U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Odstranění stavby
Kategorie: Právo | Autor: Podle časopisu Právní rádce připravil RA
PORADNA
Stavební úřad mi vydal povolení ke stavbě domku. Proti tomu v průběhu stavby podala sousedka odvolání. Úřad stavební povolení potvrdil. Domek byl dostavěn a zkolaudován. Sousedka podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu aniž jsem o tom byl informován. Soud této žalobě vyhověl, rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Stavební úřad následně rozhodl, že se stavební povolení zamítá a zahájil řízení o odstranění stavby. Musím svůj domek opravdu zbourat a kdo to případně zaplatí? (R. P., Praha)
Ve správním řízení přezkoumávají soudy zákonnost rozhodnutí správního orgánu, kterým je též stavební úřad. Účastníky řízení jsou žalobce-v našem případě majitelka sousedního pozemku, která se cítila rozhodnutím stavebního úřadu poškozena, a žalovaný, kterým byl příslušný orgán veřejné správy. Účastníkem řízení tedy není nutně ten, vůči komu rozhodnutí správního orgánu směřovalo. Stavební povolení nabylo právní moci a tazatel byl oprávněn dle tohoto stavebního povolení provádět stavbu, avšak i po nabytí právní moci může být toto stavební povolení zrušeno soudem a věc vrácena k dalšímu řízení správnímu orgánu, který jej vydal. Žaloba sama nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí správního orgánu. Dojde-li soud k závěru, že správní rozhodnutí posoudilo věc po právní stránce nesprávně nebo že zjištění skutkového stavu, ze kterého vycházelo správní rozhodnutí, je v rozporu s obsahem spisů, nebo že zjištění skutkového stavu je nedostačující k posouzení věci, soud zruší napadené rozhodnutí správního orgánu a vrátí věc žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení. Správní orgán je pak vázán právním názorem soudu. Proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není přípustný opravný prostředek. Stavební odbor obecního úřadu je oprávněn nařídit vlastníku stavby její odstranění, jestliže se jedná o:
– závadné stavby ohrožující život nebo zdraví osob, pokud je nelze hospodárně opravit,
– stavby nebo zařízení postavené bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu s ním,
– stavby, k nimž bylo stavební povolení zrušeno,
– dočasné stavby, u nichž uplynula stanovená doba jejího trvání nebo pominul účel, pro který byly zřízeny.
Náklady na odstranění stavby nese její vlastník. Stavební úřad může rozhodnout, že část skutečných nákladů na odstranění stavby uhradí vlastník podle míry své odpovědnosti za stav stavby a zbylá část se uhradí z prostředků na státní stavební příspěvek. Vlastník odstraňované stavby odpovídá za škodu vzniklou na sousedních stavbách nebo pozemku, pokud nebyla vyvolána jejich závadným stavem. Odstranění stavby se nenařídí, pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy a jestliže stavebník v řízení o odstranění stavby podá žádost o její dodatečné povolení a předloží podklady a doklady vyžádané stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Je tedy důležité analyzovat, pod který z důvodů pro nařízení odstranění stavby uvedených výše patří případ, kdy stavební povolení bylo vydáno, nabylo právní moci a poté bylo zrušeno. Stavební úřad ve svém rozhodnutí, kterým mění původní stavební povolení tak, že se žádost o stavební povolení zamítá, dospěl k závěru, že se jedná o stavbu postavenou bez stavebního povolení. Tento závěr je ovšem nesprávný. Je-li stavba povolena postupem podle stavebního zákona, nelze o odstranění takové stavby rozhodovat jako o stavbě zřízené bez stavebního povolení nebo ohlášení nebo v rozporu s ním poté, co povolení opravňující stavebníka ke stavbě bylo zrušeno. Na danou věc nelze aplikovat ustanovení § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, podle kterého stavební úřad nařídí vlastníku stavby odstranění stavby postavené bez stavebního povolení, tak jak to učinil výše uvedený stavební úřad. Z dikce uvedené právní normy totiž jednoznačně vyplývá, že zákon umožňuje stavebnímu úřadu nařídit odstranění pouze takové stavby, která je stavbou zřízenou bez povolení nebo v rozporu s povolením což znamená, že tak lze postupovat jen v těch případech, kdy povolení nebylo vydáno vůbec nebo nebylo stavebníkem respektováno. Druhou možností, kdy by stavební úřad mohl nařídit odstranění stavby, je ta, kdy stavební povolení bylo zrušeno. Na první pohled by se zdálo, že se jedná přesně o náš případ. Dle § 102 odst. 4 stavebního zákona však lze platné stavební povolení zrušit (vyjma případů zrušení stavebního povolení na základě soudního rozhodnutí) jen u stavby nedokončené. Nařídit odstranění stavby již dokončené může stavební úřad, jak již bylo výše uvedeno, jen tehdy, byla-li stavba postavena bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, což však není náš případ. Stavební úřad tedy není oprávněn nařídit odstranění stavby. Je přípustné dodatečné povolení stavby již provedené, přičemž přípustnost určité stavby se posuzuje podle tohoto, zda dotčená stavba vyhovuje věcným požadavkům stavebního zákona. Je třeba ještě uvést, že též rozhodnutí stavebního úřadu, kterým bylo stavební povolení změněno tak, že se žádost o stavební povolení zamítá, je možno napadnout soudně v rámci správního soudnictví, a to do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí.
