U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
O užitečnosti dřeva
Kategorie: Nakonec | Autor: Petr Pasečný
Lesničtí a ekologičtí experti jsou zajedno v tom, že je nutno změnit naše lesy. Lépe řečeno změnit skladbu a zastoupení jednotlivých druhů lesních dřevin. To je sice výhledově na mnoho let dopředu možné, ale bez kácení a těžby nebo oddalováním tohoto úkonu lesu v žádném případě neprospějeme.
Zkusme se na chvíli zamyslet nad dřevem, které je většině z nás velmi blízké. Dřívím někteří z nás topí nebo alespoň přitápí. Ze dřeva ale i stavíme, protože tento přírodní materiál je vedle kamene jedním z nejvhodnějších. Pokud dřevo využíváme, děláme, jak dokládají následující fakta, pro sebe ale i pro budoucnost dobrou věc. Argumenty hlasující “pro dřevo” mají jednoduchou logiku a možná, že některým z vás budou ležet dlouho v hlavě.
Dřevo jako palivo
Vědci prokázali, že plyn oxid uhličitý (CO 2 ) má na svědomí oteplování atmosféry, následně tání ledovců, zvyšování mořské hladiny a další katastrofy, které jsou už jen řetězovou reakcí. Lesníci nebo chataři a chalupáři, tomu sami zabránit nemohou, ale tento jev mohou dost podstatně ovlivňovat. Na chatách a chalupách se totiž k topení používá především uhlí, plyn, nafta a teprve na čtvrtém místě je dřevo. Spalováním všech vzniká CO 2 . Avšak spalováním uhlí, plynu a nafty se snižují zásoby surovin, které pro nás, smrtelníky, nejsou v dohledné době obnovitelné. Ale dřevo zase naroste. Podle druhu stromu dříve či později. A teď to nejzajímavější: Nejen že naroste, ale při svém růstu spotřebovává i CO 2 , který se spálením dřeva (a další činností) do ovzduší dostal. Jinými slovy se při stávající ploše lesů pálením dřeva nepodílíme na oteplování ovzduší, protože CO 2 vzniklý spálením les sám zase spotřebuje. Jde vlastně o klasickou rovnici fotosyntetické asymilace rostlin: CO 2 + voda + sluneční záření > glukoza + kyslík. Je pravda, že topit dřevem je trochu pracnější než topit plynem. Ale názor, že využitelné energie ze dřeva je málo, se hodí už jen pro zastaralé typy kamen nebo krbů. Pokrok v této oblasti zaznamenal pořádný skok vpřed a nejdále jsou skandinávské země. Byly zkonstruovány kotle, které umožňují dokonalé spalování dřeva a veškerých dřevních odpadů. Výsledným produktem je popel, který má nenahraditelné dezinfekční uplatnění při kompostování organických zbytků, například z naší zahrady. Stejně tak je popel ze dřeva vhodný k zapravení do půdy kolem ovocných stromů nebo do zeleninových záhonů.
Dřevo jako stavební materiál
Dřevem můžeme ekologicky nahradit různé stavební materiály. Globálně spočítáno, stavba rodinného domu ze dřeva je energeticky méně náročná než stavba téhož domu s použitím cihel, cementu, skla, železa nebo hliníku. Právě při výrobě těchto materiálů se do ovzduší dostává obrovské množství CO 2 . (Z převzatých údajů uvádíme pro názornost poměr spotřebované energie při výrobě stavebních materiálů: dřevo 1, cement 4, umělé hmoty 6, ocel 24, hliník 126.) Pokud využijeme všechny současné znalosti o stavbách ze dřeva, vydrží nám takové domy možná déle, než ty postavené z jiných materiálů. A až dřevěný dům doslouží, bude energeticky mnohem méně náročná jeho likvidace. V poslední fázi dřevem opět topíme, kdežto na likvidaci zděných budov musíme energii ještě dodat. K podpoře tohoto trendu je třeba ještě uvést, že na světě je mnoho zemí, kde jsou dřevěné stavby mnohem častější než zděné. A že dřevo je surovina recyklovatelná, snad není potřeba se ani zmiňovat. Netvrdím, že všechno se dá udělat ze dřeva nebo papíru. Ale pokud to jde, pak je to pro nás všechny významné a mělo by mít prioritu. Co říci v naší krátké úvaze na závěr? Kdyby se těžilo dřeva více, než stačí přirůstat, bylo by to špatné. Opačně, bude-li přírůst vyšší než těžba a netěžené dřevo se nechá shnít, pak je to taky špatné. Pro všechny – pro les, pro životní prostředí i pro celkové hospodářství. Při hnití dřeva se rovněž uvolňuje CO 2 , ale zcela nevyužitelným způsobem. Fakta tedy mluví pro stavby ze dřeva.
