U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Je obtěžování pohledem imisí?
Kategorie: Právo | Autor: Mgr. Milan Valenta
PRECEDENS
Velmi zajímavé závěry pro sféru sousedských práv vyplývají z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 9. 2000 sp. zn. 22Cdo 1150/99. Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda je možno obtěžování jiného pohledem považovat za imisi ve smyslu § 127 občanského zákona. Žalobce nejprve uplatnil ve stavebním řízení námitku proti přístavbě, kterou chtěl zřídit jeho soused na svém pozemku. Stavební úřad stavební řízení přerušil a ve smyslu § 137 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona odkázal žalobce s námitkou porušování ustanovení § 127 občanského zákona na soud. Soud prvního stupně zohlednil žalobcem uváděné skutečnosti a žalobě vyhověl, ovšem odvolací soud ji zamítl. Kon-statoval, že možný výhled z domu žalovaného do okna v domě žalobce nepředstavuje vážné narušení soukromí, nepřihlédl ani k námitce žalobce, že realizací stavby dojde ke zhoršení oslunění bytů v domě. Námitku žalobce, že po provedení doličné stavby ztratí on možnost realizovat na svém pozemku stavbu obdobnou, označil za právně nevýznamnou. Pohled ze stavby žalovaného do oken domu žalobce byl označen sice za reálně možný, nicméně odvolací soud tento stav nevnímal jako významné narušení soukromí, tím méně jako obtěžování jiného nad míru přiměřenou poměrům pro danou lokalitu. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Poukazuje v něm na výsledky znaleckého posudku a uvádí, že z obou nadzemních podlaží nové stavby je možný pohled do místností jeho domu. Tímto je značně ohroženo soukromí obyvatel domu a jde o situaci, kdy bude docházet k obtěžování jiného nad míru přiměřenou poměrům, jak praví § 127 občanského zákona. Považuji za vhodné ocitovat si teď již tolikrát zmiňované ustanovení § 127 občanského zákona, neboť právě ono má pro sousedské vztahy zcela zásadní význam. Dle § 127 odst. 1 občanského zákona se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevňování stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat vstupovat chovaná zvířata na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek. Výčet konkrétních zásahů (imisí) do sousedských práv je pouze demonstrativní neboli příkladný a obecně platí, že vlastník se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného, nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Za určitých okolností je možno imisí chápat také obtěžování druhého pohledem, hovoří se pak o tzv. imateriální imisi. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí však konstatuje, že za imisi nelze považovat pouhou možnost nahlížet do sousedových oken, zejména pak ne v oblastech se souvislou zástavbou. Obtěžování druhého pohledem se považuje za imisi jen v mimořádných případech, pokud je soustavně a závažným způsobem narušováno soukromí vlastníka nebo uživatele sousední nemovitosti, přičemž při posuzování věci je třeba přihlížet k oprávněným zájmům všech účastníků řízení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dovolání zamítl. V projednávaném případě vzal soud v úvahu polohu dotčených nemovitostí v městské zástavbě, kde úplného soukromí de facto nelze dosáhnout. Navíc proti obtěžování pohledem je možno se účinně bránit např. umístěním žaluzií a záclon. V daném případě se tedy žalobce ochrany podle § 127 občanského zákona domáhat nemůže.
