Řidič musí nejen předvídat, ale i správně vidět

Správná korekce zraku šetří oči vůči podráždění a únavě, foto: Shutterstock

Zrak je jedním z našich nejdůležitějších smyslů. Umožňuje řidiči rozpoznat na vozovce nebezpečí, vidět dobře dopravní značení a také vše na přístrojové desce. I sebelepší řidič, jakmile bude špatně vidět, bude potenciálně nebezpečný sobě i svému okolí.

Je třeba si uvědomit, že stav zraku je jedním z klíčových faktorů, který může předcházet dopravním nehodám. Naše oči zpracovávají téměř 90 % informací za volantem. Řidič se špatným zrakem má zpomalené reakce a na situace na silnici reaguje se zpožděním.

Chodíte na kontroly?

Problematice vad zraku při řízení vozidel se před nějakým časem a již po několikáté věnoval například i BESIP. Odborníci přímo v provozu měřili zrak dobrovolníkům z řad řidičů. A výsledky nebyly opravdu nijak uspokojující. Vyplynulo z nich totiž, že správnou korekci zraku má jen 28 % lidí. Zbylých 72 % má jinou korekci, než by měli správně mít, případně o své vadě vůbec nevědí. Varující je stav zhruba u čtvrtiny testovaných, kde byl rozdíl nad 0,75 dioptrie, což už velmi negativně ovlivňuje reakce za volantem. Téměř 60 % lidí navíc uvedlo, že v posledních třech letech na kontrole zraku nebyli. Mezi testovanými bylo celkem 87 % lidí, kteří řídí alespoň dvakrát týdně nebo častěji, přičemž drtivá většina řídila denně. Při tomto měření nebyli výjimkou ani lidé, kteří přišli jen preventivně s tím, že dosud žádné brýle nebo čočky pocitově nepotřebovali, a zjistila se u nich potřeba korekce i v řádu několika dioptrií.

Rychlejší reakce

Vliv zraku na bezpečné řízení je značný, zvlášť při horší viditelnosti a vyšších rychlostech. S dobrým zrakem člověk registruje například chodcena 100 i více metrů, krátkozraký člověk ho uvidí až na posledních zhruba 30 metrech. Při rychlosti 100 km/h tuhle vzdálenost auto ujede za sekundu, při městské padesátce pak za dvě sekundy. Jednu vteřinu přitom běžný řidič potřebuje jen na reakci, pak teprve začne brzdit. Nekorigované oční vady hrají roli i v dalších činnostech, jako je odhad vzdáleností při předjíždění, sledování dopravních značek nebo třeba parkování.

Prach a špína se usazují nejen zvenčí, ale i z vnitřní strany skla, foto: Shutterstock

Brýle i čočky jsou zapsány do řidičského průkazu

Pokud je diagnostikována oční vada a je potřeba používat brýle nebo kontaktní čočky, je důležité, aby byl tento fakt zapsán i v řidičském průkazu. To znamená, že je potřeba požádat o nový řidičský průkaz a předložit potřebné informace o brýlích nebo kontaktních čočkách. Do řidičského průkazu je pak tento fakt uveden prostřednictvím harmonizovaných kódů.

Řada řidičů má v řidičském průkazu uvedenu pouze jednu z možností, tedy používání brýlí nebo čoček, přestože by mohli používat obojí. V takovém případě je potřeba nechat si zapsat do řidičského průkazu možnost používání jak brýlí, tak i kontaktních čoček. Pokud je zapsána jen jedna z možností, například používání brýlí, a řidič má nasazeny kontaktní čočky, vystavuje se případnému postihu při kontrole ze strany policie.

Základem je dokonalý výhled z vozidla

Řidiči by měli dbát nejen na korekci zraku, ale také na dokonalý výhled z vozidla, což zajistí jen dokonalá čistota skel – nejen vnější části, ale i vnitřního povrchu, kde se usazuje mastný film, který se může podepsat na přehlédnutí překážky silničního provozu, či dokonce chodce nebo cyklisty. Pamatujme i na stěrače, právě jejich stav rozhodne, zda za deště, sněžení či mlhy budeme, či nebudeme schopni dokonale vnímat dění před námi. Ke stěračům patří ostřikovače skel, jejich nádobka by měla být vždy dostatečně naplněná; v zimě samozřejmě nemrznoucí kapalinou, která napomůže odstraňovat nečistoty usazující se na vnější části čelního skla.

Řádné osvětlení je samozřejmostí

Automobily by měly mít pro případ jízdy za snížené viditelnosti v pořádku rovněž osvětlení. Ve vývoji automobilových světel šlo nejprve o to, aby řidič viděl. Později, se zvyšující se hustotou provozu a rychlostí cestování, přišla na řadu i nutnost být viděn, a to jak ze strany řidičů, tak i ostatních účastníků silničního provozu.

Při rychlosti 75 km/h potřebuje řidič nejméně 1,5 sekundy na to, aby si uvědomil nebezpečí a odpovídajícím způsobem zareagoval – za tu dobu ujede 31 metrů. A než začne s vlastním vyhýbacím manévrem, ujede od zpozorování překážky více než 150 metrů. Na dokončení celého manévru pak potřebuje další čas a ujede další metry. Na tento celkem jednoduchý úkon, kterých se na silnicích děje denně celá řada, tak potřebuje řidič zhruba 200 metrů.

Čistá skla mimo dosah stěračů zlepší výhled z vozu, foto: Shutterstock

Moderní automobily mají také moderní osvětlení

Výrobci se samozřejmě snaží o produkci čím dál tím bezpečnějších automobilů. Kromě jiného se to týká i osvětlení vozidel. A tak dnes již u nejmodernějších vozů najdeme systémy, které dokážou co nejvíce a co nejefektivněji osvětlit vozovku do dostatečné vzdálenosti. Přepínají automaticky z dálkových světel na potkávací v případě protijedoucího vozidla nebo po dojetí vozu před námi či vjetí do osvětleného prostoru. Dokážou odstínit třeba i chodce, kterého systém zaznamená, tak aby nebyl oslněn. Do světlometů se používají moderní výbojky nebo LED diody, jež i v případě potkávacích světel osvětlí prostor před vozidlem až někam ke sto metrům a u nejnovějších laserových světel je dokonce v případě dálkového světla prostor před automobilem osvětlen až do vzdálenosti někam k šesti stům metrů. Vše tedy směřuje k tomu, aby řidič dokázal včas zaznamenat nebezpečí a také aby mu dokázal včas čelit.