U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Ledňáček, který obletěl svět
Kategorie: Volný čas | Autor: Zdeněk Hrabica
S fotografem Janem Haladym jsem se poprvé potkal v polovině devadesátých let při výběru fotografií z české přírody a krajiny. Od prvního okamžiku mne sympatický mladý muž učaroval tím, že si “chrám” svého umění našel uprostřed moravských hor, údolí i rovinatých krajů, v lesích a lukách na březích řek Dyje a Moravy a vodních hladin kolem nádrží Pálavy.
Tajemná příroda jej k sobě přitáhla již v sedmi letech. Tehdy poprvé vyfotografoval nejjednodušším “Ljubitělem” ve slováckém Podluží kukačku v hnízdě rákosníka.
S Ljubitělem nejenom na kukačku
“Začínal jsem jako malý kluk s Ljubitělem, zanedlouho pro mne a pro bratra pořídili rodiče Zenit. Největší zásluhu na tom, že jsem byl “chycen”, měli můj starší kamarád Pavel Hubený, velký milovník přírody, a bratr Ludva. Jenže Pavel ve třiceti zemřel a my s bratrem jsme zůstali sami,” dal se do vyprávění čtyřiatřicetiletý Jan Halady. Zemědělské řemeslo jako absolvent střední zemědělské technické školy pověsil na hřebík a hned po vojně se věnoval fotografii. Dnes je dobře známým fotografem nejenom v České republice, ale i ve světě. Po dvanácti letech fotografování se přiřadil k významným českým fotografům fauny a flóry, jakými byli Karel Hájek, Sláva Štochl, Erich Tylínek a jakými jsou Jaromír Zumr, Eduard Studnička či vynikající fotograf přírody Jan Rys. “Před dvanácti lety jsem si postupně pořídil hlavní fotografické vybavení, které jsem dodneška nezměnil – Pentax 6, 7, Nikon F3, Horizont a později technickou kameru CAMBO. Nepoužívám automatické měření, mám všechno manuální. Téměř všechny snímky fotografuji ze stativu, nikdy jsem nesáhl po žádném automatu. I kdybych začínal dnes, choval bych se stejně.”
Příroda zahalená tajemstvím
Největší slávu přinesly Haladymu fotografie vodních ptáků, ledňáčků. Obletěly celý svět, zejména Evropu. Získaly ocenění a uznání nejenom mezi fotografy. “Ledňáček je ptáček, který si na člověka brzy zvykne. Než jsem vstoupil do jeho světa, musel jsem se nejprve o něm hodně dozvědět, převzít zkušenosti kamarádů-fotografů z Moravy i ze Slovenska, především z budování úkrytů v březích řek. S ledňáčky jsem trávil téměř celou jejich hnízdní dobu – od okamžiku, kdy si vyhrabou noru, přes čas, kdy samec krmí samičku sedící na vejcích, kdy se vylíhne mládě, kdy začínají ledňáčci létat. Byl jsem u krmení mláďat v noře i mimo ni.”
Příběh jednoho mlhavého jitra
Na březích řek Dyje i Moravy, na Pálavě i v lužních lesích zná Halady každý kout. S budováním úkrytů pro pozorování ledňáčků tu začal ve velkém předstihu před samotným fotografováním. Nesmí o nich vědět ani ledňáček, ani kolemjdoucí nebo v loďce plující člověk. “Jednou jsem jako obvykle seděl v úkrytu a byl jsem přichystán k fotografování. Úkryt jsem měl postavený již od zimy, osekal jsem rýčem břeh dávno před tím, než se ledňáčci objevili. Začal jsem pozorovat, že si na mě začali zvykat. Objektiv fotoaparátu z úkrytu vždy vyčuhuje, vedle objektivu mám ještě jednu dírku na pozorování. Pak se to stalo – ledňáček začal nalétávat na můj objektiv, fotoaparát byl postavený na stativu. Vletěl dokonce do úkrytu, proletěl mi kolem hlavy a hned zase ven. Objektiv mi tak zašmudlal, že nezbývalo, než všechno k fotografování přichystat znovu…”, vypráví Jan Halady jeden ze svých příběhů. Za fotografii ledňáčka dostal Jan Halady prestižní ocenění na mezinárodní soutěži ve Francii roku 1999, předtím v roce 1997 získal I. místo v kategorii přírody – zvířat v České republice. Haladymu, fotografovi z Břeclavi, členu fotografického sdružení Brumov, se díky jeho neopakovatelnému fotografickému viděním ledňáčků otevřely cesty do Velké Británie, Švýcarska, Slovenska, Německa, Ameriky, Polska… Z jeho dětské záliby se stal velký kůň, který jej provází téměř sedmadvacet let… “Kdyby u nás byli v přírodě kolibříci, asi bych fotografoval i je. Ledňáčci jsou atraktivní svou barevností a tím, že loví ryby pod vodou. Je to něco úžasného. Fotografovi se nabízí široké pole možností…”
Žádaná je líbivost
Jan Halady se snaží pozorovat dění kolem sebe šířeji než jenom pohledem hledáčku fotoaparátu. Věnuje se i reklamní fotografii, fotografování různých výrobků, turistické a krajinné fotografii. Pomíjí ženský akt, zdá se mu příliš vypočítavý. “Chce-li se člověk fotografováním uživit, nemůže se určité tendenci líbivosti či efektu vyhnout. Ani ve vidění přírody a jejích tvorů. O výběru fotografií pro publikování nerozhoduje totiž jenom fotograf, ale mnoho jiných lidí s nejrůznějším viděním a vnímáním zobrazené skutečnosti.” Jan Halady je hluboce věřící člověk. Fascinován božím řádem našel v přírodě odpovědi na otázky smyslu života. Neustále si uvědomuje nezbytnou nutnost zastavení, stejně jako svůj pokorný vztah k okolnímu světu.
