U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Předzahrádka vizitka chalupy
Kategorie: Zahrada | Autor: Petr Hladík
STYL
Prostoru mezi domem a přístupovou cestou se říká předzahrádka, což většina z nás ví. Ale už ne každý ví, jak tento malý a většinou úzký pruh parcely vhodně využít. Jeho malé rozměry vedou často k nevhodným úpravám. Přitom však právě tato plocha je velmi důležitá pro získání prvního dojmu, určuje náladu a vypovídá o vkusu obyvatel. Navíc k ní, protože je otevřena pohledům kolemjdoucích, nelze přistupovat jako ke zcela soukromému prostoru. Rovněž musíme respektovat vztahy k okolnímu prostředí. Jinak bude předzahrádka vypadat u chaty, jinak u chalupy v obci, a jinak na samotě ve volné krajině.
Jak předzahrádku založit
Ze všeho nejdřív si musíme rozvrhnout plochu. Předzahrádkou vede většinou přístupová cesta k domu. Nejvhodnějším materiálem pro ni vždycky bude kámen, protože opticky nezmenšuje plochu, už tak dost malou. Dominantním prvkem je ovšem i plot, který s předzahrádkou musí žít v symbióze. Nikdy by neměl být vyšší než 120 centimetrů. A co se použitého materiálu a konstrukce týče, ty mají vždy odpovídat architektuře domu. Jen pro příklad: některý dům má v oknech kovové mříže, jiný dřevěné okenice. S těmito prvky by měl plot vždy korespondovat. Základním okrasným prvkem předzahrádky zůstává trávník, který může být na menší ploše nahrazen nižšími keři jako jsou poléhavé jalovce, vřesovce a skalníky. V zastíněných partiích lze místo trávníku použít břečťan nebo barvínek. Vhodným kontrastem k plazivým dřevinám jsou úzké sloupovité jalovce. Trávníková plocha by měla být širší než 3 metry, pak teprve může dobře plnit svou okrasnou funkci a vyniknou v ní květiny a dřeviny. Z květin jsou na předzahrádku vhodné středně vysoké trvalky, doplněné hustším porostem bylin, jako je mateřídouška či šalvěj. Důsledkem snahy po dosažení co největšího estetického účinku bývá občas pocit, že musíme květinami vyplnit každé volné místo v předzahrádce. Jenže i tady platí, že méně je někdy více, protože velké množství nesourodých rostlin může naopak působit dojmem chaosu. Stejně opatrně musíme postupovat při vysazování dřevin, které v dalších letech dosahují větších rozměrů a hodně stíní. Jelikož předzahrádky bývají většinou poměrně úzké, bude vhodné používat při jejich úpravě zejména takové druhy dřevin, které jsou méně náročné na prostor a přitom esteticky velmi působivé. Tyto vlastnosti mají úzkokorunné a pyramidální dřeviny a všechny popínavé rostliny. Jejich vhodným rozmístěním dosáhneme nejen výškového rozčlenění prostoru, ale i většího pokrytí zelení. V některých případech je vhodný i větší strom, může-li část jeho koruny přesahovat hranice pozemku (například nad chodník). Vyšší dřeviny proto umísťujeme do rohu. Pokud je součástí předzahrádky též přístupová cesta, je vhodné ji překlenout pergolou, porostlou popínavými rostlinami. A máme-li tu smůlu, že se náš pozemek nachází poblíž frekventovaných komunikací, mohou hustší výsadby keřů včetně stříhaných živých plotů plnit též protihlučnou a protiprašnou funkci.
Typy předzahrádek
Podle tvaru
* Předzahrádky otevřené, bez plotu, případně jen s nízkým ohraničujícím osázením. Tyto prostory opticky demonstrují volný přístup k domu. Je-li k tomu vhodný terén a zástavba, je hezké a působivé, když je několik sousedních předzahrádek upraveno stejným stylem. Menší plochy mohou být jen zatravněny, popřípadě na jaře oživeny cibulovinami a hlíznatými květinami. Na větších plochách můžeme vysadit středně vysoký strom nebo jednu či více skupin keřů v blízkosti domu.
* Předzahrádky uzavřené hustým živým nebo jiným neprůhledným plotem. Tento typ má své opodstatnění jako účinná ochrana proti prachu, hluku a nežádoucím pohledům kolemjdoucích.
* Předzahrádky polouzavřené, olemované nízkým živým plotem nebo jiným průhledným ohraničením, se vyskytují nejčastěji a většinou dobře zapadají do celkové kompozice domu i zahrady.
* Předzahrádky úzké, do 3 metrů šířky, jsou buď bez oplocení nebo s nízkými plůtky. Vysazujeme do nich pouze květiny do záhonu a doplníme květinovou výzdobou oken.
* Předzahrádky širší než 3 metry mohou mít souvislejší travnatou plochu s dřevinami, nezasahujícími do oken. Do všech tvarů předzahrádek se hodí volný trvalkový záhon. Jeho základ tvoří nízké, plazivé, polštářovité, nepravidelně uspořádané trvalky, doplněné skupinami trvalek vyšších. Kvetení od časného jara zajistíme přidáním cibulovin a hlíznatých rostlin, plochu osvěží iskupinky okrasných trav.
Podle polohy
* Slunečné – vhodné pro rostliny sušších a teplých stanovišť. Ze solitérních druhů je vhodná divizna, juka, třemdava bílá. Mezi další suchomilné trvalky, snášející toto prostředí, patří i některé hvozdíky, nízké pelyňky, rozchodník a netřesk.
* Stinné – bývají na severní straně domu. Uplatní se zde kapradiny, talovín, petrklíče, lýkovec a stálezelené dřeviny, například mahonia. Trvalky sázíme s kořenovým balem a v prvních letech je musíme hodně zalévat, dostatek vláhy musí dostat i před zimou.
* U chalup – v obci uplatňujeme odrůdy trvalek ve stylu květin venkovských zahrádek. Volné květinové skupiny a celou výsadbu včetně dřevin přizpůsobíme architektuře chalupy. Nejpoužívanějšími rostlinami jsou slunečnice, kamzičník a kopretiny.
* U chat – vysazujeme takové druhy, které navazují na blízké okolí. Pokud možno předzahrádku neoplocujeme a její hranice vyznačíme jen volně rostoucími dřevinami, vyskytujícími se v okolní krajině. U chat nevytváříme pravidelné záhony, protože se do přírodního prostředí nehodí.
