U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Střecha je korunou stavby
Kategorie: Stavba speciál | Autor:
Stránky SPECIÁLU, které jsme pro vás připravili, jsou věnovány velmi důležité součásti staveb, střechám, které je mají chránit, izolovat před nepohodou a také, protože jsou jejich nejviditelnějšími částmi, zdobit. To platí o střechách městských i venkovských, o nichž bude pochopitelně hlavně řeč. Mnohé opravdu zdobí, jiné architekturu spíše hyzdí a neplní dobře ani další funkce. Úhlů pohledu je samozřejmě mnoho. Snažili jsme se zachytit alespoň některé. Zeptali jsme se odborníků z nejrůznějších oblastí, souvisejících s výstavbou:
1. Jaké nedostatky, ať už jde o konstrukci střech nebo jejich krytinu, lze na venkovských chalupách či chatách objevit?
2. V čem vidíte hlavní příčinu těchto prohřešků proti technologickému optimu či estetice staveb?
3. Myslíte, že by měli stavebníci na venkově i tam, kde nejde o památkově chráněnou obec či zónu, ctít charakter původní architektury, anebo více popustit uzdu vlastním představám či invenci architektů?
4. Co můžete Vy konkrétně udělat pro to, aby se střechy staly skutečnými korunami staveb, ladícími se zástavbou i s krajinou?
5. Kdybyste si stavěli na venkově vlastní domek či chatu, jakou by měly střechu?
Dodržujme technologickou kázeň
1. Klidnou venkovskou architekturu podle mého názoru ruší výstřelky a experimenty. Držme se tradice, a to i v detailech. Rozhodují o tom mnohdy právě řemeslníci, proto je prospěšné podívat se na práci, kterou už udělali.
2. Příčinou většiny problémů je nedodržení technologické kázně. Pěknou střechu dokáže udělat člověk, který není řemeslník, ale má to v hlavě srovnané, ví například, jak tam má téct voda – a naopak řemeslník, kterému je toto úplně jedno, ji dovede zhyzdit. Může jít i o nevhodnost projektantem navržené krytiny, třeba šindel na dům, kterému nesluší, anebo těžká krytina tam, kde není ideální.
3. Určitě by se měl ctít charakter původní architektury, žádné experimenty. Myslím tím samozřejmě původní, klasickou architekturu a ne stavby staré 40 – 50 let. Hodně lidí se vrací k sedlovým střechám, Šumperáky a “kostky” už se skoro nestaví. A když, pak je jich tak málo, že nemohou venkov změnit.
4. Snažíme se jako stavebníci rozumně sladit celý dům. Pokud se nám zdá, že by tam byla vhodná nějaká změna proti projektové dokumentaci, projdeme ji znovu s investorem a snažíme se najít řešení. Na venkově by měla být jednoduchá pěkná architektura, nepřeplácaná, bez přílišného zdobení.
5. Stavěl jsem si dům ve Valticích v památkově chráněné zóně, takže vím, co to znamená diskutovat s památkáři. Narazili jsme na problém právě pokud jde o krytinu. Trvali na pálené, přestože šlo, myslím, spíše o dodržení červené barvy. Souhlasil jsem, přestože je dražší než betonová. Má lepší zámek, tudíž dobře těsní, což je pro mě důležité. Cena hraje při rozhodování velkou roli. Co se týče kvality krytiny, věřil bych jak pálené tak betonce.
ing. Jiří Bukovský, firma Real Břeclav
Parozábrana není pro parádu
1. Nedostatků je celá řada, z hlediska tepelné ochrany budov je to především nedodržení navržené skladby, poddimenzování tloušťky tepelné izolace, náhrada předepsané tepelné izolace levnější variantou a především samotné neodborné zpracování všech materiálů. Důsledky těchto prohřešků se projeví velmi rychle, a to ve vzniklých defektech a následně také v nákladech na jejich odstranění. Nejčastějším prohřeškem je špatně nebo s mezerami založená parotěsná zábrana. Tím se v izolační vrstvě může srážet vlhkost, která, není-li dost rychle odvětrávaná, poškozuje dřevo střešní konstrukce a snižuje účinost tepelné izolace.
2. Je to především snaha ušetřit finanční prostředky, nevhodný výběr realizační firmy a dále absence kvalitního stavebního dozoru.
3. Určitě bychom měli navazovat na práci našich předků a ctít původní architekturu a také okolní krajinu. V našich vesnicích je velmi dobře viditelný styl 70. let, domy s plochou střechou, které měly snad napodobit městskou panelovou výstavbu, ale celkový dojem je nedobrý. Bohužel i dnes narážíme na nevhodný styl, někdy hraničící až s kýčem.
4. Informujeme širokou veřejnost, a to jak odbornou tak i laickou, pomocí prezentací, výstav a přednášek. Seznamujeme je se správným prováděním jednotlivých konstrukcí, s nejběžnějšími chybami při realizaci stavby a vysvětlujeme, jak se jich vyvarovat.
5. Určitě by to byla sedlová střecha s obytným prostorem a tepelnou izolací nad krokvemi, aby vynikla v obytném prostoru dřevěná konstrukce krovu. Dřevo je příjemný a teplý stavební materiál a je škoda jej zakrývat.
ing. Dana Hochmannová, Rockwool, a. s.
Hlavním nedostatkem je neznalost
1. Podle mého názoru jde zejména o neopodstatněné použití módních materiálů a také realizaci projektů, které jsou netradiční až neslučitelné s vesnickou výstavbou.
2. Základní příčinou nedostatků je neznalost v celé škále profesí a odklon od tradice.
3. Určitě ano. Převážnou část investic na venkově v současnosti realizují lidé z měst, tedy lidé odtrženi od návyků a věcí obvyklých na venkově. Jejich představy by se měly více podřídit novému místu působení – byť přechodnému. Je to tak, jako by chtěl člověk z venkova po nastěhování do města pást husy na vyasfaltovaném náměstí před hotelem.
4. Jedinec v objemu realizovaných staveb a komerční dravosti výrobců nic nezmůže. Snažíme se o to, abychom prováděli střechy pro venkov klasické a řemeslně dobře ztvárněné. Z praxe vím, že právě to je nejlepší “bič” na lidi (sousedy), kterým chybí cit k architektuře venkova.
5. Určitě šikmou o sklonu kolem 40°. Pokud by to nebyla dřevěnice s podmínkou použití štípaných šindelů či dokonce slaměných došků, pak by to byla krytina pálená v přírodní podobě, popř. štípaná břidlice – samozřejmě podle regionu a místního surovinového zdroje. Alternativně pak cementové výrobky, jako jsou například betonové tašky, nebo eternit. Střešní krytiny z jiných materiálů jsou podle mého soudu pro venkov nepřijatelné.
Richard Mlýnek, soudní znalec se specializací na střechy a střešní krytiny, Opava
Tradiční ráz je optimální
1. Nedostatky jsou architektonického a technologického rázu. Za architektonické nedostatky považuji u starších “tradičních” staveb především snahu po nadměrném využití podkroví – ať již zvyšováním střechy na nadezdívky, zmenšováním jejího sklonu, nebo zřizováním většího množství vikýřů. Za hlavní nešvar novostaveb na venkově považuji nesprávný sklon střechy (obvykle nízký, odpovídající importu z alpských oblastí). Nedostatky technologické se obvykle týkají použití pro objekt nevhodného typu střešní krytiny, případně nezvládnutí základních klempířských detailů apod. Samozřejmě se negativně promítnou i do celkového vzhledu stavby. Mám na mysli třeba položení těžké velkoformátové betonové krytiny na roubený objekt s krovem dimenzovaným na lehkou krytinu, nebo použití asfaltových “bonských” šindelů, které mohou nepříznivě ovlivnit mikroklima sezonně využívané stavby. Ale i “tradiční” krytiny mají svá omezení. Do nížin, ale ani na velké území vnitřních Čech, např. nepatří šindel. Všechny stavby tam měly v minulosti doškové střechy, nahrazené někdy v první polovině 20. století buď betonovými taškami nebo eternitem. Proto snažit se za každou cenu stavbě dodat “rázovitost” za pomoci drahé šindelové krytiny je vlastně nesmyslné nejen z ekonomického, ale i z historického a památkářského hlediska. Vždy platí zásada, že jen správně navržená stavba (včetně použití všech odpovídajících materiálů a detailů) může být zároveň krásná.
2. Příčin je několik – stavebník chce za každou cenu ušetřit, nebo zadá stavbu firmě či projektantovi bez odpovídajících zkušeností, případně ji realizuje svépomocí, nebo si ji sám navrhuje – opět bez odpovídajících zkušeností. Když má naopak peněz příliš, snaží se stavbu “vylepšovat” na úkor její autenticity.
3. Rozlišujme “tradiční” venkov – tedy krajinu a sídla (ať již památkově chráněná, či nikoliv) se zachovaným rázem a venkov “příměstský”, který má již charakter spíše vilových čtvrtí nebo chatových osad. Krásu a soulad tradičního venkova je třeba střežit jako oko v hlavě. Postavit v Českém ráji nebo na Křivoklátsku dům napodobující lidovou stavbu z bavorských Alp je prostě zvěrstvo. Pohleďme na “civilizované” evropské země – třeba ve Švýcarsku či Rakousku si na udržení tradičního rázu venkova velmi zakládají.
4. Já se snažím o cílenou osvětu, například na stránkách tohoto časopisu. Své myšlenky jsem se také snažil vtělit do regulačních a územních plánů, ať již jako jejich spoluautor nebo jako památkový architekt.
5. Určitě krytinu tradiční, odpovídající dané oblasti. Vyhnul bych se asfaltovým šindelům, vlnitému eternitu, laminátu či plechu a velkoplošným betonovým krytinám. Existují i relativně levné alternativy za tradiční krytiny, například maloformátové eternitové šablony, které v mnoha regionech Čech již za dobu své existence zdomácněly.
ing. arch. Jan Pešta
Cena by neměla být určující
1. Pokud je podkroví nezateplené, nedostatky se týkají hlavně “nových” technologií tzv. suchého kladení střešní krytiny v úžlabích, nárožích, hřebeni apod. Častěji ovšem problémy vznikají v případě zabydlených podkroví, kdy se opomíjí např. odvětrání střešního pláště či chybně volí typy fólií apod.
2. Často se zohledňuje krátkodobé hledisko ceny před užitnou a technickou hodnotou dlouhodobého využití stavby.
3. I při respektování charakteru venkovských staveb mohou vznikat architektonicky hodnotné objekty. Architekt by samozřejmě měl při svém návrhu charakter zástavby zohlednit.
4. Jednou z možností je propagace zdařilých rekonstrukcí a novostaveb, které investory mohou inspirovat.
5. Samozřejmě by záleželo na charakteru lokality, ale pro naši venkovskou zástavbu je charakteristická sedlová střecha a pálená krytina.
ing. arch. Dita Váňová, VELUX Česká republika, s.r.o.
