U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

KRÁSA v květináčích

Kategorie: Zahrada | Autor: ES

PĚSTUJEME

V poslední době se v západoevropských zemích těší velké oblibě exotické okrasné rostliny v nádobách. Svět je malý, takže není divu, že tomu začínáme propadat i my. Připomínají nám krásnou slunnou dovolenou někde u jižního moře a vůbec není problémem si vzpomínky na ni dnes a denně vyvolávat, protože si takové rostliny můžeme v obchodech běžně koupit. Ale jak dál s nimi zacházet, aby nám dělaly radost a byly skutečnou okrasou? Především je nutné si uvědomit, že se jedná o rostliny, které jsou náročné na teplo, a proto musí být venku umístěny na slunném a před větry chráněném místě. Také požadavky na vodu jsou dosti vysoké a častá zálivka – nejlépe dešťovou vodou – je ve vegetační době nezbytná. Důležitou roli v pěstování hraje hnojení. Na jaře se zapraví hnojivo s dlouhodobým účinkem, v létě se každý týden aplikuje rozpustné, rychle působící kapalné hnojivo. Od září pak s hnojením přestaneme. Nesmíme zapomenout ani na řez. U rostlin pěstovaných v nádobách má zpětný řez a průklest stejný cíl jako u okrasných keřů rostoucích ve volné půdě. Jinými slovy vyprovokováváme je k novému růstu tím, že je zbavíme slabých, hustých nebo uschlých výhonů. U některých druhů, například u fuchsií, se před zimováním odstraňují tenké výhony a dlouhé se zkracují. U jiných se řez provádí až na jaře. Jestliže si přejeme, aby vavřín měl korunku na kmínku, začneme s tvarováním již u mladých rostlin. Vybere se hlavní silnější výhon, z něhož se postupně odstraňují výhony vedlejší. Vytvoří se tak korunka, která se dále řezem udržuje. Avšak tato práce již vyžaduje odbornější znalosti a prostudování příslušné literatury. Proto je jistější si již hotový stromeček jednoduše koupit. Tvrdým oříškem je přezimování. Pro rostliny v nádobách je to nejhorší období, pokud je ovšem nestráví ve skleníku nebo v zimní zahradě. Většině exotů vyhovuje zimoviště bez mrazu, ale studené (5 až 12 °C) a světlé, například na schodišti, na chodbách, v málo vytápěném pokoji a podobně. Jsou i takoví “nezmaři”, kteří vydrží v temnu, například durman a marhaník granátový (5 až 10 °C), fuchsie (5 až 8 °C), fíkovník smokvoň (1 až 5 °C). V době přezimování bude pro začátečníka jistě nesnadné odhadnout míru závlahy. U rostlin shazujících na zimu listy se zálivka silně omezí, u rostlin ve světlé místnosti je zase nutná zálivka častější. Ještě jednu důležitou zásadu nelze opomenout: exotické rostliny v nádobách se vynášejí na čerstvý vzduch až v květnu! Pozor však – první jeden až dva týdny se musí chránit před sluncem, přestože jej milují. Proto je umístíme do závětří někam pod stromy nebo pod stříšku a teprve potom je přeneseme na slunce. A co je u exotických krasavců vůbec nejnesnadnější? Pro kterou rostlinu se z toho nepřeberného množství vlastně rozhodnout a hlavně kam ji pak umístit? Protože jsme časopis pro chataře a chalupáře, nemůžeme si v této souvislosti odpustit důležitou poznámku na závěr: Vlastníka roubené chaloupky nebo jihočeského statku by nemělo ani ve snu napadnout dát exotické rostliny do bezprostřední blízkosti lidové stavby, ke vchodu nebo na zápraží. Když se o něčem říká, že je to jako pěst na oko, byl by to právě tento případ, tedy ukázkový vrchol nevkusu a necitlivosti. Exoty se spíše uplatní u rekreačních domků a modernějších chat například v odpočinkovém koutku nebo pod pergolou v sousedství jiných rostlin.

KRÁSA v květináčích