U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Šikovný kompostér
Kategorie: Zahrada | Autor: Vladimír Procházka
Bez dobrého kompostu se neobejde žádný zahrádkář. Protože volná hromádka někde v koutě zahrady nevypadá příliš esteticky, je lepší si na kompost pořídit kompostér. Tomu, kdo nechce kupovat hotový, naopak ho těší vyrobit si něco vlastníma rukama, nabízím svůj nápad, zrealizovaný a ověřený praxí.
Na rozdíl od mého kompostéru, který jsem postavil pouze jako dvoukomorový (a prohazovačku s hromadou hotového kompostu musím mít vedle něj), přináším popis a nákres na trojkomorový kompostér. Prostřední komora slouží k prosévání a jako zásobník hotového kompostu. Velikost kompostéru zvolíme podle konkrétní potřeby. Já jsem postavil komory o velikosti 100×160 cm, prostřední komora by mohla být užší, např. 70 cm (její šíře je dána velikostí síta). Můj kompostér stačí na materiál ze zhruba 100 m2 trávníku, 80 m2 zeleninových záhonů a ze živého plotu (po ostříhání je zpracován drtičem). To dá 1 m3 hotového kompostu (na jaře a na podzim po 0,5 m3). Do každé komory se vejde asi 1,9 m3 volně ukládaného materiálu, který se sesedne asi na polovinu, tedy zhruba 0,9 m3 hrubého kompostu. Po prosátí zbude asi 0,4 m3 hrubého zbytku k dalšímu dokompostování a 0,5 m3 “voňavého perníku”, jak já říkám, k použití. Dobrému kompostování napomáhám příležitostně nasbíranými a přidanými žížalami. Hmotu také několikrát v průběhu roku pokropím vápencovou vodou (pozor, používá se mletý vápenec, nikdy ne mletý vápenný hydrát – ten by vše živé zničil!). Je-li rok suchý, pak kompost trochu kropím, je-li mokrý, pak kompost mírně zakrývám proti převlhčení a tvorbě močůvky, která by vsákla bez užitku do země a kompost by “kysnul”. Kompost by měl být umístěn na polostinném místě.
Pracovní postup:
Konstrukce kompostéru je dřevěná, důležitá je proto dobrá impregnace. Vnitřek komor jsem pobil obyčejnou nepískovanou lepenkou a dvakrát natřel černým Izokrytem (bez oprav vydržela 3 roky). Místo lepenky lze použít i silnější černou fólii. Při tomto systému bez přístupu vzduchu zahradní i kuchyňský odpad dobře kompostuje. Lepenka nebo fólie chrání dřevo před stykem s vlhkým materiálem i bakteriemi tlení. Konstrukce není složitá. Celkovou představu si snadno uděláte podle ilustrační kresby na obr. 8. Stěny mohou být z prken svislých nebo vodorovných. Přední dělené odnímatelné stěny jsou výhodné pro postupné ukládání a plnění i pro vyprazdňování a prosévání – lépe se k materiálu dostanete. Na obr. 1 vidíte půdorys kompostéru (ale pouze dvoukomorového, praktičtější je ještě mezi obě komory vsunout třetí, užší komoru, jak bylo řečeno výše). V rozích všech komor jsou osazeny sloupky. V pravé části obrázku je vidět obití svislými prkny, v levé krycí prkna na horní hraně kompostéru. Pokud budou krycí prkna širší, můžeme na ně postavit květináče nebo truhlíky s květinami. “V” jsou výsuvné přední stěny obou krajních komor. Na podlahu je možné použít starší dlaždice. Já jsem je volně položil do mělkého pískového lože, je ale lepší uložit je do vrstvy betonu. Střední sloupek (v kroužku) je rozkreslen na obr. 5, 6 a 7. Obr. 2 ukazuje přední sloupek a boční stěnu (pohled z vnějšku) se svisle upevněnými prkny, s mezerami mezi nimi asi 3-5 mm. Obr. 3 ukazuje přední sloupek s boční stěnou z vodorovných prken a se stejnými mezerami. Obr. 4 ukazuje několik způsobů šikmého osazení vodorovných prken (pod úhlem 45-60°) s roztečí mezi nimi asi 5 mm (aby materiál nevypadával ven a dovnitř měl přístup vzduch). První způsob (shora): ze silnější vodovzdorné překližky je vyřezaná opěra ve tvaru “L”, připevněná na sloupek dvěma vruty. Prkno má na obou koncích malý výřez, aby do opěry zapadlo. Další způsob: opěra je plechová, nejlépe z neželezného plechu – dural, hliník, mosaz; je-li ocelová, musí mít dokonalou antikorozní ochranu. Třetí možnost: opěru tvoří dřevěná lať o průřezu 3×3 cm, ke které je prkno přišroubované. Čtvrtý způsob: podobný druhému, ale prkno je s plechovou úchytkou pevně spojeno vruty. Další možností by bylo prkno se zářezy, připevněné svisle po celé výšce sloupku, vodorovná prkna by se vkládala do zářezů. Obr. 5 je pohledem z boku na horní část středního sloupku. Obr. 6 je půdorysem středního sloupku a navazujících stěn. Je tu vidět jednoduchý kovový závěs-úchyt vyjímatelných předních dílů. Je vyroben z ocelového pásku širokého 30-40 mm, zformovaného podle velikosti vodorovných latí či prken vyjímatelných předních stěn. Ke sloupku je uchycen většími vruty. Střední příčka (či příčky) je z vyjímatelných prken, zasunutých mezi dvěma svislými latěmi, upevněnými na sloupku (je nutno mezi nimi ponechat určitou vůli – i dobře impregnované dřevo pracuje). Příčky mezi komorami mohou být i pevné, přibité na sloupky zevnitř střední komory. Obr. 7 ukazuje osazení předních sloupků v terénu. Beton kolem sloupku sahá do vzdálenosti asi 10 cm a do hloubky 40-50 cm. Ze starých dlažebních kostek (15x15x15 cm) jsem udělal pevnou zvýšenou hranu mezi kompostérem a dlažbou z betonových tvárnic před ním. Výška sloupku 110 cm nad terénem je podle mě nejpraktičtější – vyšší kompostér by zhoršoval manipulaci s materiálem, nižší by měl menší objem. Obr. 8 Kompostér se třemi komorami, prostřední slouží jako zásobník hotového prosátého kompostu. “V” jsou vysouvací čelní stěny. Dřevěný rám síta se posouvá buď po dřevěných latích, nebo po ocelových profilech.
* * *
Materiál:
* 8 sloupků o průřezu 8×8 až 10×10 cm a délce asi 170 cm
* prkna o síle 2,5-3 cm a šířce 10-15 cm, délce 100, 110 nebo 160 cm
