Horní frézka na dřevo
Horní frézka rozšíří možnosti domácí truhlařiny. Můžete s ní frézovat drážky spojů nebo profily hran. Umí i mnoho dalších tvarů a poradí si i s laminem či dřevotřískou.
Není úplně jednoduché vysvětlit možnosti a rozsah použití horní frézky někomu, kdo se s tímto užitečným elektronářadím dosud nikdy nesetkal. Jestliže se však věnujete občasné výrobě nábytku, vlastnoručně si rámujete obrázky či fotografie nebo nábytek opravujete a zvelebujete, horní frézka vás bezpochyby okouzlí.
Lze s ní udělat velmi rychle a přesně celou řadu prací, které by jinak vyžadovaly profesionální stroj nebo složité ruční obrábění s dláty a hoblíky. Pomocí horní frézky můžete například tvarovat ozdobné hrany lišt, vyrobit přesné spoje rámů dveří a oken, zaoblit hrany poliček nebo stolů včetně těch kulatých, dělat kruhové i jinak tvarované výřezy a také nejrůznější drážky, rýhy či reliéfy. S frézkou a speciálními nástavci lze vyrobit třeba spoj na pero a drážku a pomocí jednoduchého příslušenství také jednotlivé vyrobené tvary přesně kopírovat.
Frézy do frézky
Základ konstrukce horních frézek tvoří rotující vřeteno s kleštinovým upínacím pouzdrem. Do něj se upínají stopkové frézy pro jednotlivé typy prací. Frézky umožňují nastavení hloubky záběru řezného nástroje (frézy) na třech stupních dorazu. Tuto funkci oceníte například tehdy, pokud výkon motoru frézky nestačí na příliš hlubokou hranu. V takovém případě hloubku záběru nastavujete postupně a materiál ubíráte tak, aby se fréza nezahltila. Podle doporučení odborníků by hloubka frézování neměla přesáhnout naráz (resp. v jednom cyklu) deset milimetrů. Vyfrézování hlubší drážky tedy docílíme přenastavením hloubky záběru a frézováním v opakovaných krocích podle potřeby.
Frézuje se vždy ve směru vláken dřeva. Při práci kolmo na vlákna se dřevo vylamuje, fréza vibruje a řezný odpor ji vytlačuje ze směru.
Důležitá je možnost frézovat série stejných tvarů (dlabů, spojů atd.), k čemuž poslouží buď koupené, nebo doma vyrobené šablony a kopírovací kroužek, který se vkládá do dolní části přístroje. Lze ho dokoupit jako příslušenství, pokud už není v základní výbavě, ale při pořízení frézky dejte pozor, aby vámi zvolený přístroj tuto funkci měl. Jinak si při práci s frézkou výrazně omezíte možnosti.
Jak vybírat horní frézku
Kritéria pro optimální výběr jsou v mnohém shodná s pravidly osvědčenými při koupi jiných typů dílenského elektrického nářadí. Výkonné profesionální přístroje vás určitě nezklamou, za kvalitu robustní konstrukce a odolnost si ovšem připlatíte. Frézky s nižším příkonem (okolo 600 W) pro občasnou práci poslouží také, ale mohou vás svým nižším výkonem zdržovat a omezovat, pokud při práci s frézkou postupem času získáte větší zručnost. Odborní prodejci doporučují pro kutily nářadí s příkonem v rozmezí 1 000 až 1 500 W.
Důležitým faktorem pro výběr je možnost regulace otáček pro dosažení optimální rychlosti břitu nástroje podle jeho průměru i podle tvrdosti frézovaného dřeva. Častou bolestí začátečníků při frézování je totiž příliš rychlé „pálení“ dřeva při obrábění. Tomu se dá zamezit právě nalezením optimálního nastavení rychlosti otáček.
Při koupi frézky máte na výběr rovněž různé průměry upínací kleštiny, obvykle 6, 8 a 12 milimetrů. Shodují se s průměrem stopky jednotlivých typů fréz, jejichž základní sadu obvykle dostanete jako součást příslušenství k přístroji a další můžete dokupovat. Vyplatí se zvolit průměr alespoň osm milimetrů, přičemž frézy s nižším průměrem stopky lze upnout i do kleštiny s vyšším průměrem. Ne však naopak, takže byste se při volbě nejnižšího průměru kleštiny mohli do budoucna zbytečně ochudit o možnost rozšiřování dalšího příslušenství.
Pro práci s frézkou je důležitá i ergonomie přístroje a hladký chod frézky po obráběném materiálu. Zvláště u levných výrobků se tedy vyplatí zkontrolovat kvalitu plastové vodicí plochy, po níž se frézka při práci posouvá po obrobku. Vyzkoušejte si rovněž, jak vám sednou do ruky madla, která slouží k vedení nástroje při práci.
Jak se s frézkou pracuje
Nejprve zvolíme vhodný typ frézy pro požadovaný úkon, frézu upneme do kleštin a podle typu přístroje utáhneme aretační šroub. Poté nastavíme hloubku záběru frézy a případný doraz. Po zapnutí motoru nejprve zatlačíme frézu pomocí madel vertikálně směrem dolů do obrobku a poté přístroj vedeme požadovaným směrem. Na konci kolmý tlak povolíme, fréza se automaticky vrátí do polohy vzhůru. Chceme-li docílit hlubšího záběru, přenastavíme hloubku a postup opakujeme v dalším cyklu. To je nutné především u méně výkonných frézek se slabším příkonem motoru.
Při frézování rovných hran použijeme z příslušenství vodicí paralelní lištu (paralelní doraz), pro vytvoření kruhového žlábku využijeme podobným způsobem kružidlové rameno (frézovací kružítko). Při obrábění hran bez paralelního dorazu použijeme frézy s vodicím čepem nebo kuličkovým ložiskem (jsou rovněž součástí příslušenství).
Pro základní seznámení s možnostmi horní frézky a prací s ní dobře poslouží i instruktážní videa, která najdete na stránkách některých výrobců či na internetovém serveru youtube.com.
text: Richard Guryča
foto: Shutterstock , archiv firem