Jak se zachránila stará škola

Rubrika: Chalupy, Chaty a chalupy, rss-feed

Dům se dočkal záchrany za pět minut dvanáct. Foto: Vladimír Hájek

Městečko Krásná Lípa leží v mělkém údolí horního toku říčky Křinice na rozhraní Českého Švýcarska a Lužických hor. Manželé Andrea a Martin si zde před sedmi lety pořídili dům, kde chtěli chalupařit. Vše ale nakonec dopadlo trochu jinak.

Andrea a Martin Kočkovi se rozhodli zachránit zchátralý dům v Krásné Lípě, jehož historie podle starých map sahá nejméně do roku 1846. Přestože původně plánovali využít prostor jako vlastní chalupu, jejich nadšení pro rekonstrukci bylo natolik nakažlivé, že se v průběhu let zrodila myšlenka otevřít jeho dveře i pro další hosty. Vznikl tak originální penzion, kde na hosty na každém kroku dýchne historie a atmosféra starých časů.

Stylové dekorace nechybí ani na uliční straně domu. Foto: Vladimír Hájek

Druhá směna

Se zápalem a odhodláním pracovali na jeho opravách od podzimu roku 2016, kdy se jim podařilo nemovitost koupit v elektronické dražbě. Domu, který byl podle slov majitelky naprosto zdevastovaný, dlouho chátral a ani při nejskromnějších nárocích na bydlení nebyl obyvatelný, začali postupně vdechovat nový život. „Jezdili jsme sem každý týden a moje mamka hlídala děti. Hlavně zpočátku jsme byli hodně nadšení, takže jsme vždycky vstávali brzy ráno a pracovali třeba do tří do rána, abychom toho stihli co nejvíc,“ prozrazuje Andrea. Po víkendu se pak vraceli domů s dobrým pocitem, že jsou zase o kousek blíž okamžiku, kdy bude všechno hotovo podle jejich představ.

Kromě prací na stavbě ale majitele lákala také tajemství, která skrývala historie domu. Martin tedy začal pátrat v archivech a knihách o Krásné Lípě a okolí, až narazil i na zmínky o jejich domě. Podle historických pramenů bývala v této budově kdysi škola, čímž bylo rozhodnuto o názvu nově vznikajícího penzionu – „Stará škola“.

Kdo čeká to nejhorší, nemůže být zklamán

Do oprav se Martin s vydatnou podporou Andrey pustil hlavně svépomocí, místní řemeslníci jim vypomáhali především s odbornými pracemi. Manželé Kočkovi už na začátku nebyli úplně bez zkušeností, a tak vzhledem ke stavu domu u většiny prací počítali s tou nejhorší variantou. Díky tomu se jim vyhnula velká překvapení, která by způsobila zásadní prodlevy v průběhu oprav.

„Problémy jsou samozřejmě na každé stavbě, ale na to člověk rychle zapomene,“ směje se Martin a přiznává, že ho přece jen trochu potrápila spodní voda, když budoval parkovací stání před domem.

prostorná ložnice v penzionu stará škola

Koukat kolem sebe

Inspiraci v přístupu k rekonstrukci skýtal hlavně dům samotný, ale také okolní architektura a tradiční řemeslné postupy. „Jsem moc ráda, že můžu říct, že jsme nic neošidili a všechno jsme udělali tak, jak má být,“ usmívá se Andrea a vzpomíná, jak se jejich známí divili, proč jim rekonstrukce trvá tak dlouho. „Někdo jiný by asi zvolil jednodušší cestu. Rychle to nějak opravit, už aby se vydělávaly peníze. Ale my jsme to tak nechtěli, dali jsme si na všem hodně záležet a i teď, když do domu vstoupím, mám radost, jak se nám to podařilo,“ vysvětluje Andrea.

Plocha před domem je zpevněná skládanou dlažbou. Foto: Vladimír Hájek

Zelená fasáda

Vnější podoba domu je inspirovaná jeho původním vzhledem. Okna museli majitelé nechat vyrobit nová dřevěná, jež alespoň dobře drží teplo. „Na půdě zbylo jedno okno, tak jsme ho odvezli k truhláři a podle něj nechali udělat všechna ostatní. Kdysi sice nebyla zelená, ale tahle barva se vyskytuje na oknech domů v okolí, pak ještě červená a bílá, ale nám se zkrátka líbila zelená,“ vzpomíná Martin. Fasáda ve stejné barvě vychází z nalezených fragmentů původních omítek, takže to byla snadná volba.

Z druhé ruky

Motivem, který se prolíná celým domem, je druhotné použití stavebních materiálů. To se týká dřevěných trámů, pískovcových štuk, některých dlažeb i kovaných prvků v interiéru. Většinou pocházejí z budov, které se bouraly v okolí, Kočkovi je zachránili, zrenovovali a dokázali citlivě a originálně zasadit do rekonstruované stavby. Díky tomu působí i nové prvky v interiéru i okolí domu tak, jako by byly jeho součástí odjakživa.

Duch domu

Interiér penzionu nese rukopis Andrey. Díky jejímu vnímavému přístupu se podařilo zachovat historický charakter domu. Každý kousek nábytku i funkční prvek byly pečlivě vybrány, aby podtrhly jedinečnou atmosféru historie a elegance. Mnohé si dokonce nesou své letité příběhy, jako například prkenná podlaha, jež pochází z jiného domu z roku 1830, který své zachránce bohužel nenalezl. Obklad kuchyňské linky zase Martin vytvořil ze staré dlažby nalezené pod nánosem hlíny v zahradě. Originálně je pojatá také kuchyňská linka, jejíž dvířka jsou vyrobená z kazetových dveří. Celkově je znát, že Andrea i Martin si zařizování domu opravdu užívali.

Se vztahem k místu

„Snažíme se, aby doplňky i zařízení byly co nejvíce autentické a pokud možno i místní. Manžel obchází burzy a vybírá třeba obrazy z Krásné Lípy nebo Rumburku. Zachraňujeme ale i nábytek. Všechny komody a skříně pochází z okolí a byly v podstatě na odpis, ale s tím nám hodně pomohl můj děda, který je perfektně opravil,“ líčí Andrea.

Historické artefakty zdobí i exteriér. Foto: Vladimír Hájek

Chalupa, kde není nuda

Díky rekonstrukci v domě vznikly tři samostatné prostorné apartmány – v každém podlaží jeden. Pobývat tu tak mohou jak majitelé, tak jejich hosté, aniž by se jakkoliv vzájemně omezovali. Ačkoliv dům funguje jako penzion, Andrea s Martinem a třemi dětmi sem jezdí každý týden trávit víkend. Jako správní chalupáři nezahálejí. Starají se o dům, ale také vyrážejí za zajímavostmi Českého Švýcarska, kterých je v okolí nespočet. Do centra Krásné Lípy je to asi deset minut příjemnou procházkou, takže si užívají i místních lákadel, jejich nabídka se v posledních letech postupně rozvíjí. Rádi ale také pořádají společné posezení se svými hosty, aby se lépe poznali.

Zahrada jako relax

Zahrada za domem slouží hlavně k odpočinku a rádi ji využívají i hosté penzionu, třeba při posezení u společného jídla pod pergolou postavenou ze starých trámů. Je plná romantických zákoutí a její atmosféru dotvářejí zajímavé starožitné artefakty a barevné trvalky i kvetoucí rostliny v nádobách. Zábavu tu najdou také děti, navíc zde ještě přibude velký akátový hrad s hracími prvky.

Možnost posezení pod pergolou často využívají hosté penzionu. Foto: Vladimír Hájek

Plány do dalších let

Manželé Kočkovi mají činorodost ve své povaze, a tak i když je dům dokončený a penzion úspěšně v provozu, v hlavě už spřádají plány na další vylepšení, do nichž by se rádi pustili v dalších letech. Tentokrát se týkají hlavně části zahrady, kde je teď malý lesík a lanovka pro děti. Zde by rádi vybudovali bylinkovou zahradu a malý biotop, kde by se oni i jejich hosté mohli v letních dnech koupat.