U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
PAVOUČÍ křepčení
Kategorie: Příroda | Autor: Jan Rys
PŘÍRODA
Mnoho lidí si myslí, že tanec má své místo a význam jen v našem společenském životě a že jen lidem slouží ke vzájemnému sblížení. Shodný rituál ale můžeme najít i u mnoha tvorů v přírodě. I u těch zdánlivě chladných a odpudivých pavouků (hodnoceno z našeho hlediska). Doporučuji někdy na chvíli překonat odpor a nahlédnout trochu do pavoučího světa. Třeba na našeho barevně nejhezčího pavouka – skákavku rudopásou. Skákavka rudopásá žije hlavně v krasové krajině na skalách ozářených celodenním sluncem. Samečci, o málo menší než samičky, jak to u pavouků vždy bývá, mají osobitý hábit v módních pruzích a barvách gatí tureckých sultánů. Upozorňují na sebe nápadnými zadečky s černočerveným zbarvením. Samičky musí být nenápadné, protože na nich leží tíha budoucnosti rodu, a tak je jen obtížně zpozorujeme, když se ve svém šedém rouchu vyhřívají na skále. Skákavky se živí veškerým drobným hmyzem, který přepadávají jako dravci na číhané nebo ploužením. Jakmile kořist zpozorují, zmocní se jí skokem. Mají k takovému lovu přizpůsobeny oba páry silných zadních nohou a výborný zrak, složený z osmi očí. Hmyz zahlédnou před sebou už na vzdálenost čtvrt metru. Chce-li kořist uniknout, umí si ji nadběhnout. Přitom je jedno, zda pádí po zemi či na svislé stěně skály. Každý skok na kořist si vždy jistí bezpečnostním vláknem. Nejzajímavější období života prožívají skákavky v čase námluv. Úspěch zamilovaného samečka u samičky je založen na tom, jak dokonalé taneční kreace jí předvede. Často musí před prahem její skrýše protančit celé hodiny, než vzbudí aspoň pozornost. Zásnubní tanec skládá z mnoha prvků – nadzvedávání nohou, přešlapování ze strany na stranu nebo na místě a občas k tomu zavrtí zadečkem po způsobu černošské tanečnice. Samička hodnotí každý pohyb, gesto i tempo. Pokud není hned na začátku spokojená, zaútočí na něj a on se musí rychle klidit. Když neútočí, může to sameček pokládat za důvěru a tanec musí stupňovat do větší extáze. Stále ale musí být ve střehu před jejím nenadálým útokem. Jakmile se samička otočí a pomalu zachází hlouběji do svého úkrytu, může to být souhlas k milování. Pokud v jejím odchodu rozezná sameček gesto lásky, jde tanečním krokem za ní. Pokud její odchod vyjadřuje spíše pohrdání, musí raději rychle zmizet. Samečci skákavek tak musí být nejen rozenými tanečníky, ale i chytrými milovníky, ovládajícími strategii gest svých milostnic – nechtějí-li se stát chutným soustem někde v šeru skalní štěrbiny. Pavoučí svatební ceremoniál dokáže často zkomplikovat další nápadník, který také vystopoval skrýš samičky. Láska jde stranou a nastává pravé rytířské klání. Oba samečci se postaví proti sobě, výhružně zvednou přední páry nohou a obskakují se. Než se do sebe pustí, snaží se jeden druhého zastrašit válkou nervů. Obyčejně tělesně slabšímu brzy dojde odvaha a uteče. Vítěz se slavně vrací k samičce, ale ona ho tak nevnímá, ji zajímá milostný tanec, který teď musí začít od začátku.
