U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
DODAVATELÉ ENERGIÍ MAJÍ PRÁVO ZŘIZOVAT SÍTĚ NA CIZÍCH NEMOVITOSTECH
Kategorie: Právo | Autor: BT
ZÁKON
Omezení práv ve veřejném zájmu
Občan jako uživatel nemovitosti se často dostává do nejrůznějších vztahů se svým okolím a vznikají mu přitom povinnosti i práva; do jisté míry jde o obdobu sousedských práv podle občanského zákoníku. Správní oblast je neobyčejně široká a jediným sjednocujícím právním předpisem je správní řád. Na prvém místě však ale stojí správní předpisy individuální (stavební zákon, vodní zákon, zákon o půdě atd.). Alespoň v krátkosti se budeme zabývat právními předpisy, které upravují problematiku vodního hospodářství a energetiky, a to především z hlediska omezení vlastníků nemovitostí.
Dodavatelé energie
Zákonem č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, byla sjednocena celá úprava energetických odvětví a upravují se jím podmínky pro podnikání v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství. Jde o odvětví podnikání prováděné ve veřejném zájmu, osobami k tomu zmocněnými (oficiálně autorizovanými). Dodavatelé energie mají právo v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat (opravovat, udržovat) na cizích nemovitostech liniová rozvodná zařízení, podpěrné body, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, pokud je jejich umístění řešeno v závazné části územně plánovací dokumentace. V souvislosti s tím mohou vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti. Dále mohou odstraňovat a oklesťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz rozvodných zařízení v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník nebo uživatel. Dodavatelé jsou také oprávněni zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu elektrizační, plynárenské a teplárenské soustavy a v souvislosti s tím opět vstupovat a vjíždět na cizí pozemky. Při stavech nouze může dodavatel využívat v nezbytném rozsahu odběrných zařízení odběratelů. Dodavatel je při výkonu svých oprávnění povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést pozemky do předchozího stavu. Zákon upravuje iprávo vlastníka nebo nájemce nemovitosti na jednorázovou náhradu, v případě, že mu v důsledku výkonu práv dodavatele vznikla majetková újma nebo byl omezen v obvyklém užívání nemovitosti.
Přípojky
Elektrické, plynovodní či teplovodní přípojky začínají odbočením od rozvodného zařízení k odběrateli a končí hlavním uzávěrem nebo odběrným zařízením. Náklady na zřízení přípojek hradí ten, v jehož prospěch byly zřízeny, a tím se stává jejich vlastníkem. Důležitá jsou také ustanovení o neoprávněném odběru, kterým je například odběr bez smlouvy nebo v rozporu se smlouvou, odběr neměřené energie apod. U všech tří druhů energie je upraveno měření (§ 17, 25, 32). Odběr měří a účtuje dodavatel, odběratel může požádat o kontrolu – přezkoušení měřícího systému.
Ochranná pásma
Pro ochranu výrobních a rozvodných zařízení u elektřiny u plynárenských zařízení i pro ochranu zařízení pro výrobu nebo rozvod tepla se zřizují ochranná pásma, jejichž důsledkem je omezení výkonu vlastnických a užívacích práv. Je stanovena jejich šíře, a to u každé energie jiná. U venkovního vedení elektřiny mají ochranná pásma různou šířku podle napětí. V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby a umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož iuskladňovat hořlavé nebo výbušné látky, vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m, provádět činnost ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost provozu nebo životy, zdraví a majetek osob. Podzemní vedení se rozlišuje na vedení do 110 kV a nad 110 kV. U prvně jmenovaného je pásmo široké 1 m, u druhého 3 m, vždy po obou stranách krajního kabelu. V tomto pásmu je zakázáno provádět bez souhlasu dodavatele zemní práce, zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jejich provozu. Zakázáno je i vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 3 tuny. U plynárenských ochranných pásem se řídí šíře ochranného pásma průměrem plynovodů a přípojek. Zvláštní ustanovení platí pro nízkotlaké a středotlaké vedení v zastavěném území obce (1 m) a u technologických objektů (4 m). Ministerstvo však může ve zvláštních případech stanovit šíři ochranného pásma až na 200 m. V plynárenských ochranných pásmech je zakázáno provádět stavební činnost bez předchozího písemného souhlasu dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. U plynovodů je ještě v § 27 stanoveno bezpečnostní pásmo, které je zaměřené proti účinkům eventuálních havárií. Ochranné pásmo u teplovodního zařízení činí 2,5 m po každé straně. V tomto pásmu lze stavební činnost a úpravy terénu, které by mohly ohrozit bezpečný provoz a údržbu pro výrobu či rozvod tepla, provádět jen s předchozím písemným souhlasem příslušného držitele autorizace. V budovách se pásmo nezřizuje, avšak vlastníci budov jsou povinni umožnit držiteli autorizace přístup a provádění nezbytných prací na tomto zařízení. Kontrolu v oblasti energetiky má v působnosti Státní energetická inspekce. V rozsahu své působnosti poskytuje bezúplatně odbornou pomoc a konzultace.
Vodní hospodářství
Vodním zákonem (č. 138/1973 Sb. ve znění pozdějších předpisů) jsme se podrobně zabývali v čísle 3/99, připomeneme proto jenom několik důležitých ustanovení: Předně vlastníci, správci či uživatelé nemovitostí musí bez náhrady trpět i umožnit vstup na nemovitosti a do objektů osobám, které se vykáží průkazem vodohospodářského dozoru, aby mohly tento dozor vykonávat (týká se i pracovníků organizací, které spravují veřejné vodovody a veřejné kanalizace). Musí také trpět na svých nemovitostech umisťování a udržování vodočtů, vodoměrů, vodních značek – cejchů a jiných zařízení nutných pro účely vodního hospodářství. To vše rovněž bez náhrady. Některá omezení mohou samozřejmě vzniknout také dohodou. Další omezení občanů jsou v souvislosti se zákonem o vodách stanoveny ve vyhlášce č. 144/1978 Sb. o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, která blíže upravuje zásobování obyvatelstva vodou a odvádění odpadních vod. Tato omezení jsou však spíše speciálními vzhledem k omezením stanoveným v zákoně o vodách a týkají se především práv správců veřejných vodovodů a kanalizací.
