Odhlučnění chaty a chalupy
Starý dům vydává zvuky. Známe to z hororů, což je možná ta romantičtější varianta, ale i z praxe. Dunění kroků nad hlavou či pronikání zvuků zvenčí je však možné zamezit.
Zatímco u novostavby se s příslušnými parametry akustické izolace počítá a pronikání nežádoucích zvuků se předchází vhodnou tloušťkou stěn, příček, správně navrženou skladbou podlahových vrstev i využitím tepelné izolace, dodatečné odhlučnění může být náročnější. Ale jde to a dává to smysl, protože zvláště u dřevostaveb, jako jsou například chaty, lze spojit odhlučnění s rekonstrukcí podlah či podkroví a docílit tak zvýšeného komfortu bydlení.
Obvykle se řeší eliminace zvuků vrzajících podlah, tzv. kročejového hluku, pronikání rušivých zvuků do konstrukce v důsledku provozu domu, ale i hluku zvenčí, pokud užíváte objekt například u silnice nebo k vám doléhá jakýkoli pravidelně se opakující ruch zvenčí.
Podlaha je základ
Odhlučnění podlah je pro akustickou pohodu uvnitř obytné stavby zásadní. Hluková zátěž pro lidi uvnitř totiž obvykle vzniká především kvůli šíření nežádoucích zvuků z podlah, zvláště těch v patrech „nad hlavami“.
U podlah se zvuky eliminují pomocí kročejové izolace, což je termín používaný k označení izolačních materiálů tlumících hluk kroků a pronikajících do konstrukce vlivem mechanického kontaktu nohou s podlahou. Dobrých výsledků lze docílit volbou správného složení materiálů a jejich jednotlivých vrstev podle toho, v jaké stavbě je nutné hluk tlumit. Je důležité vědět, že kročejový hluk se nepřenáší jenom do pater pod vámi, ale taky do okolních místností. Izolace by měla zamezit zejména strukturálnímu hluku, který se na rozdíl od prostorového hluku nešíří vzduchem, ale konstrukcemi včetně podlahy. Izolant má v tomto případě zamezit přenášení vibrací mezi dvěma materiály nebo konstrukcemi.
Otřesy a vibrace
Vibrace, které působí kročejový hluk, způsobuje běžná chůze či dupání, ale i nárazy a pády předmětů na podlahu či údery. I zdánlivě tichý a nijak intenzivní pohyb či provoz přenáší vibrace do konstrukcí podlah či stropů, které bohužel šíření kvůli svému materiálovému složení spíše podporují. V ideálním případě je tedy potřeba udělat už při stavbě potřebná opatření nebo zásahy při opravách starších objektů, díky nimž se vibrace utlumí a „přibrzdí“ se jejich šíření do konstrukce. Je však nutné, stejně jako v případě dodatečného zateplování, udělat to zcela v souladu s doporučením výrobce pro daný typ či skladbu akustické bariéry. Jinak hrozí vznik tzv. akustických mostů, skrze něž se budou vibrace a hluk dále šířit.
Nejde přitom o žádné náročné stavební zásahy. Například tloušťka kročejové izolace by neměla být větší než 60 mm. Při použití tlustší vrstvy hrozí, že si (minerální vata) „sedne“, na zvýšení podlahy nebo dorovnání tloušťky je proto nutné použít podlahový polystyren. Tyto polystyrenové desky se dávají na vatu nebo pod vatu. Od zdi se podlaha odděluje akustickými izolačními páskami, instalační kabely se zatlačí do vrstvy vaty nebo se vedou nad ní. Nesmí zůstat ležet v neizolované spáře.
Díky dobrým akustickým parametrům posílí odolnost stavby vůči pronikání hluku i tepelná izolace, zejména minerální vlna
Dobré rady
- Kromě tepelné izolace lze k dodatečnému odhlučnění stěn použít i speciální lisované akustické desky.
- Nové příčky odolné vůči pronikání hluku je možné postavit jako kombinaci sádrokartonu a desek z minerální vlny.
- Pro kročejovou izolaci se doporučuje vrstva podlahového polystyrenu a minerální vlny, izolační pásy nebo zmíněné akustické desky.
- Přenášení vibrací omezí i položení izolace na dokonale vyrovnaný podklad. Vyplatí se použití samonivelačních hmot.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock