U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Opravy a prevence keramických stropů
Kategorie: Stavba | Autor: rb
Je jistě namístě rozšířit předchozí informace ještě o několik konkrétních námětů pro čtenáře, kteří se vzhledem k tomu, že stavěli v letech 1994 a následujících, mohou havárie stropu z keramických tvárnic Hurdis obávat. Využíváme zejména doporučení Prof. ing. Tomáše Vaňka, DrSc, doc. ing. Petra Hájka, CSc., a ing. Martina Tyrlíka z ČVUT Praha – fakulty stavební.
Jak zjistit poškození
Stavěli jste si domek svépomocí a víte, z jakých vrstev se váš strop skládá? Pak není důvod k obavám. Pokud jste práci zadali firmě, prvním krokem k ověření, zda dodržela správný technologický postup, je zjistit, zda ještě operuje na trhu – a vyžádat si stavební deník. Zjistíte-li, že na horní části desek není nanesena vrstva betonu, můžete být v klidu. Jestli záznamy nejsou dostatečné, popřípadě firma již svou činnost ukončila (což se stávalo v polovině 90 let až 40 procentům soukromých podnikatelů ve stavebnictví), je na místě pokusit se zjistit, zda strop není narušený. Nejprve je třeba dobře prohlédnout omítku podhledu, zda v ní nejsou drobné trhliny. Podle jejich rozmístění a šíře lze usoudit, zda skutečně hrozí nebezpečí. Varující je zejména svislý pokles okrajů trhlin, jenž signalizuje vyšší stadium narušení a nutnost co nejrychlejšího statického zajištění stropu. Protože ve všech případech havárií se stropní desky rozlomily v místě příček a odpadla pouze jejich spodní část (horní zůstala spojená s betonem, jejímuž výraznému smrštění hurdiska nebyla schopná vzdorovat), není třeba bourat zbývající část stropu. O způsobech doplnění té odpadlé si povíme v další kapitole. Teď ještě k dalším cestám zjišťování možných vad. Místa s narušenými deskami je možné poměrně dobře objevit i poklepem na strop. Použijeme dřevěnou tyč a vždy po 20 až 25 cm poťukáme a vnímáme akustické odezvy. Mohou odhalit narušení desek ještě dřív, než se objeví trhliny. V místě trhliny nebo dutého zvuku při poklepu je užitečné provést sondu. Vyplatí se několik vývrtů až k hornímu líci nadbetonové vrstvy, abychom získali jistotu. Je samozřejmě třeba obrátit se na odbornou firmu (např. na Stavební středisko na BVV, o němž píšeme na předchozí dvoustraně), která rozhodne o dalším postupu. Složení stropu je možné zjišťovat například metodou akustické emise, endoskopem, vsunutým do vyvrtaného otvoru, nebo ultrazvukem.
Čím zpevnit strop
Postupy, o nich dále krátce pohovoříme, jsou vhodné jak pro stropy havarované, z nichž se oddělila spodní část hurdisky spolu s podhledem, tak pro ty, u nichž jsme některým z popsaných způsobů zjistili reálnou možnost jejího oddělení (řez částí hurdiskového stropu s patkami před a po havárii vidíme na schématu 1 a 2). Statiku stropů s deskami Hurdis ať už s patkami nebo bez nich (popř. i s deskami miako) lze zabezpečit několika různými způsoby a materiály (ocel, beton, dřevo, popř. jejich kombinace). Jednou z možností je přikotvit trapézové plechy k trnům předem přivařeným ke spodnímu líci ocelových nosníků (schéma 3). Plech a spodní líc stropu je nutné vyplnit polyuretanem, popř. různými pásky nebo klínky a vytvořit finální podhled například ze sádrokartonu. Další, poněkud jednodušší způsob, počítá s tím, že na trny u spodního líce nosníků přivaříme ocelovou síť (monierku) profilu 6 mm s oky 100 x 100 mm. Na ni přijde vrstva torkretového betonu, kterou již lze běžně omítnout. Nejčastější způsob statického zajištění využívá úhelníků obvykle profilu L 40/40 nebo T 40/40, které se přivařují ve vzdálenostech 0,5 až 0,6 m k ocelovým trnům (průměru 12 nebo 14 mm). Před přivařením se na ně vloží ocelové pásky 40/5, a to vždy uprostřed rozpětí hurdisky a ve vzdálenosti 100 až 150 mm od ocelových nosníků stropu (schéma č. 3). Nerovnosti mezi spodním lícem hurdisky nebo omítky se vyplní polyuretanem, který se slabě rozpíná a způsobí mírnou aktivaci ocelových prvků na spodní líc stropu. Pak připojíme podhled. Máme-li místnost s dostatečnou světlou výškou, lze strop elegantně staticky zabezpečit dřevěným trámovým podhledem (schéma č. 4). Není nutné je ukládat do vybouraných kapes, lze využít i průmyslově vyráběných trámových spojek z ocelového nebo hliníkového plechu, které připevníme ocelovými hmoždinkami do železobetonového věnce pod stropem (některé typy spojek mohou být skryté v zářezu trámu). Na trámy se postupně uloží palubky, které jsou aktivovány dřevěnými pásky nebo polyuretanovou pěnou. Při tomto způsobu jde prakticky o montáž, která proběhne rychle a minimálně znečistí interiér. Mluví pro něj i konečný estetický účinek. Pokud jde o stropy již havarované, je třeba prostor mezi trapézovými plechy a zbylou částí stropní desky vyplnit lehkou hmotou, například lehkým betonem. Možný je rovněž torkret s omítkou. Zatížení podpůrné konstrukce bude záviset na skladbě vrstev nad hurdiskami – především na dimenzi betonové vrstvy a jejím případném vyztužení.
