U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Jižní Slovensko, neznámý kraj ve známé zemi
Kategorie: Venkov | Autor: Jan Pešta
REGION
Od rozdělení Československa uplynulo již více než sedm let. Za tu dobu se mnohé, co obě země dříve spojovalo, změnilo. Změnily se i cíle českých cestovatelů, pro něž bývala země pod Tatrami často jedinou dostupnou “cizinou”, nabízející překrásnou přírodu, různorodé krajinné scenérie i bohatství kulturních památek.
Stejně jako dříve i dnes lákají návštěvníky Slovenska především hory na severu a západě země. Neméně zajímavá krajina na jihu, dýchající již kouzlem exotických zemí, zůstává na pokraji zájmu. Kraje s neobvykle znějícími jmény Tekov, Hont, Novohrad a Gemer by většina Čechů asi nedokázala ani správně lokalizovat. Tyto historické názvy patří teplému a slunnému pásu země na jihu středního Slovenska, lemujícího jižní úpatí středoslovenských hor. Osídlení středního Slovenska bylo v minulosti velmi pestré. Dominantními etniky zde byli Maďaři a Slováci, v okolí horních měst ale existovaly německé jazykové ostrovy. Kultura jednotlivých národů se zde vzájemně ovlivňovala a tomu také odpovídal vzhled lidových domů i celých sídel. Opominout nelze ani vliv Turků, kteří v průběhu 16. století dobyli prakticky celé Dolní Uhry (Maďarsko) a drželi i některé hrady na jihu Slovenska (např. Fiľakovo, Levice, Modrý Kameň či Šomošku). Odtud turecká vojska ohrožovala bohatá středoslovenská horní města. Zatímco v severněji položených horských oblastech Slovenska převažovaly na vesnicích domy dřevěné, na jihu byly stavby zděné, vystavěné buď z dostupného kamene na hliněnou maltu, nebo z nepálených cihel. Tato technika zdění zde přetrvávala hluboko do poloviny 20. století. Jen v některých oblastech s dostatkem dřeva byly domy či hospodářské stavby sroubené z pokřivených kmenů listnatých stromů, opatřených silnou vrstvou mazanice. Domy mívaly vysoké valbové střechy, kryté huňatými peřinami došků. Společným rysem všech lidových staveb na jihu středního Slovenska byla neobyčejná malebnost. Stěny z nepálených cihel iroubené stěny s mazanicí měly měkký nepravidelný povrch, zdůrazněný jasně bílým či sytě barevně tónovaným vápenným nátěrem. Na ostrém slunci se tak rozehrávala kouzelná hra světel a stínů. Domy na Tekově (v okolí Levic) charakterizovaly vstupy podobné slováckým žudrům. Ve východněji položených vesnicích s maďarským vlivem převažovaly domy panonského typu. Ty mívaly podle dlouhé boční vstupní strany a někdy i ve štítovém průčelí sloupový portikus (slovensky stľpové podstenie či podstena ), kryjící celé zápraží před letním slunečním žárem. Přesah střechy podpíraly zděné pilíře nebo jen dřevěné sloupky. Na zápraží vedla dvířka přímo ve štítovém průčelí domu, v mladším období často zdobená bohatou řezbou či dokonce vitráží. Slunné, k jihu obrácené stráně přitahovaly pozornost vinařů. U vesnic tak vznikaly vinohrady a v jejich blízkosti skupiny vinných sklepů a domků, tzv. chižek, které bývaly sezonně obývané. Proto zde stávala také kaplička či kostelík. Bezpochyby nejkrásnější a nejmalebnější je soubor vinohradnických staveb v osadě Stará Hora, části obce Sebechleby jihovýchodně od Krupiny, který je od roku 1981 památkovou rezervací. Nejstarší dochované sklepy jsou zde datované do první poloviny 18. století. Ještě architekt Václav Mencl, autor dosud nejúplnější publikace o naší lidové architektuře, obdivoval v předválečném období malebnost vesnic na Tekově, řadících se tehdy k nejkrásnějším na celém Slovensku. Idylický obraz půvabných vesnic v prosluněné krajině se ale bohužel v minulých desetiletích téměř rozplynul. Většina venkovských sídel byla během krátkého období budování “reálného socialismu” zcela nenávratně zničena banální a bezohlednou novodobou výstavbou. Navzdory tomu se v odlehlých končinách nedaleko od maďarských hranic dochovalo více malebných lidových domů, než kdekoliv jinde na Slovensku. Proto zde kromě již zmíněných rezervací Brhlovce-Šurda a Sebechleby-Stará Hora vznikly také památkové zóny ve vsích Bátovce (okres Levice), Čelovce a Horné Plachtince (okres Veľký Krtíš), Lůčka (okres Rožňava), Polichno (okres Lučenec) a Pavlovce, Rimavské Janovce a Šimonovce v okresu Rimavská Sobota.
