U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
BĚŽNÉ DRUHY DŘEVA
Kategorie: Dílna | Autor:
Z hlediska životnosti dřevěných staveb je výběr vhodného materiálu mimořádně důležitý. Uvádíme stručnou charakteristiku vlastností běžně dostupných druhů dřeva. Nejdříve si však ujasníme některé pojmy:
Vnější kůra chrání strom před vnějším nebezpečím (zabraňuje nadměrnému odpařování vody, chrání před horkem, chladem, houbami, hmyzem). Neustále dorůstá.
Lýko přivádí stromu živiny. Je v činnosti poměrně krátkou dobu, postupně se stává součástí vnější kůry.
Buněčné pletivo (kambium) je ta část kmene, která neustále roste. Při růstu vytváří letokruhy – vrstvy růstu.
Bělové dřevo je mladé, zajišťuje stromu zásobování vodou. S vytvářením letokruhů se vnitřní buňky bělového dřeva mění ve dřevo jádrové.
Jádrové dřevo je “výztuží” stromu. Není živé, ale ponechává si mechanickou pevnost tak dlouho, dokud jsou živé vnější vrstvy.
Třída odolnosti charakterizuje odolnost nechráněného jádrového dřeva proti dřevokazným houbám a plísním při vlhkosti dřeva vyšší než 20 % (tedy dřeva dlouhodobě vytaveného vysoké vlhkosti či s trvalým kontaktem se zemí). 1 = vysoká odolnost, 5 = žádná odolnost. Dobrou odolnost mají dřeva třídy 2.
Stručná charakteristika běžných dřev
Smrk má lehké, mírně sesychající dřevo s pryskyřičnými kanálky, žlutobílé až červenožluté barvy. Snadno se obrábí, lepí, lakuje i lazuruje. Není odolné vůči povětrnostním vlivům. Poměrně snadno ho napadají houby, plísně a hmyz. Bělové dřevo je citlivé na zamodrání. Třída odolnosti: 4.
Jedle, podobně jako smrk, má mírně sesychající dřevo žlutobílé až lehce červenobílé barvy. Snadno se obrábí, lepí, lakuje i lazuruje. Není příliš odolné vůči povětrnostním vlivům ani houbám, plísním a hmyzu. Třída odolnosti: 4.
Borovice má středně těžké, mírně sesychající dřevo s pryskyřičnými kanálky nebo komůrkami. Bělové dřevo je žlutobílé, jádrové načervenalé. Snadno se obrábí, lepí, lakuje a lazuruje. Není příliš odolné vůči povětrnostním vlivům. Poměrně snadno ho napadají houby, plísně a hmyz. Bělové dřevo je citlivé na zamodrání. Třída odolnosti: 3, 4.
Modřín také poskytuje středně těžké, mírně sesychající dřevo se sklonem k prasklinám, s pryskyřičnými kanálky nebo komůrkami. Bělové dřevo je žlutobílé (méně odolné, ohrožováno zamodráním), jádrové dřevo je načervenale hnědé až červenohnědé, se sklonem k tmavnutí (velmi dobře odolává povětrnostním vlivům). Jen minimálně je napadáno plísněmi, houbami a hmyzem. Třída odolnosti: 3.
Buk nabízí středně těžké, silně sesychající dřevo se sklonem k prasklinám, světle žlutobílé až načervenalé barvy. Snadno se obrábí a lepí, skvěle se lakuje a lazuruje. Není odolné vůči povětrnostním vlivům, je snadno napadáno plísněmi, houbami a hmyzem. Třída odolnosti: 5.
Dub poskytuje středně těžké a průměrně sesychající dřevo dobré kvality. Bělové dřevo je šedobílé (hůře odolává povětrnostním vlivům), jádrové je nažloutlé až žlutohnědé (velmi dobře odolává povětrnostním vlivům). Snadno se obrábí, dobře se lakuje a lazuruje. S lepením bývají problémy. Jádrové dřevo má vysokou odolnost proti plísním, houbám a hmyzu, bělové je na tom o něco hůře. Třída odolnosti: 2.
Jasan má středně těžké, středně sesychající, velmi tuhé a vysoce elastické dřevo. Bělové dřevo je žlutavě bílé, jádrové (pokud je vytvořeno) pak světle hnědé až olivově hnědé. Snadno se obrábí, lepí, lakuje i lazuruje. V podstatě vůbec neodolává povětrnostním vlivům, ani plísním, houbám a hmyzu. Třída odolnosti: 5.
Jilm má dřevo středně těžké, silně sesychající, se sklonem k prasklinám. Bělové dřevo je světlé až nažloutlé, jádrové je načervenale hnědé. Špatně se obrábí, dobře se však lepí, lakuje i lazuruje. Neodolává povětrnostním vlivům a snadno jej napadají plísně, houby a hmyz. Třída odolnosti: 5.
Javor má středně těžké a silně sesychající dřevo světlehnědého nádechu, se sklonem k blednutí. Dobře se obrábí, lepí, lakuje i lazuruje. Neodolává povětrnostním vlivům, snadno ho napadají plísně, houby a hmyz. Třída odolnosti: 5.
