Dřevěné trámy, krb i ocelové schodiště: Když se minulost prolne se současnými trendy

V domě se díky preciznímu úsilí povedlo odstranit letité nánosy úprav a propojit osobitý ráz původní stavby s působivým designem současné architektury.

V době, kdy se rozhodli pro změnu, již majitelé obývali dům několik let. Jak se ale mladá rodina rozrůstala, začínali si uvědomovat, že jim současné rozvržení prostoru nevyhovuje, a rozhodli se interiér uzpůsobit svým potřebám.

„Od začátku jsme se bavili o otevírání zón a jednoduché materialitě, v zásadě jsem měl ale při návrhu volnou ruku,“ popisuje autor návrhu inženýr architekt Marián Gombarček z architektonického ateliéru gmb. Majitelé měli pouze několik požadavků. Jedním z nich bylo zachování podoby exteriéru budovy, beze změny zůstal i vstup. Vnitřní prostor domu však prošel rozsáhlými změnami. Byla zde provedena revize a úprava rozvodů a nainstalováno podlahové topení, došlo také na změnu dispozic.

„Změny dispozic představovaly z převážné části očišťování od prvků z dřívějších rekonstrukcí s cílem co nejvíce otevírat dané místo. Dům z padesátých let si v minulosti prošel vícero přebudováním včetně nekoncepční přístavby a nadstavby. Záměrem současného zásahu bylo uklizení vnitřku, hledání nových vazeb a vytvoření prostředí, které by reagovalo na potřeby života mladé vícečlenné rodiny.“

Rekonstrukce odhalila cihlové stěny a dřevěný trámový strop. Spolu vytvářejí příjemný kontrast s moderním vybavením interiéru. Foto: Marián Gombarček

Pod vrstvou minulosti

Ojedinělost realizace spočívá především v unikátním konceptu. „Návrh je založen na kontrastu odhalené stavby a kompozice vložených prvků, které v různých formách vstupují do prostoru, jinak ho propojují, protínají a někdy i ignorují,“ rozebírá architekt a pokračuje: „Dům se při rekonstrukci zbavoval stavebních nánosů a jednotlivých zásahů. Odhalily secihlové stěny a dřevěné trámové stropy umožnily vyniknout prostoru.“

Ačkoliv by se mohlo zdát, že bylo spojení novotvarůa dřívějších elementů cílem hned od začátku, opak je pravdou. Inspirace směřující k tomuto pojetí se formovala až v průběhu odkrývání vrstev minulosti. Originální motivy a konstrukce přitom současné majitele oslovily natolik, že si je přáli zachovat.

Dřevodekor na povrchu dveří s bezobložkovou zárubní ladí s okolním nábytkem, který vyráběla společnost Vidowood. Foto: Marián Gombarček

Síla odrazu

Vchod do domu je veden do prostoru obloukové přístavby. Tady se naproti dveřím nachází posezení oddělené skříňovou sestavou se zrcadlovým povrchem. Plní standardní funkci úložného prostoru a zároveň důmyslně rozděluje přední část přízemí. Zrcadlo bylo zvoleno s jasným účelem, jak architekt vysvětluje: „Za největší hřích považuji umístění vstupu na jižní stranu, čímž se dostává denní zóna do pozadí na méně prosvětlenou stranu domu. Jelikož byl v rámci zadání požadavek na zachování vchodu, řešili jsme otázku, jak sem dostat co nejvíce jižního slunce. Vznikla tak zrcadlová stěna.“

Nalevo od hlavního vstupu můžeme nalézt malou technickou místnost, na kterou navazuje oddělené WC. Právě to je jedinou výjimkou, která kvůli zachování soukromí disponuje interiérovými dveřmi. Povrch dveří je vyveden ve stejném dřevodekoru jako okolní plochy. Jejich nenápadnost byla uplatněna také při výběru dveřního kování. Dveře jsou vybavené klikou MINIMAL z dílny české rodinné manufaktury M&T.

Podkroví se rekonstrukce dotkla jen zčásti, díváme se do galerie. Foto: Marián Gombarček

Galerie jako nositelka světla

Jedním z hlavních cílů rekonstrukce bylo propojení prostředí. „Centrální obytný prostor je okolo schodiště a kuchyně, která se nachází napravo od zrcadlové stěny a otevírá se dogalerie. Nad pracovní deskou otevřeného kuchyňského koutu je k vidění první ze zachovaných cihlových zdí. Její hrana funguje jako přirozený předěl pod galerií. Ta díky čistým bílým plochám a střešnímu oknu plní funkci nositelky světla a účinně provzdušňuje střed stavby.

Historie a současnost

Největší místností v přízemí je obývací pokoj s jídelnou. Právě tady se prolínají stopy současnosti a dob dávno minulých, které ztělesňují obnažené obvodové zdi, původní okna a trámový strop. Syrovou krásu cihel a letitého dřeva nechávají vyniknout umírněné barvy nábytku v odstínech bílé, šedé a hnědé. Po pravé straně vstupu se nachází krb. Minimalistická plocha s krbem je pak z obou stran doplněna subtilní bílou konstrukcí, jejíž linie bez zadní stěny umožňují prohlédnutí až k cihlové zdi.

Architekt předčil představy rodiny, která je ve svém nově zrekonstruovaném domě opravdu spokojená. Výjimečnost této stavby, která v sobě promyšleně snoubí historické prvky s těmi moderními, a jejích citlivých úprav ocenila i porota soutěže Interiér roku 2022.

Text: Martina Lžičařová, foto: Marián Gombarček

Dřevěné trámy, krb i ocelové schodiště: Když se minulost prolne se současnými trendy