U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Zimní ZÁZRAKY na skalce
Kategorie: Zahrada | Autor: EL
PĚSTUJEME
Také zima se svým bílým příkrovem má na zahradě svůj půvab. Sníh je peřinou pro všechnu vegetaci, chrání ji před prudkostí mrazů a celkovým promrznutím. Mnohé rostliny skutečně ulehly ke spánku, aby načerpaly novou sílu, ale některé jsou jen zdánlivě v poklidu a díky nim je ipod sněhovou peřinou až překvapivě čilý ruch. Leckde, snad s výjimkou horských oblastí, bývá však v posledních letech sněhu poskrovnu. A tak si ten zimní rostlinný život můžeme vychutnat sice bez bílé třpytivé krásy, zato se všemi detaily viditelnými hned na první pohled. Takovou příležitost nám poskytuje především skalka. Chceme-li udržet skalku po celý rok v trvalé zeleni, volíme pro výsadbu malé jehličnany. Ty budou zároveň tvořit zpevňující páteř skalky, což je dost podstatné hlavně v případě, kdy ji situujeme do svahu. A to bývá většinou. Mezi tyto jehličnany patří především zakrslé borovičky, cypřišky, thujky, jalovce ale i smrčky rostoucí v rozmanitých tvarech – od vysloveně plazivých, které kopírují terén, přes kuželovité, sloupovité či vejčité. Z listnatých keřů do skalky lze jen a jen doporučit různé druhy buxusů, jejichž listí ani v zimě neopadává. Pro buxus si čeština našla krásný název krušpánek. Nejhezčí z nich je buxus japonica , tedy krušpánek japonský. Je velmi hustý, dorůstá výšky pouhých 20 cm a jeho tmavozelené olistění se nedá ničím nahradit. Ale věnujme se nyní rostlinám, které v zimních měsících probudí svou zázračnou energii a dokonce kvetou. Na první místo jistě patří čemeřice . Začíná kvést někdy již od Vánoc. Čemeřice se na květ připravuje už od září. Rozhrneme-li její listy, uvidíme dole jakoby hnízdo s vajíčky. Jsou to však poupátka, která čekají na svou chvíli. Čemeřice není náročná na půdu, jedinou věcí, kterou nesnáší, je přesazování. Pokud tedy už někde čemeřici máme, raději se o změnu jejího stanoviště nepokoušejme. Mohli bychom o rostlinu snadno přijít. Poblíž této zimní krasavice to vždycky sluší rostlině zvané jaterník – česky nestařec či živičník. Kvete už od léta do zámrazu, listy má zprvu načervenalé, ale v lednu se mění na zelené. Podle charakteru zimního počasí, někdy již v únoru, vykvetou na skalce petrklíče a mohou začít kvést i zimní bramboříky , kterým se říká alpská fialka. Speciálně tento brambořík však vyžaduje chráněné stanoviště, a proto ho vysazujeme třeba k velkému balvanu. Kámen chrání brambořík nejen před poryvy větru, ale přes den nasaje teplo ze skromných slunečních paprsků a následně jej předá rostlině. Když bramboříky překvapí náhlá zimní metelice, nic se jim nestane. Jakmile sníh zmizí, kvetou okamžitě dál. Velkou radost nám může udělat lýkovec , keřík, jehož květy nám někdy už v lednu příjemně voní na dálku. Pozor však na jedinou věc – celá rostlina je jedovatá! Když naši skalku obohatíme ještě o sněženky a krokusy , máme se věru na co se dívat i v době pro naši zahrádku tak nepřívětivé, jakou je zima.
