Zateplení střechy

Střecha představuje poměrně velkou plochu nejen z hlediska možného úniku tepla, ale i kvůli přílišnému prohřívání objektu zvenčí v době velkých veder. Izolace tomu zčásti zabrání.

Často a mnohdy i svépomocí budované obytné podkroví včetně vložení tepelné izolace pod krokve a do konstrukce krovů představuje poměrně známou cestu ke zlepšení izolačních parametrů samotné střechy. Existuje však i stavebně náročnější nadkrokevní zateplení, které sice vyžaduje sundání střešní krytiny (a proto je výhodné montovat ho při výměně střechy), ale má řadu výhod. Mezi ně patří zachování půdního prostoru v dosavadní podobě i velikosti, ale i možnost přiznat starou trámovou konstrukci krovů.

Nadkrokevní zateplení se obvykle dělá u novostaveb nebo při výměně krytiny a jeho výhodou je i možnost mít instalaci jednotlivých vrstev lépe pod kontrolou. Foto: Shutterstock

Zateplení nad krokve

Vložení izolace nad krokve je účinnou cestou k zateplení střechy. Jak už víme, vyžaduje sundání střešní krytiny, a proto je vhodné zařadit ho do plánu práce při kompletní rekonstrukci střechy a podkroví. Obvykle sestává z nosného podkladu (OSB desky, prkna), na nějž se instaluje parozábrana. Pak následují izolační pásy (měkká nebo tvrdá minerální vlna, polystyren) vkládané do kovových držáků, případně rovnou speciální panely pro nadkrokevní izolaci. Pod tepelnou izolaci se pokládá hydroizolace, pod krytinu pak ještě pojistná hydroizolace difuzně otevřená pro kontakt s tepelnou izolací nebo bedněním.

Zateplení pod krokve

Pod konstrukci krovů (z půdy) se nejprve instaluje hydroizolační fólie a po ní následuje izolace. Doporučuje se třívrstvá. Kromě desek z minerální či skelné vlny a ekologických izolantů se stále častěji dělá i nástřik PU izolační pěnou, která vytvoří účinnou bariéru v mnohem tenčí vrstvě než například minerální vlna.

Tepelná izolace se vkládá mezi dřevěnou konstrukci krovu a pak i pod ni, což je důležité pro omezení vzniku tepelných mostů v oblasti krokví. Poté se upevní pásy fólie – parozábrany – a konstrukce (rošt), na niž se šroubuje podhled (desky, palubky, sádrokarton).

Montáž podhledu předpokládá ponechání vzduchové mezery mezi parozábranou a sádrokartonovými deskami. Ta se využije pro protažení elektroinstalace a pro provedení výřezů pro světla. Zároveň musí umožnit zachování celistvosti parozábrany. Je nutné, aby parozábrana zůstala uzavřená včetně slepení páskou ve spojích a dotěsnění ke stěnám.
Vzduchovou mezeru lze ještě vyplnit další vrstvou izolace. Tloušťka této přídavné vrstvy pod parozábranou však nesmí být větší než čtvrtina tloušťky izolace, která se nachází nad parozábranou. Toto řešení se nedoporučuje v místech koupelny nebo prostoru se zvýšenou vlhkostí.

Pod krokve je montáž izolace snazší, nadkrokevní zateplení umožní využití odhalené konstrukce krovů jako součásti interiéru podkroví

Nadkrokevní izolace

+ neubírá prostor v podkroví
+ umožní přiznat konstrukci krokví
– vyžaduje sundání krytiny
– je dražší a pracnější

Podkrokevní izolace

+ dělá se pod střechou, nezávisí na počasí
+ je jednoduché na provedení
– zakryje konstrukci krovů
– je náročné na montáž a spoje fólií

Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock

Zateplení střechy