U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ZHOŘ JE DOCELA “OBYČEJNÁ” VESNICE
Kategorie: Venkov | Autor: Jan Pešta
Půvabná kopcovitá a lesnatá krajina mezi Mladou Vožicí a Pacovem tvoří vlastně již okrajové pásmo Českomoravské vysočiny. Tato vysoko položená pahorkatina si uchovala vzhled dosud téměř nenarušený dopady novodobé technické civilizace. Ve vyvážené skladbě se zde střídají drobné vesničky s lesy, ornou půdou a početnými rybníky. Na rozdíl od krajiny ale většina vesnic již v minulých desetiletích přišla o svou malebnou podobu. Ojedinělou výjimku představuje Zhoř ležící na pláni nad údolím Vodického potoka (zvaného na dolejším toku Trnava) asi 5 km severozápadně od Pacova. Zhoř je dodnes prakticky ze všech stran lemována souvislým prstencem lesů. Vesnice vznikla patrně ve 14. století – již roku 1371 zde existoval farní kostel. Ve středověku se proto nazývala Mešná Zhoř, na rozdíl od sousedních vsí Čéčovy Zhoře (která zanikla v 15. století) a Vysoké Zhoře (dnešní Zhořec). Nejvýznamnější místní památkou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je to zcela prostá, ale působivá stavba s gotickým jádrem asi z 15. století. Zdá se, že kostel mohl být ve středověku opevněný. Dnešní jednoduchou podobu mu vtiskly barokní přestavby v 17. a 18. století. Součástí kostelního areálu je volně stojící dvoupatrová zvonice, postavená či výrazně upravená roku 1863 (jak dokládá datace na jednom ze stropních trámů v interiéru). V nepravidelném oválu je kostel ohrazen mohutnou kamennou zdí s barokní vstupní bránou, před níž stojí pro Pacovsko typický litinový kříž. Zástavba vesnice je nepravidelná. Jednotlivé usedlosti jsou rozmístěny podle cesty a v prostoru západně od kostela. Drobná mladší chalupnická zástavba vyplnila dno údolí a svah pod kostelem. V jeho sousedství stojí prostá patrová budova bývalé školy čp. 14. Na nejvyšším místě vsi je areál fary z přelomu 18. a 19. století, dnes bohužel opuštěný a chátrající. Dvůr fary byl ohrazen zdí s nedávno zaniklou klenutou bránou. Obytné stavení bylo přízemní, s atypickou dispozicí s valeně klenutými interiéry, kryté polovalbovou střechou, dnes již zřícenou. Několik staveb ve Zhoři má pravděpodobně starší jádro z doby okolo poloviny 19. století (např. dům čp. 9 či brány v usedlostech čp. 15 a 17). Vzhled vesnice ale určuje poměrně mladá zástavba, převážně až ze závěru 19. a první třetiny 20. století. Zachovalo se zde množství objektů s eklektickými a secesními fasádami, doplněnými nenáročnou štukovou výzdobou. Uceleným dojmem působí zejména řádka menších usedlostí podle cesty východně od kostela. Dům čp. 23 s krytým vjezdem má eklektickou fasádu, v detailech již ovlivněnou secesní architekturou. Sousední usedlost čp. 18 si uchovala podobné dispoziční uspořádání a prosté průčelí z doby okolo roku 1900. Dům čp. 16 z roku 1914 východně od kostela má již spíše maloměstskou podobu, oproštěnou od tradičního venkovského dispozičního a architektonického řešení. Díky kvalitní geometrické fasádě ale v zástavbě vesnice působí příznivým doj-mem. Drobná usedlost čp. 21 na svahu pod školou si uchovala vzhled z poslední čtvrtiny 19. století, s eklektickým dekorem na průčelí. Hostinec v západní části vesnice bohužel již z větší části o svou eklektickou fasádu přišel při necitlivé modernizaci. Také řádka stavení západně od kostela a některé další domy a chalupy si uchovaly jednoduchá průčelí z doby po roce 1900. Z druhé poloviny 19. a počátku 20. století pochází i většina kamenných hospodářských staveb s bedněnými štíty, které se svými lapidárními hmotami významně uplatňují na vzhledu vesnice. Mezi nimi vyniká několik pilířových stodol s bedněnými či roubenými výplněmi. Možná vás napadne, že Zhoř je vlastně docela obyčejná vesnice, v níž kromě kostela a zvonice nenajdeme žádné významnější památky. Ale právě v této “obyčejnosti” spočívá její největší hodnota. S výjimkou jediného rodinného domu (naštěstí vcelku nenápadného) zde totiž není žádná rušivá novostavba. Ani jednotlivé objekty nebyly dosud postiženy jinde tak běžnými necitlivými modernizacemi a úpravami, takže si prakticky celá ves uchovala podobu z přelomu 19. a 20. století. Zhoř, zasazená v krásném krajinném rámci, má i výjimečně malebné panoráma. V budoucnosti by se proto měla stát vesnickou památkovou zónou.
