U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
STÍN si můžeme vypočítat
Kategorie: Zahrada | Autor: Gabriela Kliková (podle Kraut Rüben)
SVĚTLO A STÍN NA ZAHRADĚ -1.
Oproti “světlu” není “stín” příliš populární. Například být neustále ve stínu někoho jiného… Kdo však nedávno viděl na vlastní oči totální zatmění Slunce, začne si stínu považovat. Mezi stínem a tmou je totiž nekonečný rozdíl. Ipouhý zlomek slunečního svitu stále ještě znamená život.
Jen zřídka lze na zahradě svobodně zvolit světelné poměry. Většinou musíme nějak využít danou situaci. Abychom to uměli, je třeba vědět něco o pohybu slunce a proměnách zahrady a okolí.
Stín se prodlužuje
Je známo, že v zimě, pozdě odpoledne a časně ráno bývají stíny dlouhé. Jak dlouhé budou, se dá vypočítat nebo i vypozorovat. K čemu to je dobré? Představte si například, že se v létě chcete nastěhovat do přízemního bytu. Obývací pokoj je zalitý sluncem a již se těšíte, jak tady budete pěstovat květiny. Ovšem v prosinci zjistíte, že slunce dokonce ani v pravé poledne nevykoukne za vysokým protějším domem. Nebo jiný příklad: Jižně od vaší terasy roste deset metrů vysoký smrk. Na naší rovnoběžce bude tento strom v době letního slunovratu vrhat v poledne stín dlouhý asi 5 metrů. V době jarní a podzimní rovnodennosti bude stín dlouhý dvanáct metrů a kolem Vánoc se prodlouží až na 34 metry. V našem případě se slunce schovává jen za štíhlou špičku smrku a zase se brzy na vaší terase objeví. Bude-li tam stát stejně vysoký dům, neuvidíte slunce od září do dubna ani na chvilku.
Postup měření
Jestliže známe výšku stínícího objektu, lze délku stínu zjistit pomocí nákresu. Výška a vzdálenost objektu se často nedá přesně změřit. Vzdálenost však stačí jen “odkrokovat”, u výšky domů počítáme na každé poschodí asi 2,70 m. Střechu a podezdívku můžeme stanovit jejich poměrem k výšce celého domu, stromy pak v relaci k odhadovaným domům. Nejdříve tedy zakreslíme objekt, který vrhá stín, zmenšený v určitém měřítku, na milimetrový papír. Na vodorovnou osu přeneseme ve stejném měřítku vzdálenost stanoviště, o které nám jde. Úhloměrem pak změříme úhel mezi vodorovnou osou a spojnicí mezi stanovištěm a špičkou stínícího objektu. V obdobích, kdy slunce stojí stejně vysoko nebo hlouběji než je naměřený úhel, leží stanoviště ve stínu. Můžete si také sami zhotovit praktickou pomůcku k měření úhlů (viz obrázek). Nemusíte pak znát ani výšku, ani vzdálenost objektu. Pomůcku k měření úhlů zhotovíme z tvrdé lepenky nebo ploché latě. Obě ručičky spojíme šroubem, aby se s nimi dalo pohybovat. Dolní ručičku přilepíme na malou vodováhu. Zavřeme jedno oko, pomůcku přiložíme těsně k otevřenému oku a pohybujeme horní ručičkou vzhůru tak dlouho, až se objeví nejvyšší bod stínícího objektu. Na měřítku dolní ručičky pak zjistíme v jakém úhlu musí dopadat sluneční paprsky, aby dopadaly právě na to místo, odkud měříme. Pokud chcete zjistit, kdy se dotkne vrhaný stín určitého bodu na zemi, musíte měření provádět vleže. Ve kterých měsících bude námi ověřované stanoviště zastíněné nebo osluněné, zjistíme na diagramu, znázorňujícím úhly slunečních paprsků.
Použití diagramu
Příklad 1: Chceme stanovit, jak vysoko a kde bude stát slunce na obloze 10. srpna v 10 hodin. Najdeme si modrou křivku, která představuje období od 1. května do 10. srpna a budeme po ní ukazovátkem pokračovat až k červené lince, znázorňující 10 hodin. K průsečíku obou linek přiložíme vodorovné pravítko a na kolmé střední ose přečteme výšku slunce – v tomto případě to je 47 stupňů. Pak spustíme od průsečíku kolmici, která protne vodorovnou osu na dolním okraji. Průsečík vyznačí světovou stranu – v tomto případě JV. Takže 10. srpna v 10 hodin bude slunce ve výšce odpovídající 47 stupňům a bude přesně na jihovýchodě.
Příklad 2: Potřebujeme zjistit, od kterého data bude slunce stát na jihozápadě a v úhlu větším než 45 stupňů. Na vodorovné ose najdeme bod označující JZ a v tomto bodě pravítkem vztyčíme kolmici do výšky odpovídající 45 stupňům vyznačeným na středové kolmé ose. Tento bod se nachází těsně pod modrou linkou označující období od 1. května do 10. srpna. To znamená, že slunce bude stát výše než 45 stupňů v období zhruba od konce dubna do začátku srpna. Při měření v terénu nezapomeňme sebou vzít kompas. Vždycky je lepší se sami přesvědčit, kde je skutečně jih, než se spolehnout na ústní sdělení pronajimatele nebo prodejce. Zároveň je třeba počítat s tím, že v místnostech neukazuje kompas vždy úplně přesně.
(Dokončení příště)
Grafy jsou zpracovány tak, že časové údaje odpovídají středoevropskému času (SEČ). Středoevropský čas platí přesně přímo na 15 stupni východní délky. Tento poledník probíhá zhruba mezi Prahou a Kolínem. V místech na tomto poledníku stojí slunce nejvýše 21. června ve 12 hodin. Skutečný čas daného místa vypočítáme takto: Leží-li západněji od patnáctého poledníku, připočteme ke SEČ za každý stupeň 4 minuty, ležíli východněji, musíme za každý stupeň od SEČ 4 minuty odečíst. Při letním čase musíme ještě odečíst 1 hodinu.
