U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Úprava pitné vody
Kategorie: Zvláštní nabídka | Autor:
Voda může být znečištěna pevnými částicemi hornin a rzí, biologickými kaly, nerozpustnými solemi, dusičnany a choroboplodnými zárodky. Všechny nečistoty můžeme úspěšně odstranit pomocí filtrů, chemických přípravků nebo fyzikálními metodami. Vodu můžeme zlepšit již přímo ve studni. Především tím, že ji postavíme “podle normy”, tedy se všemi náležitostmi a na vhodném místě. Ale ani to někdy nestačí. Nepříjemným problémem, zejména u nových studní, jsou kaly a rzi. Odstraní se především intenzívním čerpáním. Musí se ovšem respektovat vydatnost pramene a použít vhodné čerpadlo (například ponorná čerpadla příliš vhodná nejsou). Čerpat se musí nejméně 50 cm nad usazeninou. Studnu pravidelně dezinfikujeme k tomu určenými přípravky, a to především na jaře. Dezinfekci musí předcházet rozbor vody, rovněž pravidelný a rovněž na jaře. Kompletní analýzy podle norem (včetně vyznačení a účinku škodlivin na zdraví) si můžete zadat u odborných firem. Orientační rozbor vám udělají na hygienických stanicích. Kvalitu vody lze dále ovlivnit ve vodovodním potrubí, nejlépe těsně před “kohoutkem”. Zbytky kalu a rzi odstraníme běžným mechanickým filtrem. Takový filtr je u studniční vody základním předpokladem dobrého chodu a dlouhé životnosti drahých vodních spotřebičů (pračky, myčky a podobně). Častým problémem je tzv. “železitá” nebo také “červená” voda. Jde o rozpuštěné nebo jemně vysrážené soli železa. Pokud se jich chceme zbavit a neodstraníme je mechanickým filtrem, musíme ještě přidat filtr speciální (a dražší), většinou na bázi dolomitu. Nepříjemností v pitné vodě jsou dusičnany. Norma pro kojence jich povoluje 15 mg/litr, pro dospělé 50 mg. Tato poměrně tvrdá norma je ve studniční vodě málokdy naplněna, neboť dusičnany jsou stále ještě vyplavovány ze zemědělské půdy ve velkém množství. Proto je téměř nezbytné ve venkovské domácnosti instalovat zařízení na jejich odstranění (například speciální filtry s vložkou, která dusičnany neutralizuje). Další potíže způsobují nerozpustné soli vápníku a hořčíku, tzv. tvrdá voda. Při pití příliš nevadí, ale usazeniny těchto solí (vodní kámen) na stěnách rozvodů a přístrojů jsou pro ně devastující. Orientačně můžeme zjistit tvrdost vody pomocí speciálních proužků, které koupíme v prodejnách pro dům a zahradu. Přesně to udělají v laboratoři při rozboru vody. Pokud máte v protokolu napsáno, že voda je “velmi tvrdá”, musíte s tím rozhodně něco udělat. U průmyslu se používají nákladné metody úplného odstranění vápníku a hořčíku. V domácnosti stačí tzv. maskování použitím chemických přípravků nebo magnetickou úpravou vody. Problémové prvky sice odstraněny nejsou, ale zamezí se jejich účinku. Tímto způsobem se dají odstranit i staré nánosy vodního kamene a naopak se vytvoří tenká ochranná vrstva, která zamezí další korozi trubek.
