Modřence nejsou jen modré

Foto: Shutterstock

Modřence jsou jedny z prvních sezónních cibulovin. Potěší hrozny drobných kvítků v modré, ale i bílé a růžové barvě. K bohatému kvetení potřebují vhodné umístění a optimální přísun živin.

Modřence (Muscari) patří k nejrozšířenějším a pravděpodobně i nejstarším jarním květinám, o čemž svědčí archeologický nález pozůstatků neandertálského pohřbu v jeskyni v severním Iráku, kde byly na výzdobu pohřebního lůžka použity jeho květy. Známo je na 40 druhů, které mají buď listy čárkovité a žlábkované, takže lze je zaměnit s trávou, anebo širší kopinaté podobné listům hyacintů. K této čeledi byly modřence také po určitý čas zařazovány a v anglosaském světě z tohoto důvodu nesou označení hroznový hyacint. Dnes se řadí do čeledi chřestovitých (Asparagaceae). Květenství tvoří drobné květy uspořádané buď do řídkých, nebo naopak hustých pevných hroznů. Plodem je kulatá či trojúhelníková tobolka. Rostliny se množí pomocí dceřiných cibulek i samovýsevem a mohou tak celkem rychle zaplevelit své okolí.

S pomocí dceřiných cibulek vytvářejí postupně husté trsy. Foto: Shutterstock

Kde jim bude nejlépe

Přestože nejsou modřence nijak náročné, upřednostní slunná stanoviště, ale spokojí se i s polostínem, pokud nebude půda zamokřená. Můžeme je tudíž vysazovat jak na skalkách coby obruby záhonů a cest, tak i pod stromy. Použít je lze také do nádob jako sezónní výzdobu interiéru či exteriéru.

Využití najdou modřence i jako hrnkové květiny. Foto: Shutterstock

Cibulky modřence jsou drobné. Foto: Shutterstock

Vyhovuje jim běžná zahradní zemina. Důležitý je dostatečný přísun vláhy, půda ale musí být propustná, aby cibulky nezůstávaly ve vodě, jinak hrozí napadení plísněmi. Před vysazením je proto nutné prokypření půdy do hloubky, aby se mohla voda vsakovat do spodní vrstvy půdy. Výsadba může probíhat od konce srpna do začátku listopadu, tedy s dostatečným předstihem, než začne mrznout. Cibulky sázíme 8 až 10 cm hluboko buď v pravidelných rozestupech, nebo je vkládáme do „hnízd“ o deseti kusech, čímž se vytvoří bohaté kvetoucí skupinky. Po dvou až třech letech se doporučuje trsy s dceřinými cibulkami rozdělit a rozsadit, aby se neutlačovaly navzájem.

Některé kultivary mají růžové zbarvení. Foto: Shutterstock

Živin tak akorát

Zdravé svěže zelené listy a bohatá květenství zajistí půda mírně prohnojená vyzrálým kompostem. Nejvhodnější období ke hnojení je těsně po odkvětu a v množství zhruba 2 litrů kompostu na metr čtvereční. Alternativou může být hnojivo na kvetoucí rostliny.
Vzhledem k tomu, že se živiny ukládají i v listech, neměli bychom je odstraňovat, dokud nezaschnou. Pozor si musíme dát, pokud modřence rostou v místech, kde může dojít k jejich posečení.

Modřence se dají dobře kombinovat s dalšími jarními květinami. Foto: Shutterstock

Nejčastěji pěstované druhy modřence

Modřenec arménský vykvétá odspodu
ke špičce. Foto: Shutterstock

Modřenec arménský (Muscari armeniacum) – zplaňující druh s čárkovitými žlábkovitými listy, kterých vyrůstá z cibule nejčastěji okolo pěti až sedmi. Drobné květy v modré barvě vykvétají postupně odspodu ke špičce hroznu. Některé kultivary mají modrobílé zbarvení, květy nejčasněji rozkvétajícího kultivaru ‘Azureum’ jsou, jak název napovídá, v barvě azurové oblohy. ‘Siberian Tiger’ má květy jasně bílé.

Modřenec hroznatý (Muscari neglectum) – původní druh vyskytující se na jihu Moravy dosahuje výšky 10 až 30 cm. Přízemních úzce čárkovitých listů mívá tato bylina zpravidla 4 až 7 a jsou delší než květenství. Rozkvétá v dubnu a květnu. Květy jsou soustředěny v hustém hroznu, spodní mají protáhlejší tvar a nápadně tmavomodré až černofialové zbarvení s bílými cípy.

Modřenec Aucherův (Muscari Aucheri) – z cibulky vyrůstají jen 2 až 3 listy, jsou obkopinaté, na vrcholu kápovité, 5 až 20 cm dlouhé a 1,5 cm široké. Květenství je hroznovité, husté, světle modré barvy. Tento druh obvykle netvoří dceřiné cibulky. Nejznámějšími kultivary jsou bělokvětý ‘White Magic’ a bělomodravý ‘Ocean Magic’.

Modřenec jednolistý (Muscari latifolium) – list bývá pouze jediný, vzácně vyrůstají dva. Je vzpřímený, široce obkopinatý, na vrcholu krátce špičatý s kápovitou špičkou a nápadně kratší než květní stvol. Květenství tvoří kompaktní, po rozkvětu řidší válcovitý hrozen s modročerným zbarvením.

Modřenec jednolistý charakterizují nezvykle široké listy. Foto: Shutterstock

Modřenec širolistý (Muscari botryoides) – dorůstá 8 až 25 cm, 2 až 3 listy jsou poléhavé či přímé, čárkovité, široce žlábkovitě svinuté a před vrcholem se rozšiřující a jsou zakončeny kápovitou špičkou. Květy má jasně modré až nafialovělé.

Foto: Shutterstock

Do vázy

Modřence se hodí k řezu. Ve váze vydrží svěží přibližně týden, potom postupně květy ztrácejí barvu a zasychají. Stonky nejprve seřízneme ostrým nožem a poté vložíme do nádoby s ledovou vodou. Vyvarujeme se umístění na přímém slunci či poblíž tepelného zdroje.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Modřence nejsou jen modré