Chalupa pro vnuky: Voní dřevem a uklidňuje pohledem na tichý les

Tahle chalupa není určena přímo pro vnuky, ale Ladislav, poslední majitel rekreační stavby, se k nim tolikrát vracel, že se titulek nabízel. Má je rád. A nejenom on.

Před sedmi lety Dana a Ladislav koupili chalupu na Jičínsku na inzerát. Dana chalupu původně nechtěla, protože oba bydlí v domečku se zahradou v nedalekém Turnově (mají to z domova třičtvrtěhodinku ), ale Ladislav po ní toužil. Jednou brouzdal po internetu , až na ni narazil. Zalíbila se mu jako radostí kvitoval, že i jeho žena se „chytila“.

Kdysi to byla roubenka , v roce 1975 ji však předchozí majitel zboural a postavil zděné stavení . Je zasazena do 1 200 m² na první pohled rovinatého pozemku , který se ovšem za chalupou zvedá, stejně jako na pravé straně stoupá pár schodů k sezení pod pergolou a k bazénu . Vesnice i její okolí jsou na rovině, ale tady je zahrada příjemně členitá . Sousední zahrada , jež je na konci vesnice, míří do mírného kopce a její vlastníci na ní chovají daňky , kteří však schovali při naší návštěvě mezi smrčky .

V obytné zóně se od jídelního stolu nabízí rozhled do slunné části pozemku.

O chalupě

Celá stavba je bílá natřená , s barevnou podrovnávkou v cihlové barvě . Lomenice je jen z prken překrytých laťováním v tmavě hnědé barvě , stejně jako trámová podpěra ve štítu . Shodnou hnědou barvu nesou i plot , dřevěné šambrány kolem oken , podbití pod střechou , dveře i naznačené falešné roubení na části dílny.

Pokoje pro majitele i vnoučky

Chalupa je k dispozici do „L“ . Dlouhé křídlo je obytné , v kratším je v přízemí dílna av podkroví sem zasahuje pokoj vnuků . Menší díl je zakončen lodžií .

V obytném prostoru v přízemí je chodba se schody do podkroví , vlevo velká světnice s omítanou pecí , do níž se přikládá dvířky z chodby. Vpravo je rozlehlá kuchyň se spoustou úložných prostorů . Nechybí tady jídelna , odkud směřují dveře do jižní části zahrady . V další kousku chodby, které odvádí návštěvníky z kuchyně, vidíme ještě dveře do koupelny , do spížírny a technické místnosti , kde visí bojler a jsou i věci na úklid. V koupelně je WC , vana i sprchový kout . Z této chodby ústí do zahrady další dveře.

Na zemi kuchyně a chodby je lino , které vypadá jako prkna . V celém objektu se vytápí přímotopy , v koupelně je elektrické topení v podlaze a v hlavním pokoji vedle pece stojí i kamna na dřevo . Topení se dá ovládat dálkově , stejně tak bojler a zabezpečení.

Nábytek tady už částečně byl, ale například nejhezčí místnost, světnici , zútulňuje dřevěný nábytek , který si Dana s Ladislavem nechal. Začíná rohovou skříní u oken do ulice a pak zakrývá celou stěnu, je v něm i televize . Na večerníčku se dívají hoši z pece , ten největší už radši volí koženou sedačku . Vnuci na chalupě u dědy a babičky pobývají vždy bez rodičů.

V patře nad schody na stěně je zabezpečení objektu, dílny a garáže , aby Ladislav měl, když jde spát, alarm po ruce. Podlahu v ložnici majitelů kryjí koberce . V části věnované vnukům jsou dva pokoje s prkennou podlahou a předsíní se záchodem . Ale nás to táhne na druhou stranu. Hned za dveřmi je totiž průduch pro ohřívání vzduchu , který stojí za prozkoumání! A hned nad schodištěm jsou dvířka . Nejednou se osvědčila, když jsou kluci „rozjetí“.

Za domovními dveřmi je malá chodba, ze které stoupají schody do podkroví.

Představení Dany a Ladislava

Je na čase trochu představit majitele . Dana pracuje jako lékařka . Při naší návštěvě měla službu , proto na obrázcích chybí. Ladislav je soudním znalcem v oboru techniky , která zahrnuje stroje , technologie i auta . Jejich dvě děti jim udělaly radost třemi vnoučky . Dcera má Eduarda a Teodora , syn zase Adama .

Zvláště šestiletý Eda přitahuje pozornost, má totiž „řeči“. „Třeba se ptal, proč z kuchyně na zahradu nemáme schod . Tak jsem koupil kus pískovce . Od té doby je to Edův schod,“ směje se Ladislav.

Část ve stínu

A vracíme se ven do části zahrady , která je díky hustě zapojeným jehličnatým stromkům na pravé straně ve stínu . Mírně zvýšený terén skrývá pergolu krytou taškami na sedlové stříšce . Ze dvou stran pergolu chrání pískovcová zeď , z té třetí se pne vinná réva . Pro posezení v chladných dnech je tady pro jistotu namontován infračervený zářič .

Mezi smrky a borovicemi je pár schůdků, které doprovází hlavně vnuky k hracímu domečku a pak i k zastřešenému bazénu . Na jeho konci stojí malá zahradní chatka a pak už je konec pozemku, kde je garáž , Ladislavovo dílo. Nahradil tak parkovací kóji . Garáž je zatím prostorná . Vměstná se do ní veškerá potřebná technika a bazénová technologie . Přístup do garáže ze zahrady i z venkovní zóny od silnice je zajištěn, hlídá tu zabezpečení .

Teď prozradíme „tajemství“. Zahrada je sice oplocená , ale i za plotem náleží našim chalupářům . Až k zahradě s daňky je místo, které Ladislav využívá pro uložení paliva , strojů i nějakého toho nepořádku .

Obklady v koupelně mají růžovou barvu.

Zahrada na jižní straně chalupy

Od dílny, „ Edova království “ (jak říká Ladislav), směřujeme zadem kolem chalupy na slunnou část zahrady . Musíme jít okolo bylinkového záhonu s meduňkou , mátou , rozmarýnem , libečkem a tymiánem a pod velkým ořešákem . Ladislav zatím vypráví, jak zajišťuje před kunami elektrickým ohradníkem , protože elektrický proud kunu spolehlivě zažene a tahle zvířátka se chalupě již vyhýbají.

Na jižním rohu domu jsou ostružiník a rybíz . Rostou tu i meruňka , slivoň a řada jabloní vedle chalupy . Na nestíněné části jsou posezení pod slunečníkem , skleník , kde pěstují hrozny , a bouda na nářadí . Tady má mužské osazenstvo své sekačky : děda benzínovou , jedna je malá pro Teodora , strunovou a rotační elektrickou mají Eda a Adam .

„Když jsme chalupu koupili, nechali jsme umýt a naimpregnovat střechu , opravili jsme omítku a na rohu pozemku jsme postavili garáž . Jinak se stavební úpravy nedělaly,“ rekapituluje Ladislav. „ Bazén už tady byl, nemusel jsem se učit péči o vodu , protože mám bazén doma.“ Chalupa uvnitř už částečně zařízená byla, tak měli noví majitelé méně práce. „A všechno zelené nechává růst,“ říká Ladislav.

Text: Martina Lžičařová, foto: Jaroslav Hejzlar

Chalupa pro vnuky: Voní dřevem a uklidňuje pohledem na tichý les