Sanační omítky

Sanační omítky mohou v určitých situacích a při dodržení technologických postupů pomoci při vysychání vlhkého zdiva.

Sanační omítky

I když je v jejich názvu výraz sanace, neměli bychom sanační omítky chápat jako jediný dostačující prostředek pro řešení vlhkosti. Než vůbec začneme uvažovat o jejich použití, měli bychom zjistit důvod vlhnutí stěn a zvolit tomu odpovídající cestu vysoušení (odkopání venkovní stěny a svislá izolace, proti vzlínání pak podřezání zdiva nebo chemická injektáž, případně vzduchové metody).

Kdy vznikly?

Speciální difuzní vnitřně hydrofobizované omítky (tzv. DVHO) se v naší republice začaly vyvíjet před více než třiceti lety. Uplatnily se hlavně v památkově chráněných objektech, v nichž nebylo možné jednoduše použít některou z výše jmenovaných metod. Omítky se připravovaly přímo na stavbách z vápenocementové omítkové směsi, do níž se přidával hydrofobizátor. To je složka, která dodává omítce schopnost odpuzovat vodu.

Zároveň se sanační omítky vyvíjely i vNěmecku a Rakousku. Na vysvětlenou – jde o vysoce porézní provzdušněné omítky, schopné pojmout podstatně větší množství vodorozpustných solí než běžné omítky a propustit více vodní páry. Do České republiky se z těchto zemí začaly dovážet provzdušňovací a hydrofobní přísady, které se přidávaly do našich omítkových směsí. Postupem času se začaly suché maltové směsi, z nichž lze přidáním vody připravit sanační omítky, průmyslově vyrábět i u nás.

Jak omítky použít?

Touto otázkou se léta zabývali památkáři i technologové. Její řešení bylo též jedním z impulzů vzniku Společnosti pro technologie ochrany památek – STOP (1994). Mnozí zastánci použití klasických vápenných omítek totiž argumentují, že hydrofobita (schopnost odpuzovat vodu) sanačních omítek brání vysoušení zdiva pod nimi, a zvyšuje tak jeho zavlhčení.

Jak omítky použít?

Kvalitní sanační omítky však neznemožňují průchod vodní páry vodoodpudivou vrstvou (vysoká propustnost pro vodní páru je součástí požadavků směrnice WTA 2-9-04). Mají dokonce vyšší propustnost než klasická vápenná omítka. Pokud je zdivo izolováno od zdrojů vlhkosti (hlavně vzlínající nebo prosakující z rubu zdi), vysychá i po aplikaci sanační omítky, aniž by se na jejím povrchu tvořily vlhkostní mapy nebo solné výkvěty; ty se ukládají uvnitř omítky. Pouze tehdy, kdy příčina zavlhčení není vyřešena, a omítka je zatěžována velkým přísunem vlhkosti zezadu či zespodu, může působit sanační omítka odklonění vlhkosti k dalším částem zdiva.

Vodoodpudivost sanačních omítek nebrání ani průchodu kapalné vody k povrchu. Ovšem nesmíme zapomínat na to, že tyto omítky nejsou určeny do podmínek, kde by byla stěna vodou nasycena natolik, že by docházelo k rychlému odparu vody z jejího povrchu. Sanační omítky patří na zavlhlé zdivo, nikoliv na zdivo mokré.

U neizolovaného vlhkého zdiva, kde zdrojem vlhkosti je vzlínající voda nebo voda pronikající z rubu zdiva apod., by zkrátka sananční omítky bez dalších opatření proti vlhkosti nikdy neměly být použity.

Proč někde „nefungují“?

Ani naší redakci se nevyhnuly dotazy chalupářů, kteří uváděli, že se jejich problémy použitím sanační omítky nevyřešily, ale vlhké mapy se stopami solí se pouze posunuly nad hranici aplikované omítky. Po přečtení předchozích řádků už jistě dovedete odpovědět sami. Může se to stát, pokud není odstraněna příčina vlhnutí stěny.

Dodejme, že viditelné tmavé skvrny se na omítce objevují až při zvlhčení nad zhruba 10 % hm, což je hodnota, kdy je asi polovina pórů naplněna vodou. A v takových případech jsou sanační omítky jako samostatné opatření nepoužitelné. Selhání hlavních sanačních opatření, a tedy zvyšování vlhkosti zdiva, mohou sanační omítky po určitý čas jen maskovat. To ovšem neznamená, že selhaly omítky.

www.basf.cz, www.cemix.cz, www.ceresit.cz, www.hasit.cz, www.hasoft.cz, www.remmers.cz, www.schomburg.cz, www.webwr-terranova.cz

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ A STOP
FOTO: AUTORKA A SHUTTERSTOCK

Sanační omítky