U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Specialita
Kategorie: Vaříme | Autor: LI
Lesáci, drváci, drvoštěpové, dřevorubci a dřevaři. Celý soubor názvů pro jedno prastaré romantické a chlapské povolání, které vzniklo v dobách, kdy lidé poznali, že les je třeba býti ošetřován a že se těžba ve velkém vyplácí. Jako mnohá tradiční povolání však toto dodnes nezaniklo, protože zaplaťpámbu nezanikly ani lesy. My jsme za starými šumavskými dřevaři nepřišli okukovat jejich pracovní postupy, ale jsme tu kvůli obědu. Ví se, že do lesa si nosili hlavně chléb, k němu slaninu a vařená vejce, sem tam nějaké to skromné teplé jídlo. Ovšem pro zpestření jídelníčku si občas v blízkých vodních bystřinách zapytlačili. K tomu vás samozřejmě nepoňoukáme, protože oni tehdy neměli možnost koupit si čerstvého chlazeného pstruha v některém ze supermarketů. A tak i bez porušení rybářských zákonů si dnes můžeme dopřát pochoutku zvanou:
Pstruh ve wallderpfandl
Vykuchaného pstruha osolíme, potřeme citronovou šťávou a necháme asi hodinu odpočinout. Potom rybu pokmínujeme, znovu pokapeme citronem a několikrát příčně nařízneme kůži, to proto, aby se maso při pečení nekroutilo. Dovnitř pstruha je dobré před pečením vložit ještě šalvěj nebo jiné bylinky. A pak už přijde na řadu wallderpfandl. Je to těžká litinová pánev, podle které se celá ta pochoutka jmenuje. Rybu na ní na másle upečeme po obou stranách dozlatova, aby měla chřupavou kůrčičku. Nejlépe k ní chutná čerstvý chléb.
