Zpevňujeme zdivo

Rubrika: Stavíme a opravujeme

Prasklinky, objevující se ve stěnách a stropech, jsou možná neškodným projevem stárnutí vápenných omítek. Mohou však signalizovat problém mnohem větší.

V prvním případě, pokud jde o drobné praskliny v omítce, vyplatí se asi po roce nátěr trochu obrousit a místně obnovit a po 3 až 4 letech znovu stěny vymalovat. Začnou-li se však objevovat ve zdivu prasklinky, jejichž změny jsou někdy doprovázeny slabými, téměř nepostřehnutelnými zvukovými šelesty a po čase se zkříží rámy oken a dveří, jde o problémy mnohem závažnější.

Projevy poruch

Jestliže se v návaznosti na toto varování začnou naklánět, bortit, nebo váhou drtit cihelné zdi, praskliny na omítkách zdí i na stropech spolehlivě ukazují (v kolmém směru na ně), kde je chyba, kam zdivo poklesává. U kamenného zdiva bez omítek se začnou jedny svislé spáry rozšiřovat a jiné zase bortit a drtit. Praskají a odštěpují se rohy a úzké pruhy jednotlivých kvádříků.

Způsobuje to pokles – deformace základů a větrání kamene. Někdy dojde jen k jednorázovému sesednutí a dál se nic neděje. Jak to ale zjistit? Kontaktními sádrovými pásky s datem, kdy byly osazeny. Prasknou-li, je to znamení, že porucha trvá, a musí se hledat příčina. Neprasknou-li asi po měsíci, lze provést vcelku jednoduchou opravu.

Obr. 2

Dvojí možnost podtažení vybouraného zdiva. Varianta se šikmými vzpěrami zvenčí a podtažením stropů uvnitř:
1 – porušená zeď, 2 – vyosení či pokles základu způsobený vlhkem či záplavovou vodou, 3 – šikmá vzpěra – kulatina o průměru 15 – 20 cm s odpovídající délkou, 4 – roznášecí deska proti zaboření do terénu a jisticí kůly, 5 – šikmé kapsy s uklínováním, vysekané pro každou podpěru.Varianta se svislými vzpěrami a roštem z vodorovně uložených traverz:
6 – podtažení stropu pro obě varianty; A – traverzy uložené vodorovně do prosekaných otvorů (profily č. 14 – 20 podle délky a zatížení); B – svislé stojky se zavětrováním a křížem přibytými šikmými prkny (šipka ukazuje vyhnutí základu, který je třeba buď celý asanovat, nebo vybourat)

Stavbu je třeba zabezpečit

Každou porušenou stavební konstrukci je nejprve zapotřebí nějak zabezpečit, podepřít či vyztužit, aby se destrukce dál nerozšiřovala. U bortící se stěny často klesá i strop. Stěna se bude muset od zpevněného, zrekonstruovaného a proti vodě izolovaného základu znovu vyzdít a omítnout. Při podepření stropu je výhodné, známe-li průběh nosných stropních trámů (můžeme jej zjistit drobnými sondami do stropu).

Stěnu podepřeme pokud možno pod nimi zhruba ve vzdálenosti 1 m na obě strany od porušeného zdiva (vzdálenost platí i v případě, že jsme průběh trámů nezjistili). Na podlahu položíme 30 – 50 cm podél zdi 5 – 6 cm tlustou fošnu (nebo trámek asi 10 x 14 cm tak, aby širší stranou ležel na zemi). Stejné dřevo bude roznášet i strop. Použijeme svisle hraněné trámky min. 10 x 10 cm, raději ale kulatinu asi 15 cm v průměru. Vzdálenost mezi nimi určuje rozteč stropních trámů. Neznáme-li ji, pak 80 – 120 cm, podle posouzení váhy a zatížení stropu (obr. 1).

Obr. 1

Podtažení stropu u pokleslé zdi:
1 – fošna na podlaze i u stropu, 2 – roznášecí kousky fošny pod klíny, 3 – podpěrné sloupky, pokud možno kulatina, 4 – klíny na dotažení horní fošny; musí být dostatečně široké, nejlépe z tvrdého dřeva, 5 – stropní trám, 6 – kramle, které umístíme pro lepší stabilitu z obou stran, nebo zarazíme dvě a dvě pod úhlem 45°, 7 – konstrukce rákosového stropu

Mnohdy je dobré podepřít stěnu i zvenčí. Použijeme rovněž kulatinu o průměru 15 – 18 cm; dole sloupky opřeme do silné fošny s klíny a na zdi do vysekaných mělkých kapes, s dřevěnou podložkou na hlavě trámu (obr. 2). Vyztužíme též okenní a dveřní rámy, aby se neprohnuly či dokonce nepraskly. Často stačí kus fošny, prkna nebo střešní lať 3 x 5 cm. Zajištění před opravami nikdy nepodceňujte! Jde především o bezpečnost lidí. Je dobré poradit se s odborníkem. Materiál na zabezpečení se nijak neznehodnocuje a je použitelný později.

Můžeme začít bourat

Nejlépe se asi bourá v cihelném zdivu, hůře v kamenném (kameny se vylamují dál, než potřebujeme). Pokud jde o cihelné zdivo, začneme vždy co nejvýše, a to vysekáním jedné či dvou cihel; u praskliny si uděláme „okénko“. Právě v těch místech již možná budou první cihly uvolněné. Pak teprve budeme postupovat do stran a dolů. Vybouraný materiál raději hned očistěte, většinu jde po odstranění poruchy opět použít. Hodně se vždycky práší, a tak nepodceňujte rosení a kropení. A samozřejmě si opatřete spolehlivé lešení. Pokud budete udržovat čisto pod nohama, omezíte úrazy na minimum.

Obr. 3

Jednorázově prasklé zdivo, kde podle kontrolních sádrových pásků porucha už nepostupuje, se dá opravit a stáhnout ocelovými kotvami z oceli průměru 8 – 12 mm. Kotvy lze zarážet buď do spár, nebo pro ně předvrtat otvory a po důkladném propláchnutí je naplnit zálivkou z řídkého betonu se Sokratem. Omítá se vždy ve dvou vrstvách, štuk přijde až po zavadnutí

Když se začne kamenné zdivo ve vybouraném otvoru vylamovat víc, než je zapotřebí (mohou to způsobovat i otřesy bouracího nářadí), je někdy lépe vyškrabovat jen maltu a kameny vyviklávat. Vyčnívající a ještě pevně držící kameny podepřete krátkými kusy trámků s klíny nebo uklínovanými zdravými cihlami.

Opravujeme zdivo

Vždy musíme odstranit příčinu poruchy (vlhkem sesedlý nebo po zatopení rozplavený mělký základ, nefunkční hydroizolace – buď její porucha nebo absence). Zdivo založíme do takové hloubky, aby k podobné poruše nemohlo dojít – nejlépe vám poradí nějaký místní stavař, který zná podloží.

Při opravě zdiva použijte vždy trochu nastavenou maltu (s přidáním 1 – 3 fanek cementu na necky malty), ovšem jen do vnějších vrstev jakéhokoli zdiva. Uvnitř používáme jen dobrou vápennou maltu (poměr míchání 1 : 3, tj. jeden díl vápna na tři váhové díly písku). V zimě se pak takové zdi nemají tendenci potit a nedávají tak příležitost plísním a houbám.
I kamenné zdivo se někde dá nahradit pálenými materiály, méně vhodné jsou tvárnice. Často se totiž ještě vyskytují neizolované kamenné obytné stavby; tvárnice z takového zdiva natáhnou vlhkost a zvnějšku se v mrazech pod omítkou pomalu rozpadají. Každé čerstvé zdivo se vyschnutím mírně smrští – seschne.

Trhlinky kolem vyzdívky

Kolem vyzdívky či zazdívky vzniknou v omítce po krajích trhlinky a nahoře to může být i slušná prasklina. Problém zmírníte, když poslední vrstvu cihel, tvárnic či kamene do staré konstrukce (pod stropem) „utáhnete“; to znamená, že do malty nad poslední vrstvou natlučete tašky bobrovky, kamenné štěpiny nebo tenké boky dvouděrových cihel. Nejlepší však jsou dobře seříznuté dubové či borové klíny; takto „utažená“ trhlina bude téměř neznatelná.

Po proškrábnutí, vyčištění a dobrém provlhčení spár (proces tuhnutí vápna i cementu potřebuje vodu a kyslík), lze praskání někdy zastavit ocelovými kotvičkami z kulatiny o průměru 8 – 12 mm (obr. 3). Spáru ve „štorcce“, zdi asi 10 cm tlusté, a ve zdi 45 cm tlusté, kde je praskání zastaveno, opravíte podle obr. 4.

Obr. 4

Oprava tenké příčky, kde se po vyčištění a navlhčení zaplní postupně trhliny zdicí maltou rozmíchanou se Sokratem a po zavadnutí se naštukuje

TEXT A KRESBY: VLADIMÍR PROCHÁZKA
FOTO: ARCHIV