U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Máme rádi rajčata
Kategorie: Zahrada | Autor: rb
Chceme-li se i dál inspirovat písničkou o zvířatech, která máme rádi, protože jsou chlupatá, budeme pokračovat slovy: protože jsou kulatá. Jenže to je i není pravda. Vedle velkých rudých dužnatých koulí anebo zas maličkých, připomínajících třešně, jsou totiž i plody vejčité, další se podají rohlíčkům anebo malým hruškám. Jedna z nejoblíbenějších zelenin našich zahrad zkrátka skýtá bohatý výběr tvarů i odrůd. Rajčata vyžadují slunnou chráněnou polohu a humózní půdy bohaté na živiny (ocení na podzim nebo i na jaře zarytý hnůj anebo kompost). Vyhovuje jim neutrální až mírně kyselá reakce. Zásadně je nepěstujeme po bramborách, které mohou půdu infikovat chorobami, škodlivými i pro rajčata. Při umísťování stále na stejném místě však kupodivu prospívají. Po březnovém výsevu do truhlíků nebo misek, které umístíme doma na okenní parapet nebo do pařeniště či fóliovníku, je při vytvoření prvních pravých lístků přepichujeme do kelímků anebo do pařeniště 8 až 10 cm od sebe. Na záhony rajčata vysazujeme až koncem května, kdy už minulo nebezpečí mrazíků. Tyčková na vzdálenost 40 až 60 cm, keříčkovým vyhovuje spon 25 x 60 cm. Protože nemají hluboký kořenový systém, vysazujeme je do vyhloubené jamky, prolité vodou, mírně šikmo a zahrneme i část stonku. I na něm se vytvoří kořínky, které zlepší příjem živin, vláhy i výnosy. Otrháme listy odspodu do výšky 25-30 cm, aby se nepřenášely choroby od země na rostliny. Zaléváme pouze ke kořenům, nikdy na listy, čímž předcházíme šíření plísně. Jak už naznačuje název, tyčkové odrůdy vyžadují oporu. Protože dorůstají do značné výšky, použijeme kolíky alespoň 150 cm vysoké, popřípadě zapustíme do země dva silné po krajích a na ně upevníme ve výšce drát, k němuž rostlinky vyvazujeme na provázky. Tyčkovým rajčatům ponecháváme jeden až tři výhony, ostatní v úžlabí listů hned od počátku vyštipujeme. Ve druhé polovině srpna nebo počátkem září pak odřízneme nad posledním vijanem vyvinutých plodů vrcholky rostlin, čímž podpoříme včasné dozrání zbylých plodů. Hrozí-li časné mrazíky, raději sklidíme rajčátka zelená a necháme je na tmavém teplém místě dozrát. Keříčková rajčata nevyžadují pro svůj vzpřímený a nízký růst oporu a není třeba je vyštipovat; mají kratší vegetační dobu a stihnou do mrazů všechna dozrát. Je výhodné vysazovat je do hlubších rýh jako brambory a stejně tak je můžeme postupně zahrnovat. Mnozí milovníci červených nebo zlatých plodů s vysokým obsahem vitaminu C, provitaminu A, ale i vitaminů B 6 a B12, namísto předpěstování nakupují v tržnicích, zahradnictvích a hobymarketech hotové rostlinky. Chcete-li vyzkoušet novošlechtění firmy Moravoseed, ptejte se po odrůdách Tajfun F1 (velkoplodá středně vzrůstná), Uragan F1 (jasně červená, odolná proti praskání), Cherrola F1 (velmi tolerantní k plísni s malými červenými plody na dvojvijanech), žlutých odrůdách Romus nebo Perun (hruštičkového tvaru). Ti, kdož nemají na zahrádkách dost prostoru, si jistě oblíbí nízkou odrůdu Vilma, kterou lze pěstovat i na balkonech v běžných truhlících a kontejnerech.
NEZAPOMEŇTE
* Rajčata nikdy nepěstujeme po bramborách a dalších lilkovitých rostlinách
* Dobrými sousedy rajčat jsou afrikány, bazalka, mrkev, cibule, česnek a chřest
* Na záhony vysazujeme rostliny až koncem května
* Zaléváme ke kořenům, ne na listy
* Všechny typy rajčat vyžadují důkladnou závlahu, ale ne přemokření
* Tyčková rajčata pravidelně vyvazujeme, boční výhony vyštipujeme
* Keříčkovým typům se daří v půdě mulčované fólií
* Rajčata se snadno pěstují i ze sklizených semen
