Podlahářské nářadí

Speciálního nářadí, které využijete pouze při pokládce plovoucích podlah, příliš mnoho není. Ale přece jen existují některé nástroje a přípravky, které vám mohou práci usnadnit.

Plovoucí podlahy z laminátových nebo dřevěných desek spojovaných pomocí jednoduchých zámkových systémů či na pero a drážku se jednoduše pokládají. Je to ostatně jeden z důvodů jejich obliby, protože položení lamel lze zvládnout svépomocí, podlahy vypadají dobře a nijak náročný není ani jejich výběr, doprava a případné zpracování desek na potřebné rozměry. I jednoduchá pokládka plovoucí podlahy má však svá úskalí a je důležité vyhnout se chybám, které by se na vzhledu a kvalitě výsledné podlahy nepříjemně projevily.

Desky plovoucích podlah lze řezat i pilkou, ale řezačka je rychle a čistě “krájí”. Foto: OBI

Doraz a řezání laminátových desek

Plovoucí podlahy z různých typů laminátových desek či vícevrstvých lamel jsou vyhledávány i proto, že je není nutné lepit a při troše správného počítání ani příliš složitě řezat či tvarově přizpůsobovat. Přesto se při pokládce nevyhnete zkracování poměrně velkého počtu desek. Je to nutné pro zachování pravidelného střídání kratších a delších kusů, bez něhož by podlaha nevypadala pěkně. Stejně tak se mnohdy nevyhnete ani podélnému řezání krajových desek.

Veškeré řezy sice lze dělat i ruční pilou nebo některou z kotoučových pil, ale nejrychleji to zvládnete speciální pákovou řezačkou na laminátové podlahy. Nástroj, který stojí v různých provedeních kolem tisíce korun, funguje podobně jako pákové řezačky na plech či na papír: tlakem na páku se znásobená síla přenáší na břit, který desku v potřebném místě „ukrojí“ na jedno zatlačení, tedy mnohem rychleji, než kdybyste řezali pilou.

U řezaček je efektivně využitá síla přítlaku na masivní páku. Foto: OBI

Při pokládce plovoucích podlah svépomocí oceníte také montážní sadu, kterou prodávají hobbymarkety i obchody s podlahovinami za cenu kolem 300 korun. Obsahuje hranolek z tvrdého dřeva s výřezy, které usnadňují doklepnutí lamel obvyklých tlouštěk tak, aby dobře dosedly do zámku či drážky už položené lamely. Součástí sady bývá i 12 či 24 klínků ze dřeva nebo z plastu. Ty jsou potřeba na vymezení distančních spár mezi podlahovými deskami a stěnami, které je při pokládce nutné zachovat.

Nejdůležitějším pomocníkem v sadě je však stahovací hák, který lze koupit i samostatně. Jde o jednoduchý a praktický přípravek, jež usnadňuje doklepnutí a stažení laminátových desek (ale i dřevěných palubek či parket) u stěn a v místech, kde už je nejde dorazit pomocí špalíku a kladiva. Někteří podlaháři používají ke stažení desek i sadu, která sestává ze dvou profilů z ocelového plechu a pásu s ráčnou, která stahuje tyto profily a tím pádem i podlahové desky velkou silou proti sobě. Výhodou této sady je i to, že čtyřmetrový propylenový pás s ráčnou lze použít i k upevnění dalších předmětů, například při transportu na přívěsném vozíku.

Montážní sady usnadní dodržení dilatačních spár pomocí klínků i doraz poslední řady a zacvaknutí desek. Foto: OBI

Další užitečné pomůcky pro pokládku podlahy

Existuje příslušenství, které zpravidla nemá smysl kupovat kvůli jednorázovému položení podlah, ale je možné krátkodobě si ho pronajmout v půjčovnách nářadí. Je to třeba bruska na beton, která se může hodit pro rychlé a dokonalé srovnání betonového podkladu. Užitečný je i přítlačný válec, který slouží k vyrovnání podlahovin (PVC, vinylových podlah i koberců) a vytlačení nežádoucích vzduchových bublin.
Vrátíme-li se k nástrojům a nářadí, které využijete v dílně i pro jiné práce, vyplatí se pořídit škrabku na podlahu, která pomůže ke snadnému odstranění starých nátěrů či zbytků parketových lepidel z podkladu, na nějž přijde nová podlaha.

Široká špachtle a nivelační váleček s plastovými hroty se vám bude hodit pro správné rozvrstvení samonivelační stěrky v případě, že ji použijete k vyrovnání podkladu.
Řemeslnický zalamovací či speciální podlahářský nůž si pořiďte pro snadné řezání měkkých vinylových podlahových desek. Pro přesné a rychlé značení míst řezů mějte po ruce kvalitní, v ideálním případě kovový úhelník, který vám nebude klouzat pod rukama.

Od věci není ani nákup dostatečného množství distančních klínků, jejich omezený počet v sadě by vám nemusel stačit.

Naše tipy

1. Vedle úhelníku mějte při řezání po ruce i tužku, neznačte řezy nožem.
2. Distanční klínky lze v případě jejich nedostatku nahradit i odřezky z podlahových desek.
3. Zámkové spoje někdy postačí pouze zacvaknout, ale většinou je třeba jejich doklepnutí silou. Ne však kladivem přímo na hranu desky, ale vždy přes dřevěný hranolek, aby se nepoškodily výřezy zámků.

Text: Richard Guryča
Foto: se svolením firmy OBI

Podlahářské nářadí