U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ROUSÍNOV s návsí jako “Václavák”
Kategorie: Venkov | Autor: Jan Pešta
REGION
Dnešní síť venkovských sídel, tedy vesnic a městeček, se na převážné většině území Čech stabilizovala v průběhu 13. a 14. století. V tomto období se intenzivně kolonizovaly zejména pusté lesnaté a hornaté oblasti. V některých již obydlených regionech docházelo k přeměně struktury osídlení – zanikaly staré rozptýlené vesničky a samoty a namísto nich byly vysazovány nové velké vesnice s koncentrovanou zástavbou. Osadníci získávali půdu od feudála do dědičného nájmu na základě tzv. “zákupního” čili “emfyteutického” práva. To vyžadovalo, aby byla veškerá zemědělská půda spravedlivě rozdělena na rovnocenné díly. Podle charakteru terénu proto byla pokud možno pravidelně vyměřena plužina a v jejím středu vesnice – často rovněž pravidelná, s rozměrnou obdélníkovou či kruhovou návsí. Tato proměna české krajiny a osídlení zřejmě neměla nikdy předtím, ani potom, srovnatelné obdoby. Vesnice s prostornými obdélnými návsemi jsou charakteristické zejména pro oblasti již dříve částečně obydlené, ve kterých došlo ve vrcholném středověku jen k restrukturalizaci osídlení. Takovým krajem bylo i Rakovnicko. V okolí města nalezneme množství vesnic, jejichž návsi si svými rozměry nezadají s Václavským či Karlovým náměstím v Praze. Jmenovat bychom mohli například Čistou u Kralovic, Nesuchyni, Řevničov, Kněževes, Břežany či Pavlíkov (podobnou půdorysnou formu má ostatně i město Rakovník). K nejčistším příkladům (i když zdaleka ne k největším) patří Rousínov, ležící ve zvlněné krajině 10 km jihozápadně od Rakovníka. Rousínov byl založen asi v první polovině 14. století, snad na místě staršího osídlení. Roku 1363 se zde připomíná farní kostel Narození Panny Marie. Až do roku 1573 patřila ves k panství blízkého hradu Krakovec, později se majitelé častěji střídali. Jádrem vsi je pravidelná obdélníková svažitá náves o rozměrech asi 240×150 m (pro srovnání: známé náměstí v Českých Budějovicích má rozměry asi 130×135 m, plzeňské náměstí asi 190×140 m). Teprve mnohem později – na sklonku 18. století – vznikla skupina chalup kolem uliček severozápadně od návsi. Tím se urbanistický vývoj vesnice zastavil. Při horní straně návsi byl v 15. století postaven gotický farní kostel Narození Panny Marie. Západně od kostela se nachází symetricky komponovaný areál pozdně barokní fary, postavené po roce 1788. Obytné stavení fary je přízemní s mansardovou střechou a štukovým dekorem na fasádách, dvůr uzavírá ohradní zeď a stodola. Na východ od kostela stojí mohutná klasicistní kontribuční sýpka, přestavěná v období I. republiky na školu. Kromě špičkových urbanistických kvalit představuje Rousínov ivýznamný soubor lidové architektury. Na návsi a v jejím okolí nalezneme několik posledních příkladů starší roubené zástavby ze druhé poloviny 18. století – domy a chalupy čp. 25, 85, 56 a č. 02. Zvláště významnou památkou je chalupa čp. 46 v severozápadní části obce. Je to roubené stavení v kožichu, s dochovanou trojdílnou dispozicí s černou kuchyní. Půvabným příkladem klasicistní zástavby z první poloviny 19. století je sousední chalupa čp. 47 s polovalbovou střechou. Některé usedlosti s branami na návsi jsou též klasicistní (např. čp. 31, 34, 73 a 86), na příznivém působení vesnice se ale podílí i kvalitní zástavba pozdějších období. Příkladem zástavby ze druhé poloviny 19. století je menší usedlost čp. 2 uprostřed návsi, tvořená domem, bránou a výminkem. K většině usedlostí patří mohutné kamenné stodoly buď s rovně, nebo se segmentově překlenutými vjezdy. Na severní a jižní straně vsi stodoly dosud tvoří spojité řady. Zajímavá je též zástavba “Zlaté uličky” v severozápadní části vsi s typově řešenými domy na vysokých podezdívkách (např. čp. 65 či 71). Rousínov zůstal ve 20. století stranou rozsáhlejších stavebních aktivit, ve vsi ale vzniklo několik nových rodinných domů a řada průčelí byla poškozena necitlivými modernizacemi. Přesto náleží k nejvýznamnějším a nejlépe dochovaným příkladům velkých návesních sídel na Rakovnicku. K památkovým hodnotám obce patří kromě jedinečného půdorysu také její nenarušené panoráma, zejména při pohledu od severu ze silnice od Krakova. Rousínov by proto měl být v budoucnosti zařazen mezi vesnické památkové zóny.
