Očkování proti chřipce
Kdo někdy pořádnou chřipku prodělal a zažil si několikadenní horečku, třesavku a bolest kloubů i svalů, ten už ví, že očkování proti chřipce bychom neměli podceňovat.
Chřipka je virové onemocnění, které často zaměňujeme za běžné nachlazení. Přitom její příznaky jsou jasné: v drtivé většině případů má náhlý nástup z plného zdraví, člověk se při ní cítí schvácený, je oslabený a často nemůže ani vylézt z postele. Přestože proti chřipce existuje účinné očkování, mnozí lidé mají stále pochybnosti, jestli má smysl nechat se očkovat. Velmi rozšířená je pověra, že člověk onemocní poté, co očkování podstoupí. To ale odborníci jednoznačně odmítají.
„Všechny u nás registrované vakcíny jsou neživé a nemohou v žádném případě chřipku způsobit. Dostatečná imunita však nastupuje až za dva týdny po očkování, proto je potřeba nechat se očkovat před příchodem epidemie včas. I pozdní očkování je však lepší než žádné. I když menší hladina protilátek nákaze nezabrání, zmírní průběh infekce, a to je velice důležité,“ vysvětluje docent Rastislav Maďar, medicínský ředitel očkovacích center Avenier.
Nejvhodnější období k očkování jsou říjen a listopad, tedy začátek chřipkové sezony. Preventivní vakcinace ale může mít v závislosti na epidemiologické situaci význam i v únoru. Na tom, ve kterém měsíci byla vakcína aplikována vminulé sezoně, přitom vůbec nezáleží.
Chřipka může skolit kohokoli
Možná svou imunitu posilujete sportováním a žijete zdravě – i tak vás ale chřipka může napadnout. „Jakákoli infekce je výsledkem boje imunitního systému člověka s mikroorganismy. Čím je tělo odolnější, tím větší dávka virulentních mikrobů je nutná k vyvolání infekce. Bohužel mnoho závažných případů infekce, a dokonce i případy úmrtí, se vyskytují i u mladých trénovaných lidí. V průběhu pandemie španělské chřipky umírali nadprůměrně právě mladí lidé. Když se potká člověk s dostatečně vysokou dávkou virulentních mikroorganismů, ani pravidelný trénink infekci nezabrání. Zdravý životní styl totiž posiluje takzvanou nespecifickou imunitu. Naopak očkování chrání specificky proti konkrétní nemoci,“ vysvětluje odborník.
Nechte se očkovat každoročně
Očkování proti chřipce se musí aplikovat každý rok. Také jste slyšeli, že pokud jeden rok očkování vynecháme a chřipkou se nakazíme, bude průběh nemoci těžší? Ani to není podle docenta Maďara pravda: „Mezi laickou populací se skutečně traduje, že vynechání vakcinace může průběh nákazy zhoršit. Je to však přesně opačně. Protilátky mohou za jistých okolností vydržet i delší dobu než jen jednu sezonu a mohou očkovaného člověka alespoň částečně ochránit i další rok. To platí samozřejmě za podmínky, že cirkulující viry se nebudou příliš lišit. Pokud ano, ochranný účinek by se sice neuplatnil, rozhodně by však infekce neprobíhala s těžším klinickým obrazem.“
A podle čeho se vyrábějí protichřipkové vakcíny na ten který rok? „Každá chřipková vakcína obsahuje stopy tří typů chřipkových virů, které se liší povrchovými antigeny. To jsou molekuly vytvářející obal viru, podle kterého imunitní systém pozná, že byl napaden právě původcem chřipky. Na základě aplikace vakcinačních antigenů vázaných na speciální nosič imunitní systém vytvoří v těle vlastní protilátky, které potom při setkání se skutečným virem rychle agresora zlikvidují. Složení vakcíny pro danou chřipkovou sezonu je vždy výsledkem konsenzu expertů Světové zdravotnické organizace. Tím, že kvůli mutaci viru v zevním prostředí musí být pro každou sezonu k dispozici nová aktuální vakcína, patří ty moderní chřipkové k nejbezpečnějším očkovacím látkám,“ říká ředitel očkovacího centra.
Chřipka organismus nepročistí
Virus chřipky je zabiják, a tak není pravda ani to, že pokud proděláte chřipku, tělo se tzv. pročistí. Ročně chřipka usmrtí ve světě kolem půl milionu lidí.
„I u mladých aktivních lidí způsobuje různé komplikace – od nepříjemného dlouhodobého únavového syndromu přes plicní problémy až po výpotek na srdci, který pro aktivního sportovce znamená, že s velkou pravděpodobností dosportoval. Infekce virem chřipky organismus velmi vyčerpá a o jeho prospěšné pročištění se rozhodně nejedná,“ upozorňuje docent Maďar a dodává, že nejnebezpečnější je chřipka pro lidi se sníženou imunitou a seniory. „Pro ně může být první těžká chřipková infekce současně i poslední. Pouze každoroční vakcinace dává jistotu spolehlivé ochrany.“
Právě z těchto důvodů doporučuje i Světová zdravotnická organizace v co nejkratší době proočkovanost proti chřipce zvýšit u rizikových skupin populace i u starších osob až na 75 procent. Ve vyspělých zemích zaznamenávají lékaři nejvíc úmrtí na chřipku a její komplikace u lidí nad šedesát let věku a u chronicky nemocných.
U nás proočkovanost klesá
Proočkovanost je u nás velmi nízká a nedosahuje ani pěti procent, navíc v posledních letech nepochopitelně klesala. „V některých vyspělých zemích Evropy je však na úrovni až třiceti procent. To znamená nejen ušetřené lidské životy, ale i značné finanční prostředky,“ upozorňuje docent Maďar.
Očkování proti chřipce se doporučuje i dětem a zdravým lidem v produktivním věku, protože snižuje počet absencí v zaměstnání a ve škole. Děti i dospělí také nemusejí chodit tak často k lékaři jako neočkovaní lidé, což je v období epidemie velmi důležité.
„Očkovat proti chřipce se mohou imalé děti od šesti měsíců věku, zejména pokud je jejich imunitní systém oslabený nebo žijí ve společné domácnosti s rizikovou osobou. Děti od šesti měsíců do šesti let, pokud jsou očkovány proti chřipce poprvé, je nutné po čtyřech týdnech přeočkovat druhou dávkou vakcíny. Imunita po očkování přetrvává stejně jako u starších dětí a dospělých šest měsíců až jeden rok,“ vysvětluje odborník a připomíná, že očkování proti chřipce zároveň u dětí snižuje přibližně o třetinu počet opakujících se infekcí dýchacích cest, respiračních nemocí i zánětů středního ucha.
KDY JE OČKOVÁNÍ ZDARMA
Očkování proti chřipce je podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR poskytováno bezplatně lidem:
- umístěným v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory,
- umístěným v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulinem,
- pracujícím v místech s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem,
- všem pacientům nad 65 let věku,
- pacientům po splenektomii (odstranění sleziny),
- pacientům po transplantaci krvetvorných buněk,
- pacientům, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév nebo dýchacích cest nebo ledvin nebo diabetem.
TEXT: GABRIELA ZELINKOVÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK