U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
TRVALKY SNÁŠEJÍCÍ SEŠLAPOVÁNÍ
Kategorie: Zahrada | Autor: PS
PĚSTOVÁNÍ
Kolem domu a v zahradě se najdou různá místa, kde částečný pěší provoz musí být zachován, ale přesto nechceme tuto plochu řešit trvalou dlažbou, o betonu a asfaltu ani nemluvě. Chceme-li prostor ozelenit, máme dvě možnosti. Pokud je plocha opravdu hodně frekventovaná, je lépe ji zatravnit. V nabídkách specializovaných firem jsou k dostání travní směsi například i pro fotbalové hřiště nebo dokonce pro letiště. Tyto trávy snášejí zátěž opravdu velkou. Ale co s místem, které přecházíme jen občas nebo po něm čas od času přejedeme s kolečkem či sekačkou a přesto nechceme mít tuto plochu trvale zpevněnu dlažbou? V tom případě se nám nabízí několik nízkých kobercovitých trvalek, které chůzi docela dobře snášejí. Je pravda, že to jsou rostliny během roku celkem nenápadné. Výrazněji se projeví jen v době květu. Jejich předností však je, že plošně dorůstají větších rozměrů, jsou nenáročné, nemusejí se sekat jako trávník a snášejí mírné sešlapávání. Nikoli však provoz jako na Václaváku. Základem pro jejich růst je dobře připravená plocha, tedy dokonale zbavená především oddenkových plevelů jakým je pýr nebo bršlice. Do takto čisté půdy vysazujeme rostliny po více kusech, protože tím dosáhneme rychlejšího zapojení porostu. Drobnější “plazivky” (například Acaena, Antennaria, Paronychia, Sagina ) sázíme v počtu 10 až 15 kusů na m 2 . Méně hustě, 5 až 7 kusů na m 2 sázíme Cotula nebo Thymus a jen 3 až 5 kusů na m 2 stačí vzrůstnější Cerastium, Phlox nebo Cotoneaster . Do sušších lehčích půd na slunci můžeme použít například některé druhy acén ( Acaena argentea, A. buchananii, A. glanca ), vesměs nenáročné, plazivé, šedozeleně až stříbřitě olistěné trvalky s nevýraznými květy, vysoké jen 3 až 7 cm. Acény jsou za holomrazů vděčné za přikrývku chvojím. Kociánek ( Antennaria dioica ) je také velmi skromný a nenáročný druh, který dobře snáší extrémně suchá, úpalová stanoviště. Je vysoký jen asi 2 až 3 cm, v nenápadném bílém nebo růžovém květu pak 10 až 15 cm. Stříbřenka ( Paronychia Kapela ) je také jen 3 až 5 cm vysoká, stříbřitě šedozeleně olistěná kobercovitá rostlina. Úrazník ( Sagina subulata ) je nizoučká, mech připomínající kobercovka s drobnými bílými kvítky. Nesnáší velké sucho, ale spokojí se s průměrnou zahradní zemí. Kultivar Aurea má koberečky žlutě zbarvené. Slunné polohy a sušší půdy vyhovují také všem mateřídouškám ( Thymus ). Jsou vysoké 3 až 10 cm, tvoří velké polštáře a v době květu jsou nápadné nesčetnými květy, převážně růžovofialové někdy i bílé barvy. Celé rostliny jsou aromatické. Pro náš účel jsou vhodné druhy T. arcticus, T. lanuginosus, T. hirsutus a domácí rozšířený T. serpyllum . Univerzální pokryvnou rostlinou na slunce i do polostínu v běžných půdách je kotula ( Cotula squalida ). Je vysoká jen 5 cm, má zpeřené hnědozelené listy a nevýrazné žlutozelené knoflíčkovité květy. Značně se rozrůstá. Trochu vyšším druhem je rožec ( Cerastium biebersteinii ) tvořící koberce až 20 cm vysoké. Roste bujně i na těch nejhorších půdách a mnohdy se rozrůstá až agresivně. Nenáročnou rostlinou, snášející občasné sešlápnutí je známá plamenka ( Phlox subulata ). Má jehlicovité svěže zelené listy a nejběžnější barva květů je růžová. Pěstují se však i kultivary bledě nebo světle modře kvetoucí. Roste dobře na slunci i v polostínu v každé průměrné zahradní půdě. Z plazivých dřevin můžeme použít na méně frekventovaných plochách například skalník ( Cotoneaster dammeri var. radicans ). Doslova kopíruje terén, je vysoký 2 až 5 cm, stálezelený a od podzimu až do jara jej zdobí nesčetné množství malých červených plodů.
