Jak na venkovní osvětlení
Venkovní osvětlení napomáhá vytvořit z okolí domu a ze zahrady bezpečný prostor hned dvojím způsobem. Za prvé nám odkrývá překážky v chůzi, za druhé dává přehled o tom, zda se tu nepohybuje nezvaný host.
Vzhledem k tomu, že naše oči nejsou uzpůsobeny na noční vidění, potřebujeme mít cesty a jejich okolí osvětlené, abychom je mohli po setmění užívat bez rizika úrazu nebo aby nevznikla škoda na rostlinách, dekoracích apod., kdybychom je potmě nechtěně pošlapali či do nich narazili. Při výběru světel se zaměříme na zóny, jež je třeba zviditelnit, a na zdroj, který je bude nejefektněji napájet, a samozřejmě pouze na světla určená k venkovnímu použití a s odpovídajícím stupněm krytí (udává odolnost elektrického zařízení proti vniknutí cizího tělesa či kapaliny).
Typy svítidel
Volit můžeme mezi vestavnými svítidly, která se zapustí do příjezdové cesty, chodníčků, schodů, podlahy terasy či zídek, sloupkovými, jež mohou buď osvětlovat jedno určité místo, anebo v pravidelných rozestupech lemovat cestu. Obdobnou službu udělají i zapichovací světla. Okraje zpevněných ploch lze naznačit LED pásky. Klasickým řešením u vstupu do domu je nástěnné osvětlení, stropní se používá spíš jako centrální na terase. Pro prostor před domem je nejběžnější typ s pohybovým čidlem.
Energie ze sítě
U světel umístěných na fasádě se nabízí jako nejjednodušší řešení napojení na rozvod elektrického proudu v domě. Na zahradě se vyplatí instalovat nízkonapěťový systém, který šetří energii a zároveň nepředstavuje nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Je ideální i pro použití v blízkosti vody. Připojuje se do zásuvky s napětím 220 V přes měnič na bezpečné napětí. Z toho směřují kabely ke světlům rozmístěným po celém pozemku.
Při rozhodování, zda zvolit systém s napětím 12 V, nebo 24 V, je dobré se řídit pravidlem vzdálenosti. Pokud se jedná o jednoduchou instalaci se vzdáleností mezi zdrojem a světlem do 10 metrů, pak postačí 12V rozvody. Je-li instalace rozsáhlejší a složitější, kdy zdroj a světlo od sebe dělí více než 10 metrů, budeme potřebovat 24V rozvody. Hlavním důvodem je, že u 12V dochází k velkému úbytku napětí na vodiči, takže světýlka umístěná daleko od zdroje budou svítit pouze slabě či vůbec. Nevýhodou systému je, že se kabely vedou z důvodu ochrany před poškozením pod zemí, tudíž by se měly položit už při zakládání zahrady, jinak se musíme smířit s jejím rozkopáním. K ovládání systému slouží časovač anebo soumrakový senzor.
Energie ze slunce
Nejlevnější a energeticky nejúspornější variantu vnějšího osvětlení představují solární světla fungující na principu ukládání sluneční energie do integrovaného akumulátoru, která se aktivuje v noci. To s sebou nese provozní omezení, protože baterie nemá velkou kapacitu a její nabití závisí na intenzitě slunečního svitu. Nelze tak na provoz osvětlení spoléhat po celou noc, v zimních měsících může fungovat jen dvě tři hodiny. Nevhodné je také do míst zastíněných, kde se baterie plně nabije jen stěží.
Pozor na světelný smog
- Osvětlená zahrada má i svá minus. Pokud je světlo intenzivní, může obtěžovat sousedy.
- Zvířatům narušuje zapnuté osvětlení denní cyklus, protože je nenechává spát a například u ptactva může dojít po několika probdělých nocích ke kolapsu organismu.
- Hmyz má tendenci kolem světel kroužit do úplného vysílení, kdy padne mrtvý k zemi.
- Světla v zahradě umisťujte jen na nezbytných místech. Kde je to možné, instalujte taková, která se rozsvěcí pomocí čidla při pohybu a nesvítí tudíž neustále.
Text: Zuzana Ottová
Foto: se svolením firem Bonami, Eglo, Philips, Hornbach, WestwingNow