U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
RYTÍŘ LESNÍCH LUK A VŘESOVIŠŤ
Kategorie: Příroda | Autor: Miroslav Bouchner
Převážná většina ptáků vytváří v době rozmnožování manželské páry, z nichž každý si vybere určitý úsek krajiny, kde najde vhodné prostředí pro umístění hnízda a kde je také zaručena dostatečná nabídka potravy pro výchovu mláďat. V tomto monogamním svazku se sameček stará o to, aby mu jiní samečkové téhož druhu “nelezli do zelí”, do obsazeného teritoria, a všem pro jistotu vysílá výstrahu v podobě zpěvu. O zahřívání vajíček se většinou stará samička, někdy i sameček, a na krmení a výchově mláďat se podílejí zpravidla oba manželé. Mnohem méně početná skupina polygamních ptáků, kde jeden sameček vlastní v menším či větším harému několik samiček, má jiná pravidla v manželském soužití, ve způsobu obhajoby hnízdního teritoria i ve výchově mláďat. Mezi polygamní ptáky patří například tetřívek obecný, dnes již vzácný lesní kur podhorských a horských oblastí. Tetřívčí kohoutek se jistě může těšit z početného harému hnědavě zbarvených slípek, ale vlastní hnízdní teritorium neobhajuje. Je to logické, protože každá z jeho slípek si založí hnízdo daleko od druhé a kohoutek by prostě obhajovat několik rozptýlených teritorií nestihl. Z toho důvodu se také nepodílí na zahřívání snůšky ani na výchově mláďat. Teritoriální obhajovací pud však u tetřívků nezmizel a omezil se na rituální obřadné turnaje na tzv. tokaništích, kde každý z několika samečků obsazuje za ranního rozbřesku na loukách nebo vřesovištích určitý úsek tokaniště a hájí ho jako pomyslné teritorium. Tokající kohoutci čepýří peří, ozývají se různými hlasovými projevy, výhružně se naparují, svůj úsek brání a často se mezi sebou i poperou. S východem slunce společný tok a souboje končí, kohoutci zmizí v lese a páří se se slípkami, které celé to představení a pranice pozorovaly. Při páření dávají slípky přednost těm nejudatnějším bojovníkům.
