U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
BERAN ŠAMPIONEM
Kategorie: Víkend | Autor: Zdeněk Hrabica
HOBBY
Kousek za Prahou, ve vesnici Doubek u Říčan, bydlí rodina Čadilových. Když je na návsi hledáte, dostane se vám vždy jediné odpovědi: “Čadilovi, ty s králíkama?”
V malém útulném přízemním domku, zrekonstruovaném z venkovské stodoly, našla před lety domov rodina se třemi dětmi. Přístřeší nalezlo i početné domácí zvířectvo, především králíci. Byly doby, kdy jich v kotcích u Čadilů bylo i přes sedm stovek, k tomu ještě sedmdesát holubů, několik desítek slepic, prasátko a strážce chalupy – jezevčík.
Na počátku byla stavba
“Náš dům jsme zdědili po manželově dědečkovi. Byl to vesnický kamenný dům z roku 1905. Abychom se sem všichni vešli, zrekonstruovali jsme si stodolu a vytvořili si tu domov pro sebe i pro zvířata, především pro králíky. Jim se věnujeme od chvíle, kdy jsme se s manželem vzali. Bylo to v roce 1969,” dozvídám se od drobné ženy, inženýrky Anny Čadilové. Začínali se dvěma plemeny králíků. Hned poté, kdy navštívili národní výstavu králíků, se začali věnovat chovu čistokrevných ras.
Z hříběte se stal velký kůň
“Když jsem přišla na podzim roku 1990 o práci, manžel mi navrhl, abych zůstala přes zimu doma s králíky. Začali jsme rozšiřovat chov. Nebyla to pro mě žádná velká neznámá, tento obor jsem vystudovala na Vysoké škole zemědělské v Českých Budějovicích.” Za jedenáct let se hodně změnilo. Z koníčka se stalo povolání a chovná stanice čistokrevných králíků, do níž jezdí chovatelé a zájemci nejen z celé České republiky, ale i ze zahraničí.
Králičí svět a člověk
“Dnes máme padesát chovných samic, třicet samic velkého plemene a k tomu dvacet samic zakrslého plemene. Ze zakrslých je to hermelín, beran bílý a zakrslý divoký. Z velkých máme všechny čtyři rázy vídeňských králíků – šedý, modrý, bílý a černý. Potom je to velký světlý stříbřitý, činčila a Aljaška,” dozvídám se mezi krmením u králičích kotců. Králíci, to není jenom velká radost, ale i veliká starost. Nezbytné je nejen pravidelné krmení a napájení, ale i oprava kotců, jejich čištění a údržba. Důležitá je i veterinární péče, očkování proti moru a myxomatóze. “V létě vstávám denně ve čtyři, v zimě po páté hodině. Nic se nedá ošidit. Na dovolenou můžeme odjet jedině po dohodě s dětmi, když místo nás zaskočí. Jediné, co mi kazí z králíků radost, jsou králičí nemoci. Už je tu zase jedna nová, onemocnění tlustého střeva. Nemocní jedinci do dvou dnů odcházejí,” znepokojivě dodávají oba manželé, Anna a Karel.
Králičí královny krásy
Značnou péči věnuje každý chovatel, zvláště ten, který své králíky vystavuje na výstavách a na přehlídkách, dokonalosti vzhledu králíků. Pro každé plemeno existuje vzorník, který určuje délku uší, barvu podsady a mezibarvy, délku srsti, barvu očí, tvar hlavy. “V naší rodině je nejvíce chovaným králíkem králík vídeňský. U něho je nejdůležitější hmotnost, tvar, typičnost, srst, barva krycího chlupu, jeho stejněsrstnost a barva podsady – to je spodní srsti,” seznamuje mne s požadavky na výstavního králíka dvojice chovatelů. “Kvalita srsti se zjišťuje profouknutím – podle rychlosti, jak se srst znovu vrátí na původní místo, zda je pružná nebo nepružná,” poznamenává Karel Čadil.
Evropský šampion
V roce 2000 se stal Čadilův zakrslý beran bílý modrooký evropským šampionem. Bylo to na výstavě v sousedním Rakousku. Jeden z pokojů malého domku v Doubku je plný diplomů, talířků, pohárů a zlatých králičích sošek. Mezi velmi cenné trofeje patří kromě titulu evropského šampiona z roku 2000 i pohár z roku 1996 za kolekci králíků – beranů, zakrslých červenookých z Celostátní národní výstavy chovatelů v Brně. “Těší mne, že jsme tuhle cenu dostali za králíčky, které chováme jenom pro radost. Je to plemeno, které není na chov a říká se mu sportovní plemeno. Jejich ideální hmotnost je 1,20 kg. V dospělosti nesmí mít samice lalůček. Například v Holandsku jsou tito králíčci ozdobou každé zahrádky,” chlubí se Čadilovi.
Přežijí chovatelé?
V České republice je v současné době kolem dvanácti tisíc organizovaných chovatelů králíků. Podle nového vzorníku pracují se 76 druhy, což je méně než dříve. Vlivem restitucí, změnou vlastnických vztahů se značně zúžily prostorové a jiné podmínky k chovu i k výstavnictví králíků. Stejné je to i s ostatním drobným zvířectvem. I zájem dětí a mládeže o chovatelství značně poklesl, organizace, které se činnosti mladých chovatelů dříve věnovaly, zanikly. “Jiná situace je v sousedním Německu. Králíci mladých chovatelů tam jsou označování »J« – Jugend, dostávají zvláštní národní ceny a odměny. Mladí němečtí chovatelé se těší pozornosti dokonce i kancléřů, kteří je přijímají i s jejich miláčky. U nás si něco takového nedovedu ani představit,” dodává na rozloučenou Karel Čadil.
