U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Když rybníček, tak s rybami
Kategorie: Zahrada | Autor: Marie Rubešová
INSPIRACE
Leží zhruba deset minut jízdy od centra Prahy v zahradě dirigenta Leoše Svárovského. Přestože vznikl za použití pevné zelenočerné fólie, je čistý a voňavý skoro jako ta známá studánka J. V. Sládka. Dokonce tu žijí pstruzi. To je ovšem možné jen díky tomu, že do něj vtéká provzdušněná voda z potoka. Ten je rovněž úplně nový, stejně jako stráňka, jež vyrostla na čisté rovině.
Zásluhu na tom má ing. Vlastimil Šindelář, nejstarší ze tří bratrů, kteří zvelebují společný zahradnický podnik v Teplé. Služby však poskytují po celé republice.
* Kdy se vlastně zmíněné dílo zrodilo?
S panem dirigentem jsme se znali už dřív, ale od té chvíle, kdy mu na zahradě vybagrovali jámu na bazén, stal jsem se u něj velmi častým hostem… Napadlo mě totiž, že mu tam leží ideální materiál na pěkný svah s potokem a rybníčkem.
* Jak jste při stavbě vodního díla postupovali?
Nejdřív jsme samozřejmě celý svážek urovnali, aby bylo možné později jej osázet trvalkami, okrasnými křovinami i vodomilnými rostlinami. Ještě když byla zemina v pohybu, zahrabali jsme zhruba do dvaceticentimetrové hloubky hadici, kterou se voda čerpá ze studánky, v níž je ponorné čerpadlo, nahoru. Tento koloběh je důležitý i proto, že se při něm voda z rybníčku vyčistí. Potůček dlouhý zhruba 6 metrů jsme tvarovali jako malou bobovou dráhu. Tedy se zákruty, v nichž se udrží písek, s tůňkami a kaskádami, fantazii se meze nekladou. Pruh fólie se do koryta prostě naaranžuje, někde se napne, jinde zvrásní. V místě, kde potok ústí do studánky velké 3,5 x 3 metry, jsme fólii důkladně svařili.
* Pro představu stavebníků, kteří vás budou následovat, jaká byla spotřeba materiálu? A kolik to všechno stálo?
Na celou stavbu bylo zapotřebí celkem 30 m3 fólie tlusté zhruba 1 mm. Do potůčku jsme vložili pruh o šíři 2 m, na jezírko je vhodné použít fólii čtvercovou, nebo pruhy svařit. Vyplatí se koupit vždy o kousek víc, snadněji se stříhá, než nastavuje (loni nás metr čtvereční přišel na 150 Kč). Dále jsme potřebovali asi 2 m3 říčního písku, jehož cena je skutečně zanedbatelná, a ponorné čerpadlo. Protože v rybníčku je voda relativně čistá, postačí typ, za který zaplatíte necelé 2 tisíce korun. Pokud však chcete čerpadlo použít i na vyčištění studně nebo septiku, bude vás stát dvojnásobek.
* Kritickým místem je bezpochyby dno rybníčku, v němž je tlak vody na fólii největší, a pak břehy, kde vystupuje z vody na slunce. Čím ji můžeme ochránit?
Do výkopu na dně rybníčku je zapotřebí nasypat vrstvu jemného písku, aby fólii neprorazil ostrý kámen nebo kořen. Osvědčilo se rovněž vyložit dno netkanou textilií, která se používá třeba při výstavbě dálnic, anebo jakýmkoli vyřazeným kobercem. Břehy musíme v místě mezi vodou a souší, kde se slunce opírá do tmavé fólie, ochránit vrstvou zeminy a kačírku, což jsou říční kaménky menší zrnitosti. Můžeme přidat i větší hladké říční kameny.
* Jistě nám doporučíte i nějaké vhodné rostliny…
Vybereme ty, které rovněž břeh zpevní. Plazivý rozrazil lékařský, Lysimachii, která udělá hustý koberec a rozběhne se i na hladinu, nebo Oonante japonicu zdobící břeh zelenými listy s bílými a růžovými skvrnami. A pak budeme čekat, až potok s rybníčkem ožijí. Komáři, vážky a žízniví ptáčci přiletí sami, možná přiskáče i nějaká ta žába. Vyplatí se koupit šnečky, kteří vyžírají zbytky rostlin.
* Voda v zahradě pana dirigenta Svárovského však ožila i tvory, pro takové umělé dílo dost netypickými. Namísto malých oranžových a žlutých karasů, kteří jsou v jezírkách a tůňkách leckde k vidění, tady se prohánějí pstruzi! Jak se jim v umělém potoce líbí?
Zdá se, že stejně jako v přirozeném. Zatímco karasi snesou i stojatou vodu, pro pstruhy je důležité, aby byla v pohybu a okysličovala se. To se zde díky jejímu koloběhu děje. Potravu si pstroužci nachytají sami, a když chceme, aby k nám připluli, stačí do vody nadrobit kousek chleba. Je to samozřejmě poněkud extravagantní, ale zajímavé řešení.
* Tato vodní zahrada vznikala loni v létě. Má tedy za sebou první zimu se slušnými mrazy. Jak je přežili pstruzi?
Celkem normálně. V jezírku, hlubokém zhruba půl metru, jsou totiž i tůňky hlubší než 60 cm, což je důležité pro přezimování leknínů. V nich se v zimě dobře daří i pstruhům. Pan Svárovský však šel v experimentu ještě dál, nechal ve studánce zamrznout také čerpadlo. Protože voda byla uvnitř tohoto zařízení i okolo, nic se mu nestalo a letos funguje bez problémů dál.
* Kde se dá rybí násada koupit? A bylo by takové řešení vhodné i pro naše čtenáře?
Rybí násada je k mání v sádkách, ale dnes už i v zahradnických centrech a na výstavách, například v Lysé nad Labem nebo v Litoměřicích. Pro vaše čtenáře však mohu doporučit spíše karasy než pstruhy. I ti však ocení pohyb vody (postačí jim fontánka, kterou lze koupit zhruba za 500 Kč). Pokud by však chtěli i pro ně vybudovat potok, nemusí stavět bazén, pro tvarování svahu postačí zemina, kterou získáme vykopáním jezírka o velikosti zhruba 2 x 2 metry. Pstruhy mohu doporučit jen tam, kde je stavení trvale obýváno. Nejen proto, že je třeba obsluhovat čerpadlo, které nemusí běžet celý den, ale třeba jen hodinu ráno a večer (to ostatně může vyřešit i naprogramovaný časový spínač). Mohlo by se však stát, že se po týdnu vrátí na zahradu – a po pstruzích ani památky. Jinak se v tomto prostředí při dobré péči dožijí čtyř až pěti roků.
