Mezi námi sousedy
Každá stavba je vždy určitým zásahem do území, vyvolávajícím jeho změnu. Jde jen o to, aby byla akceptována nejen z hlediska stavebních předpisů, ale také z hlediska sousedských vztahů.
Typickým příkladem je situace, kdy soused protestuje proti zamýšlené stavbě s tím, že mu sebere výhled, naruší soukromí, prostě znepříjemní život. Na čí straně je pravda? Co je ještě v mezích zákona, a co už ne?
Jaké stavby mohu na svém pozemku umístit?
Mezi námi sousedy
Tuto problematiku upravuje vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v části třetí, nazvané „Požadavky na vymezování pozemků a umísťování staveb na nich“. V § 20 odst. 1 mimo jiné stanoví, že obecným požadavkem na umísťování staveb na pozemcích je, aby se nezhoršovala kvalita prostředí a hodnota území. Vlastnictví pozemku tedy ještě nikoho neopravňuje k tomu, aby si postavil stavbu podle svých osobních představ.
Podle § 21 odst. 4 a 6 citované vyhlášky lze na pozemcích staveb pro bydlení umístit i další stavby, terénní úpravy a zařízení, nezbytné k bezpečnému užívání pozemků, bezprostředně podmiňující bydlení a související s ním a dále garáž a stavby a zařízení uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1, 4 a 5 a písm. d), bodě 5 stavebního zákona. Dále lze na pozemku rodinného domu umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost, odpovídající svými parametry § 104 odst. 2 písm. d) stavebního zákona (tedy stavbu do 25 m2 zastavěné plochy a do 5m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky tří metrů), není-li z prostorových a provozních důvodů možné zabezpečit tyto funkce v rodinném domě.
Kdy povolit výjimku?
Vyhláška č. 501/2006 Sb. umožňuje v § 26, a to za podmínek stanovených v § 169 odstavci 2 stavebního zákona, povolit z určitých ustanovení pro umísťování staveb, v něm výslovně uvedených, výjimky. Pro tyto případy budou hrát důležitou roli především vzájemné odstupy staveb, jak jsou upraveny § 25 vpředu citované vyhlášky. Podle jejího odstavce 1 musejí vzájemné odstupy staveb splňovat požadavky urbanistické, architektonické, požadavky životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, dále požadavky na denní osvětlení, oslunění a na zachování kvality prostředí.
Pokud se v řízení vedeném podle stavebního zákona (územní řízení, stavební řízení) objeví námitky týkající se narušení kvality prostředí (či podobného typu) a mezi účastníky o nich nedojde k dohodě, rozhodne o nich stavební úřad na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem. Soud by rozhodoval jedině o námitkách zpochybňujících vlastnická práva či jejich rozsah.
Účastníci stavebního řízení
Okruh účastníků stavebního řízení je vymezen v § 109 odst. 1 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Podle jeho písm. e) je účastníkem stavebního řízení i vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno. Tento pojem -„přímé dotčení“ – není ve stavebním zákoně definován, je proto předmětem správního uvážení stavebního úřadu, který stavební řízení provádí. Dlužno však konstatovat, že takovým účastníkem nemusí být jen bezprostřední soused, vlastník přímo navazující nemovitosti, tzv. mezující soused, ale podle vlivů té které stavby na okolí může být toto sousedství mnohem širší.
Nebude jistě žádných pochyb o tom, že účastníky řízení budou vždy vlastníci pozemku nebo stavby na něm, budou-li mít společnou pozemkovou hranici s pozemkem, na němž má být stavba umístěna nebo provedena. Ono „přímé dotčení“ se pak musí zkoumat i u sousedů nehraničících se stavebním pozemkem.
Půjde nejspíše o to, zda ta která projednávaná stavba může u nich svým účinkem ovlivnit některý soukromoprávní či veřejnoprávní zájem chráněný zákonem či garantovaný jiným právním předpisem. Pokud tomu tak nebude, nebude s nimi zacházeno jako s účastníky řízení.
Sankce za nedovolenou stavbu
Fyzická osoba provádějící novou stavbu bez potřebného stavebního povolení se dopustí přestupku podle § 178 odst. 1 písm. k) stavebního zákona, za který je možné uložit podle § 179 písmeno c) uvedeného zákona pokutu až do výše 1 mil. korun. Pokud zodpovědný pracovník stavebního úřadu tuto skutečnost ignoruje, tedy nevede s „černým stavebníkem“ přestupkové řízení odpovídajícím způsobem, vystavuje se podezření ze spáchání tresného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Při stanovení výše pokuty musí být vždy zohledněna společenská nebezpečnost daného chování tak, aby bylo správní trestání účinným prostředkem k udržení pořádku ve výstavbě.
Pokud se protiprávního jednání na úseku výstavby dopustí právnická osoba či podnikající fyzická osoba, je to posuzováno jako správní delikt (podle § 180 a 181 stavebního zákona).
Lze stavbu povolit dodatečně?
Pokud stavebník realizuje stavbu bez potřebného stavebního povolení či ohlášení, anebo v rozporu s nimi, stavební úřad ji projedná z moci úřední v režimu řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení lze však stavbu prováděnou nebo provedenou bez stavebního povolení nebo ohlášení, anebo v rozporu s nimi, ještě dodatečně povolit, pokud stavebník (vlastník) požádá o její dodatečné povolení, předloží k tomu potřebné podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení a prokáže, že stavba:
a) není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně-plánovací dokumentací a územním opatřením o stavební uzávěře nebo s úředním opatřením o asanaci území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
V takovém případě stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a začne vést řízení o podání žádosti o dodatečné povolení této již realizované stavby. Postupuje při tom podle § 111 až § 115 stavebního zákona, tedy podle ustanovení upravujících jinak stavební řízení. Bude-li v něm stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby se zastaví.
TEXT: JOSEF LOMNICKÝ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK
Mezi námi sousedy
