U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Kudy k rozvodné skříni
Kategorie: Právo | Autor: Barbora Trsková
PORADNA
Mám vlastnické právo k elektrické přípojce k odběrnému místu s měřicím zařízením, jehož jsem podílníkem. Když jsem přípojku budovala, byla rozvodová skříň na obecním pozemku. Obecní úřad pozemek i se skříní prodal mému sousedovi, aniž by zatížil nemovitost věcným břemenem. Soused si v místě mojí přípojky vybudoval ohniště, zasadil v blízkosti ovocný strom a má nedaleko i udírnu. Mě na svůj pozemek, abych si mohla zkontrolovat svůj měřicí přístroj nebo nahodit vypadlý jistič, nepustí. Brání mi v péči o měřicí zařízení, aby nedošlo k jeho poškození, což je dáno zákonem i smlouvou o dodávce el. proudu. Obecní úřad, který celou věc zavinil, s tím nechce nic mít! Jak mám postupovat, abych si zjednala přístup ke svému majetku – a mohla tím dodržovat zákon 222/94 Sb., a plnit obchodní smlouvu? Obecní úřad mi rezolutně odmítá pomoc, i když zákon říká, že kdo věc zavinil, má přebudování rozvodné skříně hradit vlastními náklady.
(E. K., Praha 4)
V prvé řadě musím upozornit, že zák. č. 222/1994 Sb., na který se ve svém dotazu odvoláváte, byl zrušen zákonem č. 458/2000 Sb., jehož účinnost nastala 1. 1. 2001. Tento zákon skutečně vlastníkům elektrické přípojky, která je definována v ust. § 45 cit. zákona, ukládá povinnost zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob nebo poškození majetku. Váš soused při koupi pozemku, pokud přípojka byla schválena stavebním úřadem, musel vědět, že je vedena přes tento pozemek a podle výše uvedeného zákona je povinen respektovat ochranné pásmo dle ust. § 46. Ochrannými pásmy jsou mimo jiné chráněna nadzemní a podzemní vedení. Pro podzemní vedení do 110 kW činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kW 3 m. Ust. § 46 odst. 8 a odst. 10 stanoví, co vše je v ochranném pásmu podzemního vedení zakázáno. Zmiňujete se o nezbytnosti přeložky zařízení, což je samozřejmě možné (§ 47) a zcela Vám dávám za pravdu i v tom, že obec vyvolala potřebu přeložky a měla by v tomto případě uhradit náklady. Jsou samozřejmě i jiná řešení, ale protože neznám přesně situaci a pojmy, které užíváte ve svém dotazu, zákon nezná (např. rozvodná skříň), nemohu zcela jistě určit, jaké další možnosti máte. Spíše mohu doporučit, co v této záležitosti můžete udělat. Především zákon č. 458/2000 Sb., (§ 24 odst. 4, § 25 odst. 5) dává možnost provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy obrátit se v případě, že není možné zřídit věcné břemeno (pro vás na pozemku souseda), na příslušný stavební úřad, který může vydat rozhodnutí o zřízení věcného břemene. Mám tedy zato, že jednou z možností je obrátit se při řešení této záležitosti na provozovatele. Dále je zcela jistě možné obrátit se na orgány státní správy v energetických odvětvích. Doporučuji Energetický regulační úřad (sídlo v Jihlavě), popř. Státní energetickou inspekci. I přes všechny výše uvedené informace však je na prvním místě pro řešení problémů sousedských vztahů správní orgán nejbližší (mám zato, že jde o zásah do vašeho vlastnického práva), a tím je obec. Rozhodně je nutné obracet se na obecní úřad písemně a pokusit se najít jinou možnost řešení, než je právě přeložka. Před tímto správním orgánem můžete uzavřít i smír v rámci správního řízení. Může se tedy stát jakýmsi zprostředkovatelem komunikace se sousedem. Všechny tyto údaje jsou opravdu spíše doporučením. Celou záležitost, pokud máte potřebu právní pomoci, je vhodné řešit s někým, kdo bude znát místní situaci a bude mít prostudovány všechny vaše doklady týkající se elektrické přípojky.
