz úkryty a napadá mladé rašící rostliny.
Nejrozšířenější škůdci
Mšice vylézají v dubnu a květnu po kmenech stromů za vydatné pomoci mravenců. Existuje celá řada mšic. Zelené a zelenočerné mšice způsobují na jabloních svinování listů, zkrucování letorostů a deformace plodů. U broskvoní způsobují deformace a žloutnutí listů. Na slivoně může zelená mšice zavléct virovou chorobu šárku při níž hynou celé stromy. Zkroucení listů třešní bývá způsobeno černou mšicí. K osvědčeným prostředkům zabraňujícím šíření škůdců lezoucích po kmenech, patří instalace lepových pásů nebo nátěry kmenů nevysychajícím lepidlem Biolep. Zachytíme tak i vlnatku krvavou, přezimující u paty kmenů.Svilušky patří ke kalamitním škůdcům ve skleníku, fóliovníku i pařeništi. Zimní období a nepříznivé podmínky přežívají v půdě a konstrukcích uvedených staveb. Sviluška napadá cukety, fazole, lilky, okurky, papriky, patizony, rajčata a většinu květin. V předjaří napáchají v krytých plochách na ředkvičkách a sadbě zelenin mnoho škod dřepčíci. Často zničí zeleniny dříve, než stačí vzejít. Podobně je tomu s plzáky. Přežívají v ornici, pod nádobami, na volném prostranství pod kameny a v kompostech v podobě vajíček i mladších jedinců. Snesou mráz -15 °C. Dospělý slimák zlikviduje v nočních hodinách rostlinky ve fázi děložních lístků zcela beze zbytku. Pěstitelé se pak mylně domnívají, že výsevy nevzešly. Dalším rizikem je zavlečení chorob a plísní společně se sadbou a sazenicemi květin, které jsme koupili od některých neférových prodejců, nebo jsme si je při-nesli od sousedů. Některé z nich totiž přetrvávají v půdě několik let. Příkladem může být nádorovitost brukvovitých (hlenka kapustová – Plasmodiophora bassicae). V zamořené půdě nelze pěstovat brukvovitou zeleninu nejméně 6 roků. Ze záhonu odstraňujeme napadené rostliny i s kořenovým balem, ukládáme je do zvláštní jámy a prosypáváme nehašeným vápnem. K zelenému hnojení těchto ploch pochopitelně nelze použít příbuzné rostliny (hořčice, řepka). Je třeba bezpodmínečně dodržovat čtyřleté střídání druhů zeleniny. Na záhony se může použít pouze tříletý kompost.
Preventivní ochrana půdy
Ve skleníku, fóliovníku, studeném pařeništi a na záhonech zasahujeme proti chorobám, plevelům a škůdcům hlavně preventivně. Na počátku jara pokládáme polyetylénové fólie a využíváme slunce k ohřevu zeminy. Na volném prostranství instalujeme fólii proti větru. Po zahřátí půdy na 10 °C zapravíme rovnoměrně (asi 5 cm hluboko) 100 g dusíkatého vápna, tj. přibližně 5 polévkových lžic na 1 m2. Pak plochu opět zakryjeme. Ve vlhkém prostředí se začne z dusíkatého vápna uvolňovat kyanamid, který půdu dezinfikuje. Jsou likvidovány klíčící plevele, vajíčka, škůdci a zárodky hub. Po 14 dnech fólii odstraníme – a záhon je připraven k osázení.Zbylé komponenty dusíkatého vápna poslouží jako zdroj dusíku na 6 až 8 týdnů (18,8 %) a vápníku (CaO 47 %). Obsah cizorodých látek nepřesahuje povolené limity. Dusíkaté vápno samozřejmě není vhodné pro rostliny nesnášející vápník.Mezi další přípravky na dezinfekci půdy před setím, po zasetí a při vzcházení patří formaldehyd.
Aplikuje se
v množství 250 ml na 10 litrů vody pro ošetření 1 m2 (při teplotě půdy 15 až 20 °C). Ošetřovanou zeminu rovněž přikrýváme asi na 10 dnů fólií. Před sázením ji potom promícháme a provedeme “řeřichový test” (viz č. 2). Vzešlé rostliny nesmějí být nažloutlé nebo deformované. Půdu lze dezinfikovat i přípravkem Basamid granulát v dávce 50 g na 1 m2.Pro vypěstování menšího množství sadby sterilizujeme výsevní substrát propařením. Vhodná je k tomu účelu mikrovlnná trouba. Do pevnějšího polyetylenového sáčku vložíme 1 až 2 litry vlhkého substrátu a uzavřeme gumičkou (nesmí být přítomen žádný kov). Zahříváme v troubě 5 minut. Aby se vyrovnala polarizace, necháme uzavřený obal se substrátem dva až tři dny před výsevem odpočinout.Při výsevu do nesterilních substrátů dochází k padání klíčících okrasných rostlin i zeleniny. Ochranou je zálivka při setí, po výsevu nebo při výsadbě přípravky Bavistin WG, Fundazol 50 WP a Previcur 607 SL.
Jarní ochrana stromů
Před začátkem vegetace lze zasáhnout na dřevinách proti houbovým chorobám přípravky Bayleton 25 WP, Fundazol 50 WP a Previcur 607 SL. Proti kadeřavosti broskvoní (viz str. 41) použijeme Chapion 50 WP nebo Kuprikol 50. Na angreštech přezimuje americké padlí angreštové. Houba je v pupenech rostliny. Uvedené přípravky doplníme o Karathane LC a Rubigan 12 EC.Proti mšici jabloňové, která žije celoročně na jabloních, kde klade i vajíčka, a dalším přezimujícím škůdcům, je třeba použít postřik Oleokolem od fáze tzv. myšího ouška až do růžového poupěte. Koncem března je možné použít přípravky Mospilan 20 SP, Sumition super, Talstar 10 EC a Zolone WP – vždy při prvním výskytu mšic.
FOTO 1 – Umístění lepových pásů proti škůdcům přezimujícím v zemi či u paty kmenů
FOTO 2 – Substrát pro menší množství sadby můžeme propařit v mikrovlnné troubě
