Plísně a padlí – nejčastější houbové choroby rostlin
Prevencí houbových onemocnění je mulčování a zálivka pouze ke kořenům rostlin. Foto: Shutterstock
Máme co dělat se škůdci, kteří maří naše pěstitelské snahy. Aby nepřišly vniveč, musíme se zaměřit zejména na včasnou prevenci.
Téměř každý druh zeleniny, květin i dřevin má svoji nejběžnější chorobu. K rozšíření houbových chorob výrazně přispívá vlhké teplé počasí a střídání teplot, kdy je přes den teplota vyšší a v noci se výrazně ochladí. Svůj podíl má také parazitický hmyz, jenž funguje coby přenašeč virů. Jeho lepkavé výkaly na listech a stoncích vytvářejí ideální místo pro uchycení spor hub.
Hnědé skvrny na listech či plodech rajčat signalizují napadení plísní bramborovou. Foto: Shutterstock
Plísně
Nejvíce známou je plíseň bramborová, která dokáže zničit až 90 procent úrody. Šíří se dešťovými kapkami a větrem. Vznik je ale podmíněn dvěma faktory, a to tím, že listy zůstanou po zálivce či dešti vlhké nejméně dvanáct hodin a teplota vzduchu vystoupá nad 10 °C.
Šedá plíseň je typickou chorobou jahod. Foto: Shutterstock
Na rozdíl od bramborové je plíseň okurková importovanou chorobou. Zimní mrazy ji u nás bezpečně zničí, ale v dalším roce se vrátí s pomocí vzdušných proudů z oblastí jižní Evropy. Její rozvoj podporuje vlhko včetně rosy držící se více hodin na listech a teploty mezi 20 až 25 °C. Šedá plíseň je nejzávažnější chorobou jahod, může nás kompletně připravit o sklizeň. Napadá především příliš husté a dusíkem přehnojené porosty.
K častým onemocněním růží patří černá skvrnitost. Foto: Shutterstock
Při černé skvrnitosti růže méně kvetou a stávají se náchylnější ke zmrznutí. Nejlépe této plísni odolávají pnoucí odrůdy. Původce choroby přezimuje na předčasně opadaných zežloutlých listech a od května se rozšiřuje na nově vyrůstající listy. K rozvoji infekce přispívá deštivé teplejší počasí.
K ochraně rostlin i likvidaci plísní slouží univerzální či cílené postřiky. Foto: Shutterstock
Jak se plísním bránit
Preventivních opatření je hned několik a platí na všechny typy plísní. Ve skleníku je třeba zajistit větrání, aby se nepřehříval a nehromadila se v něm přílišná vlhkost. Při výsadbě sazenic zachováváme dostatečný odstup, aby mezi dospělými rostlinami mohl volně proudit vzduch. Co se týče zálivky, platí tolikrát zdůrazňované zalévání ke kořenům a vyvarování se lití vody na listy. Nemělo by rovněž docházet k přemokření zeminy. Nepřeháníme to ani s hnojením, nicméně imunitu zvyšuje přísun minerálů ve formě kamenné moučky.
Nad rajčaty vysázenými venku na záhonech můžeme napnout plachtu, aby byla chráněna před deštěm a rosou. Rovněž je nevysazujeme do blízkosti brambor. Plody jahod, ale i okurky a další zeleninu podkládáme slámou, aby neležely na vlhké zemi. Plesnivé listy a silně napadené rostliny okamžitě odstraňujeme.
Pomohou také postřiky na přírodní bázi (osvědčená je česká patentovaná Bylinková směs na plísně Natura s mletou skořicí a hřebíčkem) či doma připravené jíchy, například z přesličky. Na skvrnitost růží zabírá výtažek z rajčatových listů. S šedou plísní jahodníku si poradí mj. přírodní fungicid Serifel na bázi bakterií.
Plíseň okurková napadá všechny tykvovité druhy zeleniny. Foto: Shutterstock
Padlí
Za jeho rozvojem stojí dusné počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí, nahrává mu také nedostatečné proudění vzduchu mezi výsadbou. Většinou se však podaří rostliny zachránit. Prevencí je opět dodržení odstupu mezi sázenými rostlinami, přístup slunečních paprsků, přiměřená zálivka ke kořenům, nepřehnojování.
Když už se choroba objeví, odstraňujeme průběžně napadané části rostlin, ale vždy jen do té míry, aby nedošlo k přílišnému oslabení rostliny (např. aby nezůstala bez listů). Vzniklý odpad ukládáme pouze do popelnice nebo jej spálíme. Rostliny v nádobách přemístíme tam, kde je co nejmenší šance dalšího přenosu.
Aplikujeme vhodný postřik, a to i na dosud zdravé rostliny. Můžeme si jej sami připravit. Dobré výsledky přináší jícha z přesličky, česnekový odvar nebo postřik se základem z octa, díky němuž se změní pH a to již nebude příznivé pro růst plísní. Ošetřujeme jím denně alespoň jeden týden. Pokud nepomáhá, zvážíme, zda sáhneme po razantnějším chemickém přípravku.
Přehled nejčastějších houbových chorob | ||
| Název choroby | Hostitelské rostliny | Průvodní znaky |
| plíseň bramborová | brambory, rajčata | neohraničené vodnaté, později hnědé skvrny na vrchní straně listů, naspodu nevýrazné povlaky houby, hnědé skvrny na plodech, hniloba hlíz |
| plíseň okurková | tykvovitá zelenina vč. melounů | v počátku žlutozelené skvrny na listech, postupně listy hnědnou a usychají, rostlina hyne |
| šedá plíseň | jahodník | hnědé ohraničené skvrny na listech, zasychání a vadnutí květů, nezralé plody hnědnou, zralé měknou a pokrývají se šedavým povlakem a hnijí |
| černá skvrnitost růží | růže | hnědočerné, tmavofialové až černé skvrny na listech, případně stoncích i poupatech, na nich puchýřkovité plodnice s výtrusy |
| padlí | růže, astřičky, surfinie, ostrožky, mrkve, okurky, jahody, ovocné a okrasné listnaté dřeviny | bílé povlaky na listech i celých rostlinách |
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock
Plísně a padlí – nejčastější houbové choroby rostlin
