U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ZAHRADA na “větrné hůrce”
Kategorie: Zahrada | Autor: Gabriela Kliková
JAK VYZRÁT NA PODNEBÍ
STYL
Odevzdaně jsme si zvykli, že něco na zahradě zlepšovat můžeme a něco ne. Mezi ty neovlivnitelné věci patří především vliv polohy zahrady, počasí a podnebí v dané oblasti. Ale přesto, že tyto faktory není možné ovlivnit, existují různé nápady, jak na zahradě vytvořit příznivější mikroklima a všem rostlinám poskytnout to, co pro svůj růst potřebují. Dokonce i v poměrně drsných polohách lze zajistit pro choulostivější rostliny vyhovující stanoviště. Dnes se zamyslíme nad uspořádáním zahrady, kde má hlavní slovo vítr.
S tímto problémem se setkáváme hlavně v rovinatých krajinách, kde sice bývá mírnější podnebí než v horských oblastech, zato tu obvykle musíme bojovat se silným a trvale vanoucím větrem. Většinou jde o silné proudění od západu, před nímž je třeba zahradu chránit. Vítr nám totiž nejen znepříjemňuje pobyt venku a brání v klidu si posedět v lehátku, ale láme a poškozuje rostliny, vysušuje půdu a ochlazuje ovzduší. Je tedy třeba najít optimální způsob jak tomuto průvanu nastavit vhodné zábrany a těmi oddělit zahradu nebo její jednotlivé části od jeho nepříznivého vlivu. Je třeba si uvědomit, že různé stavby, ploty a rostliny mohou průtah vzduchu nejen brzdit, ale také třeba zesílit nebo stočit na jinou stranu. Proto je dobré předem důkladně prozkoumat “odkud vítr fouká” a podle toho vypracovat plánek, v němž rozmístění všech stavebních irostlinných prvků bude podřízeno tomuto hledisku. Obrázek vám představuje příklad řešení zahrady právě v té zmíněné nepříjemně větrné oblasti. Husté a vysoké živé ploty ohraničující pozemek na západní a severní straně (1) brzdí vítr z převažujícího směru. Největší hustotu dosáhneme tvarovanými a stříhanými ploty. Hodí se na ně zejména stálezelený tis, zerav, zimostráz, mahónie, kalina pražská nebo dřišťál. Použít však můžeme iněkteré opadavé rostliny jako je tavolník, meruzalka či pámelník. Vhodné je vybírat rostliny podle velikosti listů, protože ty velkolisté daleko více zpomalují proudění vzduchu. Pokud máme pozemek dostatečně velký, osvědčuje se pěstovat živý plot z volně rostoucích dřevin – dá méně práce a bývá půvabnější. Důležité je, aby rostliny byly olistěné hustě iu země. Před západním živým plotem se dají úspěšně pěstovat vysoké trvalky a letničky (2) , které by na jiném stanovišti trpěly nápory větru. Aromatické byliny a voňavé květiny pěstujeme na chráněném místě blízko domu, kde jejich vůni a krásu budeme mít nejblíž (3) . Suchá zídka z přírodních neopracovaných kamenů (4) je sama o sobě okrasným prvkem, ale také zadržuje teplo a je ideálním stanovištěm pro teplomilné aromatické bylinky jako je majoránka, levandule, tymián, dobromysl nebo saturejka. Můžeme je sázet do spár mezi kameny. Ovocné stromy (5) pěstujeme pouze jako zákrsky, aby byly chráněny před větrem západní zelenou stěnou živého plotu. Jižní hranici zahrady tvoří stěna z ovocných stromů (6) . Je nejen dobře vystavena slunci, ale probíhá souběžně s převažujícím směrem větru, který se o její okraj rozráží a vane pak podél ní, aniž by poškodil stromy a ovoce. Na stěnu z ovocných stromů navazují keře bobulovin (7) , které vytvářejí nižší živý plot, aniž zastiňují zeleninu na záhonech. Teplomilné a choulostivější druhy ovocných stromů, jako jsou meruňky nebo broskve, pěstujeme u jižní stěny obytného domu, kde jsou dobře chráněné před větrem (8) . Nízký plot z tvarovaného zimostrázu ohraničuje zeleninové záhony a chrání je před studeným větrem (9) . Místo něho můžeme vystavět nízkou suchou zídku z přírodního kamene, která také dobře chrání, navíc přes den přijímá a v noci zase vyzařuje teplo. Navíc může být osázená skalničkami nebo aromatickým bylinami. Východní stranu domu lze využít k vybudování zimní zahrady nebo skleníku, který tu bude chráněn před ochlazováním větrem (10) . Malá vodní nádrž navazující na něj odráží sluneční paprsky a zvyšuje tak intenzitu světla pro rostliny pěstované uvnitř. Jako v každé, tak i v této zahradě je třeba vytvořit vhodné místo pro kompost. Nejlépe se pro něj hodí severovýchodní kout (11) . Vizuálně jej můžeme ohraničit středně vzrůstnými stálezelenými dřevinami, které zároveň zabraňují výsušnému působení větru.
