U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Sadařův rok
Kategorie: Zahrada | Autor: Jaroslav Kraus, FOTO ARCHIV
Stromy odpočívají pod bílou přikrývkou, chráněné pletivem či rohožemi před poškozením zvěří, a sadař jen tu a tam setřese z větví námrazu nebo přihodí ke kmenům přebytek sněhu z cestiček. A má dostatek času promyslet si, co v nadcházejícím roce udělat, aby měl v nejkrásnějším období sadařské práce – při sklizni jádrovin a peckovin, důvod k radosti. Pokud budou plody hladké, nedeformované, pěkně vybarvené, může si pak s uspokojením říct, že v celoroční starosti o stromy nic nezanedbal. Malé ovoce nepravidelného tvaru, strupaté nebo červivé, je pro něj naopak signálem, že jeho péče nebyla dostatečná. Připomeňme si proto základy práce v sadě.
Zlepšujeme kvalitu půdy
V písčitých půdách doplňujeme organickou hmotu – humus, jíl, zeminu a kompost. Jílovité půdy je třeba provzdušňovat dodáním říčního písku, humusu a častým okopáváním. U písku musíme dát pozor, aby nepocházel z vápencového dolu (pokud máme pozemek alkaličtější reakce) a zcela nevhodná je suť ze staveb.Hodnotu pH je třeba udržovat tak, aby odpovídala pěstované rostlině. V kyselé půdě s pH 5 – 6,5 doplňujeme na podzim vápník, nejlépe ve formě dolomitického vápence (v té době nesmíme hnojit chlévským hnojem). V zásadité půdě s pH vyšší než 7,2 musíme používat hnojiva, která zeminu okyselují, to znamená rašelinu, chlévský hnůj a kompost (hnůj musí být dostatečně zetlelý). Vynecháme zcela vápenatá hnojiva a pokud jde o průmyslová, budeme dávat přednost síranové formě (síran draselný apod.).
Kdy a jak hnojit
Výživové schopnosti půdy bychom měli zlepšovat pravidelně; kompost můžeme po-užít hned po rozmrznutí půdy na jaře, ale i na podzim, kdy přidáváme i proleželý chlévský hnůj. Rašelinou a půdními substráty zkvalitňujeme půdu při výsadbě. Při zapravování průmyslových hnojiv musíme dát pozor, abychom nepoškodili kořeny pod stromy a keři. Pamatujme si, že dusík (N) dáváme nejpozději do poloviny června. Pokud používáme kombinovaná průmyslová hnojiva, aplikujeme je na jaře, a to ve třech dávkách (první v únoru, další v dubnu a třetí koncem května). Jednosložkovými (draslo, fosfor) hnojíme naopak na podzim. Doporučuji nechat si udělat rozbor půdy, aby nedošlo k přehnojení, popřípadě si test můžeme udělat sami.
Řez stromů a keřů
Jednotlivé druhy dřevin je důležité prořezávat ve vhodné době. Jádroviny v několika obdobích. Ve vegetačním klidu, v zimě, když nemrzne, podporujeme růst. Na jaře, když se pupeny probouzejí a začnou rašit (až do stadia “myšího ouška”), podporujeme plodnost. Pokud chceme jádroviny v růstu oslabit, řežeme je v době květu. Lze u nich provádět také pozdní letní řez koncem srpna. Plodnost starších jabloní a hrušní podpoříme i tím, když je řežeme po sklizni, tedy v září a říjnu (ještě olistěné). Peckoviny prořezáváme v době vegetace. Broskvoň při nakvétání, v květu a když jsou malé plůdky. Začátkem září můžeme odstranit odplozené a nevhodné výhony, ošetřit rány před zimou a mít tak stromek připravený k postřiku proti kadeřavosti. Meruňku řežeme při pokročilém rašení, nakvétání i v květu. Starší stromy koncem srpna, začátkem září. Slivoně při rašení nebo po očesání plodů. Třešně a višně při rašení nebo koncem srpna.
Ochrana ovocných dřevin
Agrotechnický boj s chorobami a škůdci začíná už při dodržení správných sponů (vzdáleností) při výsadbě. Volíme odrůdy odolné proti chorobám a škůdcům. Posléze se zaměřujeme na řídké koruny a prosvětlené keře. Dbáme na čistotu zahrady. Vyvarujeme se přehnojení dusíkem, které vyvolává bujný růst a náchylnost k problémům.Mechanický boj během roku představuje hlavně vyvěšování lepových desek do korun stromů – bílých na pilatky a žlutých na vrtuli třešňovou. Na kmeny stromů připojujeme pásy na housenky, píďalky a jiný hmyz. Pásy z vlnité lepenky platí na obaleče jablečného. Vyskytne-li se padlí, mšice, zámotky housenek a další problémy, stříháme během celého roku napadené výhony. Plody napadené moniliovou hnilobou z větví odstraňujeme. Seškrabujeme borku z kmenů a proti mrazu a také jarnímu slunci je chráníme například bílením.Biotechnický boj představuje zavěšování feromonových lapačů a lepových pásů proti vrtuli třešňové, pilatkám, obaleči a zavíječi‚ ochranu užitečného hmyzu – dravých roztočů, slunéček, zlatooček – a také ptactva a drobných živočichů na zahradě.Chemická ochrana by měla využívat přípravků zahrnutých ve směrnicích pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO). Dáváme přednost přípravkům, které nehubí dravé roztoče.Nechemická ochrana vy-užívá osvědčených nejedovatých přípravků. Jde například o Bioton (padlí), Polyversum (padání klíčících rostlin), Biobit WP (housenky), Novodur (květopas jablečný).
FOTO – Hlavní období řezu dřevin
