U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ROZHODLI JSME SE PRO PERGOLU
Kategorie: Zahrada | Autor: HČ
Zeleň nad hlavou (1.)
STYL
Pergola patří k jedněm z nejnápadnějších prvků v zahradě. Většinou vytváří přirozené zastínění odpočinkových koutů uprostřed zahrady, ale její využití je daleko širší. Může například sloužit i jako zelené “zamaskování” přístěnku na auto, jindy překrývá přístupovou cestu k domu, takže plynule propojuje naše obydlí s okolní přírodou. Většině z nás se pergoly líbí, ale ať se líbí sebevíc, nemůžeme je použít všude. Vždycky musíme zvážit, zda se ke stylu našeho víkendového obydlí a naší zahrady vůbec hodí. Mnozí sami vycítí, zda pergolu ano či ne. Ti, kteří si nejsou jisti, by se raději měli poradit s odborníkem. Pergola má totiž mnohá estetická úskalí. Pokud nasedá přímo na dům, budeme ji vnímat nejen zvenčí, ale i okny zevnitř. Opticky tedy rozšiřuje vnitřní prostor. Hodně však záleží na proporcích jednotlivých částí této stavby. Musejí být vyvážené a je jedno, zda je situována přímo u domu nebo ve volné zahradě. Často se stává, že laik rozměry neodhadne a vertikální dřevěné stojky pergoly, v zájmu stability, zvolí nepřiměřeně masivní, zatímco pro vrchní část vybere trámky lehčí. A hned tu máme konstrukci, která působí nevyváženým dojmem. Stejně tak rozchod mezi horizontálními příčkami hraje důležitou roli. Nesmějí být moc blízko u sebe, měli bychom pocit, že pergola na nás každou chvíli “spadne”. Opačný extrém s příčkami v nepřiměřeně širokém rozchodu zase může budit dojem, že jsme neměli dost materiálu. Čím bychom se tedy v zásadě měli řídit? Výška pergoly by měla být minimálně 2 metry, maximálně 3 metry. Dřevo stojek (většinou se jedná o řezivo, ale může být ikulatina) nesmí v žádném případě přijít do styku se zemí, protože, byť impregnované, by nám začalo dříve či později hnít. Sloupky je proto třeba upevnit do ocelových patek, které jsou zapuštěny do betonového základu. Nosné i podélné trámy jsou vhodné ve velikosti 10 x 10 cm, 12 x 12 cm, ale i více, neboť záleží na velikosti celé konstrukce. Příčky by k poměru uvedených trámků měly být 8 x 10 cm nebo 10 x 10 cm. Rozchod mezi příčkami se má pohybovat od 40 cm do 80 cm – opět záleží na velikosti a délce konstrukce a samozřejmě na celkovém umístění pergoly. Z těchto čísel, která jsou obecně udávaná, sami vidíte, že každá pergola bude úplně jiná, že každé sluší něco trochu jiného a že vlastně záleží jen na citlivém přístupu toho, kdo ji bude tvořit. Pergolu kdysi chytří lidé vymysleli pro zútulnění, ohraničení a přirozené zastínění zejména odpočinkového koutu zahrady. Celkový vjem proto dotváří její ozelenění, které tvoří popínavé rostliny. Atraktivní jsou zejména ty, které bohatě kvetou. Různé jejich druhy lze u jedné pergoly kombinovat. Neprohloupíme ani tím, že dáme přednost rostlinám, jejichž krása spočívá hlavně v olistění, které se v průběhu roku barevně mění. Anebo zvolíme variantu třetí – přikloníme se ke stálezeleným popínavým rostlinám, k nimž patří například břečťan.
O květinových mřížkách a o různých typech pergol a dalších dřevěných konstrukcích se více dozvíte v příštím čísle.
