Opory pro rostliny
Žebříčky, sloupky, treláže, pergoly, loubí, napnutá lanka – bez nich by některé rostliny nemohly správně růst.
Řada okrasných i užitkových rostlin potřebuje ke svému zdárnému růstu oporu, o kterou se může opřít, přichytit se k ní, ovíjet ji a šplhat po ní nahoru nebo do stran. Rostliny mohou využít buď přirozené možnosti, jako jsou stěny, ploty, sloupy či silné kmeny stromů, nebo jim vhodnou oporu vyrobíme.
Někdy stačí tyčka
Vertikální konstrukce – sloupky, tyče, napnutá lanka nebo provázky – vyhovují ovíjivým popínavým rostlinám. Spirálovitě je obtáčejí a šplhají vzhůru. Rostou tak například vistárie či zimolez. Využít můžeme třeba i starý sloup nebo kmen stromu. Pro drobnější popínavky se hodí konstrukce z proutí – menší jehlany, které snadno vytvoříme z proutků zapíchaných do země.
Žebříčky a treláže
V zahradách můžeme často vidět různé druhy žebříčků, treláží (dřevěné nebo kovové mřížoví) či pergol, bohatě obrostlých zelení. Takové opory jsou vhodné hlavně pro úponkaté popínavé rostliny, například plamének. Pro přichycení využívají úponků, které se kolem konstrukce ovíjejí. Těmto rostlinám vyhovuje na obrůstání i pletivo s velkými oky nebo sítě.
Treláže mívají podobu menšího panelu – většinou s kosočtverečnou mřížovou konstrukcí, nebo mohou pokrývat celou velkou stěnu. Obzvláště kouzelné jsou v podobě oblouků nebo jiných tvarů.
Menší žebříčky a treláže pro subtilní rostliny můžeme umístit i do prostoru zahrady, využít se dají pro oddělení určité partie, třeba zákoutí se zahradní lavičkou.
Treláže a žebříky pro mohutnější a vzrůstnější rostliny upevňujeme kvůli stabilitě ke stěně domu, kůlny. Ne však přímo na stěnu – mezi konstrukcí a stěnou by měla být zhruba deseticentimetrová mezera. Rostliny potřebují pro svůj růst prostor, zeď může dýchat.
Romantická loubí
Z mřížoví nebo žebříků lze vytvořit i prostorové konstrukce, například oblouky nad brankou, loubí nad zahradní cestičkou, besídky, altány, dekorativní jehlany nebo válce. Tyto rozměrnější konstrukce bývají z odolného tvrdého dřeva nebo kovu, protože nesou poměrně velkou zátěž a měly by vydržet více let. Vyniknou na nich popínavé rostliny a dřeviny s dekorativními listy nebo barevnými květy – růže, vistárie, plaménky, zimolezy.
Stín pod pergolou
Oblíbeným místem pro zahradní posezení je prostor pod pergolou. Pokud je hustě obrostlá – nejčastěji přísavníkem pětilistým neboli psím vínem či vinnou révou – poskytne ochranu nejen před prudkým sluncem, ale i lehkým deštíkem.
Někdy se stačí opřít
Vzpěrné popínavé rostliny nepotřebují složitou konstrukci na ovíjení, novým výhonům stačí se o něco opřít, aby se neohnuly k zemi. Růžovým keřům nebo maliníku stavíme různě vysoké ohrádky, subtilnější rostliny obkroužíme například drátěnou spirálou.
Kouzlo obrostlých zdí
Samopnoucí popínavé rostliny se obejdou bez opěrné konstrukce, jako opora jim stačí drsnější zeď – zachytí se na ní přísavkami (přísavník trojhrotý) nebo kořínky (břečťan, hortenzie řapíkatá). Obrůstají i staré kmeny stromů, sloupy, dřevěné ploty.
TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK, PAVEL VESELÝ, MARIE VOTAVOVÁ, MARTINA LŽIČAŘOVÁ A AUTORKA