U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Podlahy v nepodsklepených stavbách
Kategorie: Stavba | Autor: Vladimír Procházka
Otázky související s opravami a údržbou podlah v chalupách a nepodsklepených chatách se stále opakují. Stavby stárnou a podléhají vlivu vlhkosti, popřípadě získávají nové majitele, kteří se je snaží rekonstruovat, aby se v nich příjemně a zdravě žilo.
V chalupách často ještě přežívají staré vyšlapané podlahy z hrubých prken. Některé, neodborně ošetřené, byly kdysi překryty tenkou dřevotřískou a na ní bylo ode zdi ke zdi svařené PVC. Časem začaly hnít nebo se docela rozpadly působením dřevokazného hmyzu, dřevomorky nebo i jiných méně agresivních hub. U chat bez sklepa je pravděpodobnou příčinou rozpadu dřevěných “polštářů” – podkladních trámků a následně vlastních prken podlahy zejména absence nebo nefunkčnost špatně provedené izolace proti vlhkosti.Prvním signálem, že s vaší podlahou není něco v pořádku, je zatuchlý vzduch vonící po listnatém lese na podzim či již po plísni, který ucítíte, když po týdnu vstoupíte do zavřeného stavení. Bývá cítit nejen v místnostech s dřevěnou podlahou. Jde o výdech vlhka z hub a plísní, jež se v nevětraném chráněném prostoru dobře uchycují a začínají bujet.
Oprava suché podlahy
Začneme se zcela suchou vyšlapanou podlahou, kde se zatím neobjevila vlhkost ani zatuchlina (obr. 1). Možností nápravy a opravy je vždy více. Nejjednodušší je vytahat hřebíky a vyvýšená místa okolo suků a hřebíků zbrousit. Podlahu po obroušení lehce vyrovnáme některým z dřevotmelů a napříč přibijeme tenčí palubky nebo položíme na sraz a přišroubujeme (samořeznými vruty se zapuštěnou křížovou hlavou a akušroubovákem) dobře vyschlá tenčí prkna.Jinou možností – pokud je podlaha příliš vyšlapaná – je prkna vytrhat, rozřezat, rozštípat a spálit a celý podsyp znovu vyrovnat s trámky do perfektně vodorovné plochy, při čemž nám pomůže dlouhá vodováha nebo nivelační stroj. Pak už se jen pokládají nové palubky (obr. 2 až 4).Zjistíte-li však po odstranění prken, že některé podkladní trámky, tzv. polštáře, jsou někde zahnědlé a při poklepu kladívkem znějí dutě, vyměňte je raději celé a s nimi alespoň část podsypu. Než začnete pokládat nové trámky, je třeba ošetřit celý podsyp i s dřevem v podlaze některým z přípravků proti plísním, hnilobě a houbám (s jejich výběrem vám pomohou ve specializovaných drogeriích, prodejnách stavebního dřeva, stavebninách atd.). Dřevokazní brouci se v podlahách bez podsklepení moc nedrží, ale pro jistotu lze rozebranou podlahu ošetřit i proti nim. Přípravky jsou většinou jedovaté, proto je třeba dodržet přesně návody, včetně požadavků na bezpečnost práce (ochranné rukavice, štíty či brýle, respirátory, větrání). Dnes lze dostat stavební dřevo již takto ošetřené, pochopitelně však za úměrně vyšší cenu. Pokud zjistíte, že napadení trámků není plošné, lze zahnědlé úseky vyřezat až na zdravé dřevo a odstraněnou část nahradit zdravým dřevem stejného druhu. Spojovat je budeme některou z tesařských technik, třeba jednoduchým, šikmým či zazubeným plátováním, či sešroubováním s prkennými příložkami (obr. 5).
Podlahy ve vlhkém prostředí
U podlah, kde se jakkoliv projeví vlhkost a s ní spojená zatuchlina, rozpad dřeva (hnědnutí či dokonce propadání), plíseň či dokonce houba, je nutné zabývat se v první řadě izolací proti vlhkosti, a to jak pod podlahou, tak ve stěnách. Někdy může chybět docela, což znamená celkovou obnovu. Pokud byla izolace proti vlhkosti dříve provedena, bude možná stačit doširoka obnažit prostor, kde jsou vadná prkna. Podsyp necháme venku vyvětrat, zmoknout a znovu pod střechou pečlivě a trpělivě usušit, nebo jej nahradíme novým bez zárodků plísní a hub; podsyp trámků by měl být z nestlačitelného materiálu, prostor mezi nimi vyplníme tepelně izolačními hmotami (Liapor, extrudovaný neboli tvrzený polystyren, tvrzená minerální plst apod.). Dezinfekce zmíněná v předchozí kapitole rozhodně neuškodí. Přibijeme tedy nové polštáře, doplníme a zhutníme násyp, měrkou uděláme navýšení (viz obr. 3) a osadíme stará, pečlivě ošetřená, nebo nová prkna. Jestliže je třeba nahradit rozpadlou izolaci proti vlhkosti, nebo ji nově vybudovat, je postup u roubených chat a chalup jednodušší než u ostatních staveb. Izolaci (IPA, Sklobit, PVC fólie apod.) lze dobře podvléci pod posledním trámem. Je-li zeď cihlová, musíme ji postupně a v určitém sledu po 1 metru podřezávat (nebo použít jiný způsob a metodu izolace). Nejhorší situace je u kamenné zdi, kterou je velice nesnadné vybourávat.
Beton, kámen, keramika
U podlah betonových, podlah z kamenných či keramických dlaždic a někde ještě i terazzových platí ve vlhkém prostředí tytéž zásady jako u dřevěných. Jestliže jsou promáčené, plesnivé či napadené houbou, je nutné vše vykopat a izolovat.Jestliže je betonová podlaha suchá, ale jen vyšlapaná, vyseká se v poškozeném místě pravidelný tvar do takové hloubky, jako je největší vyšlapání. Stěny okrajů se snažíme trochu podseknout dovnitř, základna tedy bude o něco širší než otvor na povrchu. Nejlépe si s tím poradí okružní pila na kámen (nikdy se o to však nepokoušejte sami; pozvěte si profesionála, i když to bude něco stát). Pak už prostor vymeteme, vyluxujeme, navlhčíme a po zavadnutí napenetrujeme Sokratem (či jiným vhodným prostředkem). Jakmile zavadne penetrační vrstva, můžeme nasypat betonovou směs (ne mokrou, ale jen zavlhlou asi v poměru 4 díly suché směsi na 1 díl vody). Dobře ji srovnáme a zhutníme dřevem či paličkou, aby dosahovala 0,5 až 1 cm pod okraj. Druhý den prostor doplníme pomocí srovnaného dřeva (postaru fartáč) či ocelového hladítka (řečeného gleťák) potěrem. Asi po 1 – 2 hodinách lze rosit a v případě opravy venkovní podlahy chránit mokrými pytli od cementu, fólií apod. proti slunci či prudkému dešti. Pokud pracujeme uvnitř, vyplatí se v mrazivých dnech prostor zateplit.Prasklá nebo vyšlapaná dlaždice v podlaze (kámen i keramika) se velice opatrně vytlouká od středu ostrým kladívkem nebo malým úzkým dlátkem (nikdy ne palicí), až se celá uvolní a po střípkách odstraní (pozor na poranění rukou i očí). Stejným dlátkem se odseká spárovací materiál a dál se postupuje jakou betonu. Místo betonové směsi se však na potěr nebo tmel položí nová navlhčená kamenná či keramická dlaždice. Po vyrovnání a zaspárování je opět dobré ji zhruba na týden přikrýt, aby spára rychle nevyschla a v klidu zatvrdla. Trhliny v terazzu se objevují po čase tam, kde mělo dilatovat. Oprava je stejná jako u betonu, jen s trochu jinými plnivy místo písku. Použijeme barvou i tvarem podobnou kamennou drť a barvivo do cementu (je dobré míchat bílý s obyčejným). Prasklinu je nutné pečlivě oškrabat, odmastit a zdrsnit – i za cenu, že ji dlátkem trochu rozšíříme. Po dokonalém zatvrdnutí se můžeme pokusit o přebroušení a vyleštění. Spára však zůstane vždy trochu vidět. Jestliže se tyto podlahy při změně počasí nebo před bouřkou na terase, zápraží, v síni nebo sklepě orosí, není to špatnou izolací, ale změnou rosného bodu; vlhkost sama po kratší či delší době zmizí.
Když nám vrže podlaha
Jestliže nám začne vrzat podlaha, je to neklamné znamení, že jsme při její pokládce něco zanedbali:
* Násyp pod polštáři nebyl dobře zhutněný a ty se při zatěžování prohýbají.
* Násyp je hodně starý, podrcený pod polštáři, které se rovněž pod podlahou pohybují.
* Při pokládce podlahových prken nebyly polštáře očištěny, podsyp na nich se rozdrtil a prkna se prohýbají.
Ve všech těchto případech se lze pokusit vrzající prkna (plus ještě některá okolní navíc) přišroubovat k polštářům. Hřebíky, zatloukané šikmo, se po čase zase vytáhnou, a tak raději použijeme samořezné vruty se zapuštěnou křížovou hlavou. Jejich délku určíme takto: tloušťka prkna + 2 až 3krát navíc. Např. prkno 2 cm + alespoň 4 cm, tedy vrut by měl mít délku 6 cm a průměr min. 4 mm (raději 5 až 6 mm). Nepomůže-li to, pak je třeba všechno vytrhat, podsyp doplnit a preventivně dezinfikovat. Dál postupujeme tak, jak jsme popsali při opravě dřevěné podlahy. Znovu tedy připomínáme: dbejte na to, aby před položením každého prkna byl v tom místě každý trámek zcela čistý; to je nejlepší prevence proti vrzání podlahy.
Obr. 1 – Vyšlapaná suchá podlaha
1 – původní prkno, 2 – kužel okolo hřebíku nebo suku, 3 – nahrubo srovnaná původní prkna, 4 – horní hrana podlahy (je nutno ji zachovat, při zvýšení je nutné podřezat dveřní křídla
a zvýšit prahy)
Obr. 2 – Při pokládání je třeba renovovaná či nová prkna srazit zcela k sobě (beze spár). Pomůže nám několik kramlí, stejný počet odřezků z prken asi v poloviční šíři a dvojnásobek klínů. Postup je zřejmý (pozor u palubek, odřezky musí mít na straně k prknům péro – trochu ho obrousíte, aby šlo dobře nasunout a zase odstranit z drážky prkna)
Obr. 3 – Po uložení a vyrovnání nových polštářů upravíme násyp prkennou šablonou do obloučkovitého tvaru; pak přibíjíme prkna
Obr. 4 – Způsob přibíjení palubek kolářským hřebíkem do drážky: Poslední prkno u zdi se přibije svisle. Aby byly hlavičky pod úrovní prkna, zarážíme je upraveným důlčíkem
Obr. 5 – Jeden ze způsobů vysazení nového polštáře
1 – původní polštář, 2 – pod vyřazeným dílem doplníme násyp, 3 – nový kus polštáře, sešroubovaný s původním, je na každé straně min. o 20 cm delší než vzniklá mezera, 4 – svorníky průměru 8 – 10 mm (ocel s velkými podložkami a matkami)
Obr. 6a – Vyříznutí části shnilých prken
1- polštář, 2 – podsyp, 3 – vyřezávaná prkna, 4 – řez svlakovkou asi 1 cm od hlav starých hřebíků (přetrhnou-li se při vytahování, uštípnou se a zbytek se zatluče do polštáře), 5 – naznačení úhlopříček, kde lze prkna přeříznout, aby šla vyjmout, 6 – pilka svlakovka
Obr. 6b – Úprava prken s polodrážkou (první se musí odříznout, popř. po celé délce obrousit, aby se dalo prkno zasunout) 1 – vyměňované prkno, 2 – nové prkno, 3 – odříznutí, 4 – způsob přibití hřebíku a eventuální zatmelení dolíku po hlavičce
