Speciál Zavlažování: hospodařme s vodou

Rubrika: Zavlažování

Dešťovou vodou, zachycenou do různých sudů a barelů, zalévá většina zahrádkářů. Za úvahu však stojí, zda využití tohoto levného zdroje nerozšířit.

Ze staré napáječky - stírky se může voda nabírat zase jen tradiční konví

Pitná voda v České republice je stále téměř o polovinu levnější než v Evropské unii, ale zdražuje se každým rokem. Důvodem je paradoxně fakt, že její spotřeba klesla ze 150 litrů na osobu den na současných 90 až 110 litrů. Fixní náklady spojené s údržbou a provozem zařízení na její získávání, úpravu, transport a také likvidaci odpadních vod totiž v přepočtu na jeden litr rostou.

_______________________________________________________________________

Další články speciálu Zavlažování:

Samozavlažovací květináče a truhlíky

Zalévání ze sudu

Konev jako pro princeznu

Zavlažování a zalévání zahrady

Jak uložit hadice

Dešťovka

________________________________________________________________________

Voda nejen na zalévání

Tradiční keramická nádrž Amfora nezapře svou inspiraci

Už to, že majitelé chat a chalup jímají vodu ze střech do sudů, barelů a větších či menších nadzemních nádrží je vítanou úsporou. Jen je třeba vyřešit přepad do dalších nádob nebo do trativodu, aby voda v době nepřítomnosti nepodmáčela stavbu, nebo nezamokřila některé části zahrady. Dobré hospodaření s dešťovou vodou lze doporučit i těm, kdož mají vlastní studnu. Pomohou tak snížit zatížení kanalizace, navíc zužitkují vodu, která by jinak přispěla ke zvýšení vody spodní. Rozhodnutí o dalším využití dešťovky by mělo vycházet z místních podmínek. Dešťová voda může být využívána nejen pro zavlažování, ale i v domě jako užitková na splachování WC nebo praní prádla.

S čím je třeba počítat

Pro rozhodnutí, zda si pořídit nádrž na jímání dešťové vody, která by se po přečištění dala používat i jako užitková v domě, je důležité znát množství dešťových srážek v konkrétní lokalitě (můžeme je zjistit například na www.glynwed.cz/cs/projektovani-kalkulatory). Dalším kritériem by měl být poměr mezi pravidelností či nepravidelností dešťových srážek a možným využitím dešťové vody v objektu i v zahradě (kolika osobami bude využívána).

Řez částí domu, kde dešťová voda z podzemní nádrže splachuje WC a je přiváděna do prádelny v suterénu

Udává se, že pro praní se v průměru spotřebuje 16 litrů na osobu a den, na splachování je třeba 40 litrů na osobu a den, na zalévání 7 litrů na osobu a den a údržbu různých zařízení 4 litry na osobu a den. Záleží samozřejmě na způsobu využití víkendových obydlí. Jsou majitelé, kteří jezdí na chaty a chalupy jen o víkendech, eventuálně na část prázdnin, ale i takoví, co se na venkov přesouvají když ne trvale, tak na období od jara do podzimu.
Při návrhu zachycování a využití dešťové vody může hrát významnou roli také nedostatek pitné vody v řešené lokalitě nebo její cena.

Kdy se investice vrátí?

Komplexní řešení sběru a využití dešťové vody není levnou záležitostí. Ceny tanků se pohybují podle kapacity od zhruba 10 tis. Kč (1600 l) až po 150 tis. Kč (13 tis. l). Vycházíme-li z toho, že ceny za pitnou vodu budou dále mírně stoupat, pak se náklady na celé užitkové zařízení na dešťovou vodu (bez nákladů na instalaci) vrátí za pět až osm let. Záleží samozřejmě na zvoleném systému a velikosti nádrže.

Tank Herkules o obsahu 1600 litrů se hodí do velké zahrady

Pro orientační výpočet její vhodné velikosti nám poslouží tento vzorec: velikost nádrže (m3) Z 0,06 x plocha střechy v m2 x roční množství srážek podle mapy (v mm) : 1000. Většina výrobců však nabízí přesnější výpočet a pomůže i s odpovědí na otázku, zda se vám tento systém vyplatí nebo ne.

Radit, jakou si mají majitelé domů, chalup, nebo větších chat pořídit nádrž, nemá smysl. Připomeňme jen, že by měli počítat i s náklady na filtrovací systémy, neboť voda ze střechy není čistý kondenzát, ale obsahuje atmosférické nečistoty, které se mohou přenášet na velké vzdálenosti, tak i lokální znečištění, které ulpívá na střechách (rozpuštěné kysličníky CO2 a SO2 a podíl organických látek, jako jsou pyly, klacíky, listí, ptačí trus, prach).

Opotřebováním stavebních částí budov vlivem vody, slunce, mrazu a deště se také uvolňují částečky krytiny střech, cihel, betonu, kovů, barev, asfaltu apod. I tyto částice tvoří část znečištění v dešťovém odtoku. Z některých druhů střešních krytin, jako jsou eternit nebo lepenka, se mohou do vody uvolňovat nežádoucí látky, proto je jistější, pokud chceme dešťovou vodu využívat i v domě, dát přednost jiným materiálům.

www.glynwed.cz, www.boehmextruplast.cz, www.ronn.cz

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: MARTINA LŽIČAŘOVÁ, KAMIL VARCOLLER A ARCHIV FIREM