U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
KOMÍN A KOUŘOVOD
Kategorie: Naše tipy – krby a kamna v moderním stylu | Autor: Připravil: Josef Šťastný a GROZMAN autor
Správný typ komína je pro instalaci a napojení krbu jedním z podstatných problémů, který může zásadně ovlivnit bezvadnou funkci krbu. Klasické otevřené krby byly převážně napojovány na samostatné komíny s velkými průduchy 30×30 cm. Mnohé z těchto komínů byly průlezné a často měly světlosti 50×50 cm až 60×50 cm. U moderních krbů s uzavřenými krbovými vložkami nejsou požadavky na světlost komína tak náročné a můžeme je napojovat na klasické zděné komíny nebo na moderní komínové systémy SCHIEDEL. Co všechno se v komíně při odchodu spalin odehrává, je poměrně složitá souhra fyzikálních zákonů, které při jejich hrubém porušení mohou způsobit těžko řešitelné problémy provozu topidla. Pro správnou funkci komína by měla být teplota na jeho vnějších stěnách 60-80 °C a teplota spalin odcházejících z topidla komínem 100-120 °C. Není proto výhodné snižovat příliš teplotu spalin odcházejících z krbů přídavnými tepelnými výměníky, neboť rosný bod v komíně bývá asi 60 °C a při nižší teplotě spaliny kondenzují. Působením kondenzátů dochází v komínovém zdivu k chemické reakci vápna v maltě a síry, obsažené ve spalinách, což přispívá k postupné destrukci komínového tělesa. Nedostatek kyslíku nebo příliš nízká teplota spalování, způsobená vysokým obsahem vody ve dřevě, mohou vést k tomu, že dřevo jen uhelnatí. Pak se uvolňují značně vodnaté a dehtové rozkladné látky, ty způsobují silné znečištění tahu u komína, který se zanáší sazemi. V takovém případě unikají částečně nespálené (žlutě zbarvené) dehtové páry a částečně uhelnaté (černé) páry. V dýmajícím ohni se rozkládají součásti dřeva jen nedokonale. Pak vznikají dehty, lesklé saze, fenoly, alkoholy, kyseliny, dřevěný ocet, aceton a jedovatý kysličník uhelnatý – látky znečišťující a zadehtující kamna a kouřové cesty. Oheň ze dřeva je při nedostatku vzduchu méně nebezpečný než oheň z jiných pevných paliv. Dřevo totiž obsahuje ve své struktuře srovnatelně více kyslíku a při vniknutí kouřových plynů do místnosti neobsahuje (téměř) žádný jedovatý kysličník siřičitý. Při nedokonalém spalování však může vznikat jedovatý kysličník uhelnatý, který je bez zápachu! Výhodou dřeva je, že spaluje-li se nedokonale, páchnou v normálním případě nepříjemně jen částečně odbourané části celulózy. Proto pozor, páchne-li to v místnosti po kouři! Také způsob napojení kouřovodu z krbu do komína je důležitý. Pokud chceme napojovat krb s krbovou vložkou, mělo by napojení směřovat do komína pod úhlem asi 45°, aby v odchodu spalin byl minimální odpor.
