U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
SUKULENTNÍ BONSAJE
Kategorie: Zahrada | Autor: Jaroslav Ullmann
PĚSTUJEME
Řada odborných článků se věnuje tzv. venkovním bonsajím, ale bonsaje můžeme pěstovat i v bytech. Vhodné jsou pro ně subtropické keře a stromky, samostatnou atraktivní část pokojových bonsají však tvoří sukulentní rostliny, jejichž pěstování itvarování je odlišné od dřevin. Sukulentní bonsaje pěstujeme stejně jako ostatní sukulenty, to znamená v dobře propustném substrátu. Získáme ho smícháním dobré pařeništní zeminy a říčního písku v poměru 1:1. Miska musí mít na dně odtokový otvor a hloubka je závislá na tvaru kořenů. Jinak je její tvar vázán pouze vkusem pěstitele. Pro kůlovité nebo řepovité kořeny volíme misku hlubokou, pro jemné vlasovité kořeny mělkou a širokou. Jen správnou volbou misky zajistíme zdárný růst rostliny. Všechny sukulenty vyžadují dostatek světla, ale vyslovený sluneční úpal jim také neprospívá. V létě je můžeme umístit i venku. Zaléváme je po předchozím vyschnutí substrátu, což u plochých misek znamená v teplém počasí každý druhý nebo třetí den, v hlubších vydrží substrát vlhký i několik dnů. Proto zaléváme obezřetně, aby v trvale vlhkém prostředí nebyly kořeny napadány hnilobou. S přicházejícím podzimem omezíme přísun vody a rostliny držíme v teplotě kolem 15 °C. Stále jim dopřáváme maximum světla, protože mnoho druhů má právě v zimních měsících vrchol vegetace. Protože se nejedná o dřeviny, ikdyž někdy takovým dojmem působí, neuplatní se tradiční metody tvarování drátem. Při použití drátu se dosáhne jen částečných výsledků, protože dužnaté a nedřevnaté větve se po uvolnění drátu postupně vracejí do původní polohy. O to více se uplatní řez. Ten provádíme většinou na jaře a vždy za teplého počasí, aby řezné rány rychle zaschly. Větší řezné plochy můžeme ošetřit práškovým uhlím nebo hliníkovým práškem. Tvary bonsají nejsou vázány tradičními přepisy, takže tvarování je pouze projevem individuality pěstitele. A co tedy pěstovat? Nabízí se pestrá paleta druhů. Velmi vděčné jsou keříčkovité druhy rodu Crassula. Z nejznámějších je to Crassula portulacea nebo C. arborea. Z dalších se uplatní C. brevifolia, C. nneliaae, C. perforata. V příbuzném rodě Kalanchoe najdeme také velké množství druhů vhodných pro tvarování. Dáváme přednost drobnolistým formám jako například K. marmorata, K. rhombopilosa, K. rotundifolia. Pravé divy lze vykouzlit ze všech druhů rodu Adromischus. Všechny druhy se snadno pěstují. Výběr by mohl pokračovat, proto jen heslovitě výčet rodů, ve kterých můžeme hledat vhodné typy pro pěstování. Jsou to rody Cissus, Bursera, Pelargonium, Portulacaria, Othona, Senecio. Některé druhy jsou pěstitelsky náročnější, ale naprostá většina z nich je vhodná i pro začátečníky. Odpůrci tvarování rostlin tvrdí, že se jedná o mrzačení rostlin, ale u sukulentů se jedná spíše o přiblížení přírodním tvarům.
