Žudrové domy na Vyškovsku

Rubrika: Region

V některých obcích v okolí Vyškova jsou dodnes patrné stopy lidové architektury, kterou tam od 14. století přinášeli bavorští kolonisté. Patří mezi ně především nezaměnitelné žudrové domy.

Žudrové domy byly především zemědělskými statky s potřebným zázemím pro bydlení i hospodářství

Sedm obcí s tradičním jihomoravským rázem v okolí Vyškova zahranuje svazek obcí mikoregionu Větrník. Kromě jiných do něj patří i Rostěnice-Zvonovice, Lysovice a Kučerov, v nichž najdete typické hanácké domy s žudrovým vchodem. Jde o typ lidové architektury, který je v Česku naprostou raritou.

Architekturu žudrových domů přinesli na Vyškovsko němečtí kolonisté. Charakteristickým znakem těchto domů jsou právě zmíněné žudry, tedy přístavky s obloukovým vchodem.

Technika prstů v hlíně

Žudrové domy jsou zajímavé také množstvím typů vstupních a osvětlovacích otvorů. Typický vchod se podobá tvaru hřibu. Okénka sloužila k větrání obytných i skladovacích prostor, ve výklencích pak byly sošky svatých. Přízemí žudru byla osvětlena různě tvarovanými okénky. Každý majitel vtiskl svému domu osobitý ráz prostřednictvím originálního reliéfu omítky na vnějším průčelí domu, uvnitř žudru i na ohradních zdech do návsi. Tyto reliéfy byly tvořeny vtlačováním prstů do vlhké hlíny.

Síň domu a žudro užívali obyvatelé domu zejména k posezení s rodinou a sousedy a při drobnějších ručních pracích. Horní část žudru pak sloužila jako skladovací prostory. Domy byly ozdobeny malými zahrádkami s květinami, které byly ohrazeny plaňkovými ploty.
Žudry se vždy stavěly z nepálených cihel, na střeše byly došky. Některé rostěnické žudry byly vystavěny již v 17. století.

Rostěnice (dnes tvoří jednu obec se sousedními Zvonovicemi) jsou jednou z nejstarších obcí na Vyškovsku. Její historie se datuje od poloviny dvanáctého století. Významné pro ni bylo století čtrnácté, kdy ji spolu s přilehlým okolím osídlili bavorští kolonisté. Německá enkláva, často označovaná pojem Vyškovský jazykový ostrov, tu existovala až do konce druhé světové války.

Bavorská komunita si na Hané po staletí udržovala středobavorský dialekt i tradiční zvyky včetně typických krojů a součástí lpění na původních kořenech byla rovněž architektura domů, které začali kolonisté v regionu stavět.

Poklady na návsi

Krásně zrekonstruovanou dvojici typických žudrových domů najdete na návsi v Rostěnicích. Pro zájemce o podrobné informace o historii obce a tamní bavorské enklávy je připravena muzejní expozice v nedalekém Obecním domě, ale pokud chcete především obdivovat jedinečnou architekturu zemědělských stavení, stačí se jen dívat. Domy patří soukromým majitelům, takže se dovnitř nedostanete, ale možnost prohlídky všech zmíněných prvků lidového stavitelství se nabízí i při pohledu zvenčí.

Ve zvonovicích jsou znaky typické architektury rovněž dobře vidět

Na domech je na první pohled patrná snaha o respektování jejich původní podoby. Jsou nabílené vápnem, dřevěné prvky v podobě trámoví, branek, oken a vstupních dveří jsou lazurovány tak, aby co nejvíce vynikla krása a struktura dřeva. Autenticky působí i kování na vratech, střešní krytina (i když původně byla z rákosových došků) i drobné detaily v podobě dřevěných mříží ve větracím okénku či keramických květináčů. S prostou architekturou domů dobře souzní i okolní zeleň a květiny v předzahrádkách, jaké zde velmi pravděpodobně mohly růst i před několika staletími.

Rozhlédnete-li se pozorně po návsi kolem sebe, spatříte podobné detaily stavebních prvků i na mnoha dalších domech. V řadě případů se však zachovaly pouze částečně, nebo zanikají v nejrůznějších novodobých přístavbách či splývají s okolím v šedi brizolitových omítek.

Detail kování na vratech jednoho z rostěnických žudrových domů

I v sousedních Zvonovicích najdete několik zajímavých domů, které se sice nedočkaly tak nákladné a pietní rekonstrukce, ale naštěstí ani radikální přestavby. Z mírně omšelých fasád tak dostatečně viditelně vystupují typické žudry, zachovalá masivní vrata i jednoduchá okna. Několik takových domů najdete ve Zvonovicích například na návsi v blízkosti kaple.

Statky při silnici

Za dalšími ukázkami žudrových stavení je třeba popojet do tři kilometry vzdálených Lysovic. Uvnitř některých lysovických žudrů se zachovala originální výtvarná výzdoba, například vějířovité reliéfy na stěnách, zhotovené už zmíněnou technikou prstové kresby do vlhké omítky. Na jednom z tamních domů byla při rekonstrukci rovněž obnovena původní krytina z rákosových došků.

Stavení zdobily předzahrádky s květinami, v minulosti oddělené plaňkovými ploty

Lysovice jsou typickou obcí s návsí a řadovou zástavbou při silnici. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1465 a se záznamů z patnáctého století lze vystopovat převažující počet německých příjmení. Stejně jako v případě Rostěnic a Zvonovic historii a podobu obce určili němečtí kolonisté, kteří sem přišli na pozvání pánů z Obřan.

V roce 1718 bylo v obci zaznamenáno 43 usedlostí s převážně německým obyvatelstvem. Lysovičtí Němci se živili hlavně zemědělstvím a navíc si přivydělávali povoznictvím do Polska. Zemědělský způsob života úzce souvisel i s architekturou domů, které – byť to tak dnes kvůli řadové zástavbě na první pohled nevypadá – tvořily plnohodnotné zemědělské statky s potřebným zázemím pro bydlení i hospodářství.

TEXT A FOTO: RICHARD GURYČA